Nabíječky pro telefony či tablety se v EU sjednotí, schválili europoslanci

Evropský parlament v úterý učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

„Je to velký den pro spotřebitele a také velký den pro naše životní prostředí,“ prohlásil maltský europoslanec Alex Saliba, který se jako zpravodaj EP podílel na formování konečného znění normy.

Při svém dopoledním vystoupení se slovy „toto je minulost“ zvedl nad řečnický pultík klubko kabelů a adaptérů, načež dodal „toto je současnost“ a ukázal jedinou nabíječku. Krátce po poledni pak parlament příslušný návrh odhlasoval poměrem 602 hlasů ku 13.

Podle unijních činitelů norma nejen zjednoduší životy obyvatelům a ušetří jim peníze, ale také zredukuje množství elektronického odpadu. Eurokomisařka Margrethe Vestagerová ji na půdě EP spojovala s úsporou až tisíc tun „e-odpadu“ ročně.

Rychle získaná podpora

Evropská komise návrh předložila loni v září a iniciativa poměrně rychle získala podporu europoslanců i členských zemí Unie. Během letošních vyjednávání o konečné podobě byl záběr směrnice rozšířen a spotřebitelům by tak měl kabel s koncovkou USB-C v budoucnu stačit na nabíjení mobilů, tabletů, čteček, digitálních fotoaparátů, bezdrátových sluchátek, myší a reproduktorů nebo ovladačů k herním konzolím.

Na tyto produkty se opatření začne vztahovat 24 měsíců po vstupu v platnost, u laptopů mají výrobci 40 měsíců na to, aby se přizpůsobili.

Dotažení legislativního procesu do konce při aktuální rozpravě vítali zástupci všech politických skupin Evropského parlamentu. Někteří zdůrazňovali, že spotřebitelé se díky přijaté regulaci také budou moci rozhodnout, zda si nové přenosné zařízení koupí s novou nabíječkou, nebo bez ní. Také ovšem zaznívala kritika na adresu Evropské komise, že cesta ke sjednocení nabíječek trvala příliš dlouho. Komise v uplynulých letech o tématu jednala s výrobci, přičemž proti vystupovala zejména společnost Apple, která dlouhodobě používá vlastní systém konektorů.

„Již přes deset let se snažíme z půdy Evropského parlamentu dotlačit Komisi k tomu, aby začala jednat (…), ale až donedávna byla Komise neaktivní,“ řekla česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která při přípravě opatření plnila roli stínové zpravodajky. Přijatá směrnice podle ní mohla zahrnovat i další typy zařízení, označila ji nicméně za důležitý krok na zmírnění problému, s nímž „se setkáváme všichni“.

Čeští europoslanci rozhodnutí vítají

O tom, že EP roky volal po zásahu unijní exekutivy, mluvila na plénu také další česká europoslankyně Dita Charanzová (za ANO). Aktuální vývoj podobně jako ostatní řečníci vítala, zdůraznila však, že unijní předpisy bude třeba přizpůsobovat technologickému vývoji. „USB-C je dnes nejefektivnější variantou nabíječky, ale zítra může přijít USB-D nebo nový bezdrátový standard,“ upozornila. V této souvislosti nová směrnice dává prostor EK k úpravě pravidel skrze takzvané akty v přenesené pravomoci.

„Toto hlasování zavazuje Evropskou komisi, aby průběžně posuzovala možnost zahrnout i další kategorie výrobků. První revize se nařízení dočká už tři roky od začátku platnosti a pak každých pět let s ohledem na technologický pokrok, pohodlí spotřebitelů i životní prostředí,“ doplnil český zástupce ve frakci zelených Marcel Kolaja (Piráti).

Kolaja upozorňoval, že unijní orgány se musí zaměřit také na „druhou stranu kabelu“, tedy na konektory na adaptérech. „Pokud bychom sjednotili i druhou stranu, docílíme ještě menšího elektronického odpadu,“ vysvětlil. Řešení podle něj může přinést aktuálně projednávané nařízení o „ekodesignu“.

Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) vyzdvihl zahrnutí notebooků, které je podle něj výsledkem tlaku europoslanců ve vyjednávání s členskými zeměmi. „Když si je spotřebitelé budou moci nabíjet stejnou nabíječkou jako třeba mobil, výrazně jim to usnadní život,“ domnívá se.

„Každý máme doma mnoho nabíjecích kabelů, u kterých často ani nevíme, k čemu přesně jsou. Veškeré tyto nabíječky a kabely produkují až 13 tisíc tun elektronického odpadu ročně. Jednotný typ nabíjecího kabelu proto ulehčí život nejen nám, uživatelům elektronických zařízení, ale zejména tím výrazně ulevíme naší planetě,“ domnívá se europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...