Naprosté selhání, hodnotí zpráva izraelské armády 7. říjen 2023

Útok palestinských teroristů 7. října 2023 byl absolutním selháním izraelské armády, která zcela podcenila Hamás. Uvedly to závěry vnitřního vyšetřování armády, píše agentura AFP. Podle serveru The Jerusalem Post reagovaly síly židovského státu se značným zpožděním mimo jiné proto, že v ústředí armády vypukl chaos a někteří velitelé popírali, že by se mohl odehrát takto bezprecedentní útok na jih Izraele.

Teroristický útok byl veden ve třech vlnách. V první do Izraele proniklo více než tisíc teroristů z jednotek Nuchba (speciální síly ozbrojeného křídla hnutí Hamás), kteří byli kryti těžkou palbou. V druhé vlně to byly další dva tisíce útočníků. Ve třetí vlně se ke stovkám teroristů přidaly i tisíce civilistů z Pásma Gazy, uvádí podle AFP vyšetřující zpráva.

Útok izraelskou armádu překvapil svou velikostí, rozsahem i brutalitou. „Sedmý říjen byl naprostým selháním. Armáda selhala při svém úkolu chránit izraelské civilisty. Toho dne zemřelo příliš mnoho civilistů, kteří se v duchu anebo i nahlas ptali, kde je izraelská armáda,“ cituje AFP nejmenovaného izraelského představitele.

Teprve měsíce po masakru se zjistilo, že izraelská divize pro Gazu, tedy regionální jednotka odpovědná za ochranu jižního Izraele, byla na několik hodin „poražena“. Chaos a zmatek pak katastrofálně zpomalily boj s útočníky, píše server Times of Israel.

Podcenění Hamásu

Izraelská armáda ve zprávě detailně popisuje zpravodajský materiál, který byl často dezinterpretován; a to přílišné spoléhání armády na včasné varování při přípravě obrany; podstav jednotek ve srovnání se silami teroristů; a nepochopení toho, co Hamás během útoku činí.

Izraelská armáda si totiž před 7. říjnem nemyslela, že Hamás v Gaze představuje pro Izrael významnou hrozbu a že chce rozsáhlou válku. Naopak byla přesvědčená, že sítě tunelů byly výrazně poničeny a že jakákoli hrozba by byla zmařena izraelským hraničním plotem, uvádí Times of Israel.

Z přezkumu zpráv od zpravodajců vyplynulo, že ředitelství vojenského zpravodajství obdrželo informace a plány nastiňující záměr Hamásu zahájit masivní útok v průběhu několika let, plány však odmítlo jako nerealistické a neproveditelné.

Armáda nyní zjistila, že Hamás se rozhodl útok uskutečnit už v dubnu 2022. V září 2022 byla teroristická skupina připravena na 85 procent a v květnu 2023 se rozhodla zahájit masakr právě 7. října. Teroristé z Hamásu a dalších palestinských skupin tehdy zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 251 jich unesli do Pásma Gazy jako rukojmí.

V předvečer útoku armáda zaznamenala pět příznaků neobvyklých aktivit ozbrojenců v Pásmu Gazy, ale nevyhodnotila je jako signály bezprostřední hrozby útoku. Byl to podle zprávy omyl, který vycházel z dlouholetého chybného vyhodnocování poznatků týkajících se Hamásu.

Načítání...

Vyšetřování zahrnovalo 77 samostatných šetření toho, co se odehrálo na vojenských základnách a mnoha dalších místech. Cílem vnitřního vyšetřování bylo vyvodit závěry týkající se pouze armády, vyšetřování se tedy nezabývalo jednáním politického vedení země. Tím se vyhnulo střetu s vládními představiteli, kteří trvají na tom, že vyšetřování politické zodpovědnosti musí počkat až na konec války proti Hamásu, poznamenal Times of Israel.

Invaze do Pásma Gazy

Izrael na brutální útok reagoval vpádem do Pásma Gazy. Podle tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62 tisíc lidí. Bilance úřadu přitom nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ale většina. Údaje navíc nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Izraelské bombardování srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu. Boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

V současné době platí příměří, první fáze ale skončí v sobotu a zatím není jasné, zda bude klid zbraní pokračovat. Egypt, který zprostředkovává rozhovory mezi Izraelem a Hamásem, nicméně ve čtvrtek oznámil začátek jednání o další fázi příměří.

Izrael uvedl, že nemá v úmyslu odejít z pohraniční oblasti mezi Pásmem Gazy a Egyptem, takzvaného Filadelfského koridoru, napsala agentura Reuters s odkazem na prohlášení jednoho izraelského ministra. Podle zdroje AP se Jeruzalém již rozhodl, že oblast neopustí, ačkoliv by se jeho vojáci měli začít z koridoru stahovat v sobotu s koncem první fáze klidu zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...