„Naprosto nesmyslné,“ říká k americko-ruskému plánu Zdechovský. Je realistický, míní David

Nahrávám video
Události, komentáře: Debata o americko-ruském plánu na ukončení války
Zdroj: ČT24

K žádnému míru to cesta není, Rusko dostane to, co chtělo, a nedává za to žádné záruky, řekl k americko-ruskému plánu na ukončení ruské války na Ukrajině v pátečních Událostech, komentářích europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Senátor David Smoljak (STAN) v debatě moderované Barborou Kroužkovou uvedl, že se mu plán jeví, jako by byl vytvořený v Kremlu. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je plán „realistický“ a „nadějný z hlediska jeho přijetí a tím i naděje na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině“.

Americká administrativa Kyjevu předložila 28 bodů, které vycházejí vstříc řadě ruských požadavků. Napadená země se má například vzdát části neobsazeného území, omezit svoji armádu a navždy se zříct členství v NATO. Zelenskyj avizoval, že je připraven s Američany jednat. Slíbil, že bude hájit národní zájmy a v pátek varoval, že Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou zkouškou – buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. 

„Já skutečně nevím, jestli je to americký návrh, nebo ruský návrh. Podle toho, co ten 28bodový plán obsahuje, tak se mi zdá, že byl spíš vytvořený v Kremlu a že ten americký vklad se týká několika podrobností, které se nevztahují přímo k ukončení války, ale například k tomu, jak naložit se zmrazenými ruskými aktivy,“ řekl Smoljak a poukázal na skutečnost, že USA si dle plánu činí nárok na padesát procent těchto aktiv.

„Mám takový pocit trochu déjà vu, protože už se tady o tom bavíme potřetí, o tom plánu na ukončení války, a od toho ukončení války se mi zdá, že jsme stále víc a víc vzdáleni,“ uvedl dále Smoljak s tím, že tentokrát dal ovšem Trump svému ukrajinskému protějšku ultimátum. „On už dal několik ultimát ruskému prezidentovi (vládci Vladimiru Putinovi), z těch pak sešlo, tak uvidíme, jak to dopadne v tomhle případě,“ dodal senátor.

Návrh je nadějný z hlediska ukončení války, říká David

David americko-ruský návrh považuje za realistický. „Po mnoha předchozích pokusech pokládám tento 28bodový návrh za nadějný z hlediska jeho přijetí a tím i naděje na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině,“ míní. „Já jsem stoupenec realistické politiky, myslím, že se nemáme řídit touhami, přáními a obavami, ale reálným stavem věcí. A ten vypadá tak, jak se to promítlo do tohoto návrhu,“ podotýká David, podle kterého bude muset Ukrajina o návrhu vážně uvažovat.

„K žádnému míru to cesta není. Rusko dostane to, co chtělo, a nedává za to žádné záruky,“ oponoval Zdechovský. Jak to, že se musí odzbrojit Ukrajina a neodzbrojuje se Rusko? Jak to, že Rusko získává území, kde vůbec v současné době není? Jak nám Rusko zaručí to, že nebude pokračovat v té válce, za dva za tři roky, když se dozbrojí? To je naprosto nesmyslné a ohrožuje to naši bezpečnost,“ hodnotí návrh europoslanec.

„Jestliže tady dopustíme porušení mezinárodního práva, to znamená změnu hranic agresí, bezprecedentní agresí, kde ten agresor používá válečné zločiny k tomu, aby zvyšoval tlak na obyvatele vedlejšího, nebo sousedního státu, tak pak už můžeme opravdu zrušit OSN a můžeme zrušit organizace, protože jsou směšné,“ říká Zdechovský, podle kterého by Rusko mělo opustit Ukrajinu a zaplatit všechny kompenzace.

USA chce na celé věci vydělat, míní Dostál

Podle europoslance Ondřeje Dostála (Stačilo!), který byl dalším hostem pořadu, nahlíží USA na ruskou válku na Ukrajině realisticky, chtějí se z Ukrajiny stáhnout, co nejvíce na tom vydělat a dále se soustředit primárně na Čínu.

„USA pod Donaldem Trumpem vnímají tu situaci tak, že Ukrajině nic nedluží. Naopak na té věci chtějí vydělat. Ten plán je extrémně vychýlený ve prospěch USA, které by na tom vydělaly – jak z těch peněz ruských, ze kterých by dostali padesát procent, tak počítá s tím, že EU do toho nalije dalších sto miliard dolarů, ze kterých také půjde na investice Američanům. A ještě navíc Američané dostanou přístup podle toho plánu k nerostnému bohatství Ukrajiny,“ sdělil Dostál.

Na snahu Donalda Trumpa na situaci na Ukrajině vydělat poukázal také Smoljak. „To není řádný realismus, to je prostě cynické vydírání – jak ze strany Ruska, tak v tomhle případě musím říct i ze strany Ameriky, která prostě Ukrajině řekne ber, nebo nech být, nebo tě odstřihneme od jakékoli zpravodajské nebo vojenské pomoci. (…) Ještě si navíc řekne o padesát procent z těch ruských zmrazených peněz, které jsou zmrazené v Evropě. Proč? Jenom proto, že Trumpova rodina na tom chce vydělat. Mně to přijde prostě skandální až nechutné,“ řekl Smoljak.

Dle Smoljaka v návrhu nejsou skutečné bezpečnostní záruky

Klíčovou součástí americko-ruského plánu jsou územní ústupky ze strany Ukrajiny. Ta by se dle návrhu úplně vzdala východoukrajinských oblastí Doněcké a Luhanské, stejně jako těch kusů Chersonské a Záporožské oblasti, které nyní Rusko okupuje. Také okupovaný Krym by byl uznán na ruský.

„Znamenalo by to, že Ukrajina se vzdá té části, která byla do vypuknutí války nejvíce průmyslová, je to část, kde Ukrajina soustředí, řekl bych, polovinu svého průmyslu a nerostného bohatství. Je to část, která je nesmírně cenná i hlavně pro Ukrajinu a její historii, identitu. Je to část, která by byla vlastně obrovským pokořením celého ukrajinského lidu,“ hodnotí tuto část plánu Zdechovský.

„Ukrajina, respektive její politické vedení, dává poměrně setrvale najevo, že je ochotna se smířit s dočasnou ztrátou svého území, které je prostě okupováno ruskou armádou. Ale výměnou za něco hmatatelného, výměnou za nějakou záruku bezpečnosti,“ navázal Smoljak s tím, že opravdové záruky v dohodě nevidí. „To, že tam je napsáno, že Rusko nebude útočit na zbytek území, je prostě směšné. Rusko už se několikrát k něčemu zavázalo, a nikdy to nedodrželo,“ podotkl senátor.

Podle návrhu by Ukrajina nevstoupila do NATO a Severoatlantická aliance by se v budoucnu nerozšiřovala o další země. Agentura AP poznamenala, že schválení návrhu by znamenalo vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako hrozbu.

„Pokud by se ten návrh uskutečnil, zůstane existovat jakási zbytková Ukrajina, která bude víceméně neutrálním státem, nevstoupí do NATO. Což znamená, že patrně Rusko nepostoupí za ty oblasti, které zabere, nepostoupí za Dněpr,“ míní Dostál. „My jako Středoevropané bychom se měli snažit o to, aby tedy skutečně Ukrajina, byť třeba neutrální, zachovala svoji existenci,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 30 mminutami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 2 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 5 hhodinami

Neznámí pachatelé ukradli kamion s dvanácti tunami čokoládových tyčinek

Neznámí pachatelé ukradli na zatím nezjištěném místě mezi Itálií a Polskem asi dvanáctitunovou zásilku čokoládových tyčinek, které vyrábí švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Podle agentury AFP o tom informoval zástupce značky. Upozornil zároveň, že kvůli loupeži hrozí před Velikonocemi nedostatek těchto čokoládových tyčinek na trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...