Sýrie zažívá po pádu režimu diktátora Bašára Asada novou vlnu vysídlování. Podle OSN opustilo domovy jen mezi prosincem 2024 a letošním červencem 430 tisíc lidí, často v reakci na sektářské násilí a spory o majetek a půdu, píše list The New York Times (NYT).
Téměř čtrnáctiletá občanská válka vyhnala z domovů více než polovinu obyvatel země. Miliony lidí uprchly do jiných zemí a mnoho dalších hledalo bezpečnější území uvnitř Sýrie.
Nyní však komplikovaný přechod k novému režimu vedenému islamisty přinesl nové vlny vysídlování, které jsou způsobeny akty pomsty, sektářským násilím, desítky let starými majetkovými spory, ale také izraelskou okupací území v jižní Sýrii, uvádí NYT.
Vraždění v Suvajdě
Násilnosti se podle amerického deníku nevyhnuly žádné z rozmanitých náboženských a etnických komunit. K největším vysídlováním došlo v jižní provincii Suvajda, kde došlo k opakovaným bojům mezi drúzy a beduíny, do nichž se v červenci zapojily i vládní složky a Izrael.
Podle Syrské observatoře pro lidská práva bylo zabito více než 1300 lidí, z nichž téměř 400 byli civilisté – většinou drúzové. Jiné monitorovací skupiny ale uvádějí ještě vyšší počet obětí. NYT potvrdil, že vládní bezpečnostní síly provedly nejméně jednu popravu drúzského civilisty a zdokumentovaly čtyři další vraždy drúzů.
Další vlny násilí, jako ta v Suvajdě, z nichž několik bylo vyvoláno sektářským napětím, donutily od pádu Asada v prosinci loňského roku desítky tisíc Syřanů opustit své domovy.
Pozemkové spory
V některých pozemkových sporech se lidé, kteří se snaží získat majetek zpět, snažili vystěhovat stávající obyvatele, uvádějí úředníci OSN, místní policie a organizace pro lidská práva. Zatímco v některých případech spory vypukly během války, jiné se táhnou už desítky let.
Podle NYT řada případů pramení z praxe Asadova režimu, který vyvlastňoval půdu určitým komunitám a dával ji členům jiných, více zvýhodněných skupin, jako jsou alavité – náboženská menšina, ke které patří rodina Asadů.
Nyní se karty obrátily a alavité se cítí zranitelní. Koncem srpna uprchly stovky příslušníků této menšiny z damašského předměstí poté, co jim bezpečnostní složky oznámily, že někdo z kanceláře guvernéra přijde prohlédnout si listiny o vlastnictví nemovitostí a následně provede razii, uvedli místní obyvatelé a Syrská observatoř pro lidská práva.
Den poté provedly skupiny ozbrojenců napojených na novou vládu razie v domech a krátce zadržely místní obyvatele, sdělil místní úředník, který si z obavy z odvety přál zůstat v anonymitě. V následujících dnech guvernér Maher Marwan Idlibi řekl státním médiím, že šlo o výsledek desetiletí nezákonného zabírání půdy a korupčních obchodů s nemovitostmi ze strany svrženého režimu.
Role Izraele
V syrské provincii Kunejtra poblíž hranic izraelské síly vpadly do několika měst několik dní po svržení Asada. Od té doby Izrael rozšířil oblast, kterou okupuje, ničil domy a vysídloval civilisty, uvádějí místní úředníci a lidskoprávní organizace Human Rights Watch.
„Izraelské vojenské síly operující v Sýrii by neměly mít volnou ruku v zabavování domů, jejich demolici a vyhánění rodin,“ řekla vedoucí výzkumnice pro Sýrii z této organizace Hiba Zajadínová. Židovský stát tvrdí, že intervence v sousední zemi je dočasné opatření na ochranu jeho vlastní bezpečnosti.
Řada obyvatel blízkovýchodní země ale vnímá změny režimu s nadějí. Během devíti měsíců od pádu Asada se vrátil do vlasti zhruba jeden milion Syřanů, uvedla koncem září OSN. Do svých domovů se také vrátilo dalších 1,8 milionu lidí, kteří byli vysídleni uvnitř země.
