NATO odebralo akreditaci osmi členům ruské mise, považuje je za tajné agenty

Severoatlantická aliance odebrala akreditaci osmi členům ruské mise při NATO. Podle NATO pracovali jako tajní důstojníci ruské zpravodajské služby. Aliance také zmenšila velikost moskevského týmu způsobilého pracovat v jejím sídle. Moskva na krok NATO odpoví, uvedl šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij podle agentury Interfax.

„Můžeme rovněž potvrdit, že jsme snížili počet pozic, na které se může Ruská federace akreditovat, na deset,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity představitel Aliance. „Politika NATO vůči Rusku zůstává konzistentní. V reakci na agresivní akce Ruska jsme posílili naši obranu a zároveň zůstáváme otevření smysluplnému dialogu,“ dodal. K rozhodnutí, které vstoupí v platnost na konci měsíce, zatím NATO neposkytlo bližší vysvětlení.

Aliance snížila maximální počet členů ruské mise při NATO z třiceti na dvacet v roce 2018 v reakci na případ otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v jihoanglickém Salisbury. Nyní se sníží na deset.

Sluckij odmítl obvinění týkající se ruských diplomatů jako neopodstatněná a varoval, že krok ještě více naruší vzájemné vztahy. Neupřesnil, jak Moskva zareaguje, ale je podle něj možné, že půjde o „nerovnoměrná odvetná opatření“.

Mohlo rozhodnutí souviset s kauzou Vrbětice?

Přestože aliance neuvedla žádný bližší důvod, rozhodnutí by podle zpravodajského webu Axios mohlo souviset i s kauzou Vrbětice. České orgány činné v trestním řízení podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech na Zlínsku umístili nástražné zařízení, které iniciovalo explozi.

Odebrání akreditace může také souviset s červnovým incidentem v Černém moři, kde ruská pohraniční stráž vypálila výstražné výstřely, když se britský torpédoborec Defender přiblížil ke Krymu, napsal server.

Televize Sky News uvedla, že rozhodnutí je „odpovědí na zhoubné ruské aktivity, včetně vražd a špionáže“. Agentuře Reuters se nepodařilo tvrzení stanice ověřit.

Vztahy jsou na nejnižším bodě od dob studené války

Krok NATO je pro Moskvu překvapením, napsal list Kommersant s odvoláním na své zdroje v ruských úřadech. Jeden z nich připomněl, že šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se koncem září v New Yorku setkal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, ale představitelé Aliance ho před něčím takovým nevarovali.

Deník současně připomněl Stoltenbergova slova, že nynější vztahy NATO s Ruskem jsou na nejnižším bodu od dob studené války. 

Ukrajina chce záruku tranzitu plynu

Ukrajina chce záruku, že se přes její území bude každoročně přepravovat alespoň 45 miliard metrů krychlových zemního plynu. Po setkání se zástupci Severoatlantické aliance to ve středu řekl šéf ukrajinské plynárenské společnosti Serhyj Makogon. Podle něj tak bude mít jeho země jistotu, že Rusko nebude moci používat plyn jako zbraň proti Ukrajině a zemím NATO.

Makogon také vyzval Rusko, aby se řídilo evropskými pravidly pro trh s energiemi a aby nevytvářelo podle něj „umělá úzká hrdla“ při zásobování plynem. Přepravu plynu z Ruska dál na západ Evropy zajišťuje ruský plynárenský kolos Gazprom.

„Dopady kroků Gazpromu už země NATO pocítily,“ řekl podle agentury Reuters Makogon. „Hlavním cílem agresora je oslabit bezpečnost Ukrajiny, rozdělit EU a podkopat základy transatlantické aliance,“ dodal.

Ukrajina v poslední době zesiluje v otázce dodávek plynu na Rusko tlak. Minulý týden vstoupila v platnost nová dohoda mezi Ruskem a Maďarskem, podle které bude Rusko dodávat Maďarsku plyn přes Srbsko a Rakousko. Budapešť uvedla, že takto je to pro Maďarsko levnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 48 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...