„Historická dohoda.“ S odklonem od fosilních paliv souhlasily téměř dvě stovky zemí

Zástupci téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji podle agentur Reuters a AP shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv, oznámil předseda konference Sultán Džábir. Dohodu označil za „historickou“, poprvé totiž hovoří o společném odklonu od ropy, plynu a uhlí. S jejím závěrečným zněním státy souhlasily po týdnech vyjednávání.

„Poprvé máme v naší konečné dohodě slova o fosilních palivech,“ uvedl Džábir podle deníku The Guardian. Jeho výrok podle listu provázel v plénu potlesk delegátů vstoje.

Návrh dohody konkrétně vyzývá k „odklonu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem (...) tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky“. Zmíněná rovnocennost podle agentury AFP znamená, že různé země budou postupovat různým tempem v závislosti na svých rozvojových potřebách nebo historické odpovědnosti za změnu klimatu.

Globální emise skleníkových plynů by měly stoupat maximálně do roku 2025, u některých rozvíjejících se zemí ale může vrchol přijít později, píše se v dokumentu. AP upozorňuje, že mezi rozvíjející se země patří i Čína, která se řadí k největším světovým znečišťovatelům ovzduší.

Dohoda rovněž vyzývá ke ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů energie na celém světě do roku 2030, k urychlení úsilí o snížení spotřeby uhlí a k rozvoji technologií na zachycování a ukládání uhlíku, které mohou pomoci s dopadem obtížně dekarbonizovatelných průmyslových odvětví. V dokumentu se země zavázaly také zdvojnásobit energetické úspory.

Skutečná síla podle Džábira bude však spočívat až v naplnění dohody. „Musíme podniknout kroky nezbytné k tomu, abychom tuto dohodu proměnili v konkrétní činy,“ uvedl na zasedání. „Jsme tím, co děláme, ne tím, co říkáme,“ dodal.

Země jsou po uzavření dohody odpovědné za její plnění prostřednictvím národních politik a investic.

Termín „konec fosilní paliv“ neprošel

Podle Reuters je to poprvé za tři desetiletí konání klimatických summitů COP, kdy se státy dohodly na společném odklonu od produktů, které v současné době zajišťují přibližně 80 procent světové energie.

Předchozí konference přijaly pouze mantinely na snížení emisí skleníkových plynů bez výslovné zmínky o fosilních palivech, která jsou ale zodpovědná za dvě třetiny vyprodukovaných emisí. Na konferenci COP26 v Glasgow se zúčastněné země zavázaly k omezení uhlí, na cílech ohledně ropy a zemního plynu se však dosud nikdy nedohodly.

Ve středu představený text se nicméně odvrátil od termínu „konec fosilních paliv“, podotkla agentura AFP. Po něm volaly některé ambiciózní hlasy, ale byl zamítnut ropnými velmocemi v čele se Saúdskou Arábií.

Fosilní paliva a jejich možný konec byly ústředním tématem letošní konference, která měla skončit v úterý, stala se ale hlavním zdrojem nesouladu mezi zeměmi. Zatímco například státy sdružené v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) v předchozích dnech odmítaly postupné, ale úplné zastavení spalování fosilních paliv, Spojené státy, Evropská unie nebo sdružení malých ostrovních států, jejichž území se vlivem klimatické změny pozvolna potápí, návrh kritizovaly jako příliš benevolentní. Tento konflikt prodloužil jednání summitu o jeden den.

Členové OPECu kontrolují téměř osmdesát procent světových zásob ropy. Na příjmech z ropné produkce jsou závislé. Producenti ropy argumentovali tím, že fosilní paliva lze od jejich dopadu na klima očistit pomocí technologií, které dokážou zachycovat a ukládat emise oxidu uhličitého. Zachycování plynu je však nákladné a ve velkém měřítku se zatím neosvědčilo.

Saúdskoarabský ministr energetiky princ Abdulaziz bin Salmán ve středu prohlásil, že dohoda nebude mít vliv na vývoz uhlovodíků z království. Saúdská Arábie a několik spojeneckých zemí se postavilo proti tomu, aby se do textu potenciální dohody zahrnula jakákoli zmínka o snižování produkce a spotřeby fosilních paliv.

Dle USA silný signál, ostrovní státy by chtěly být ambicióznější

Krátce po schválení dohody zavládl v plenárním sále zmatek, neboť mnoho stran předpokládalo, že o textu, který byl zemím uvolněn k posouzení pouhé čtyři hodiny před jeho schválením, proběhne debata. Aliance malých ostrovních států, která zastupuje 39 zemí, uvedla, že při přijímání dohody nebyla v sále, protože stále koordinovala svou reakci.

Obecně dokument sklidil více pozitivních ohlasů než kritiky, napsala agentura AP. Výsledek konference uvítal generální tajemník OSN António Guterres. COP28 podle něj dospěla k rozhodujícímu momentu v boji proti klimatické změně. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila dohodu za dobrou zprávu pro svět.

Americký vyslanec pro klima John Kerry oznámil, že Spojené státy i Čína hodlají aktualizovat své dlouhodobé strategie v oblasti klimatu, a označil dohodu za „velmi silný signál světu“. Kanadský ministr životního prostředí Steven Guilbeault se domnívá, že text „obsahuje průlomové závazky“.

Podle zástupců malých ostrovních států však dohoda není dostatečně ambiciózní. „Potřebná korekce kurzu nebyla zajištěna,“ řekla představitelka Aliance malých ostrovních států Anne Rasmussenová. Oficiálně ale proti dohodě neprotestovala a za svou řeč byla odměněna potleskem, napsala agentura Reuters.

Představitel Číny kritizoval, že „v dohodě nebyly vzaty v potaz obavy rozvíjejících se zemí“. Podle BBC tím připomněl obvinění chudších zemí, podle nichž nynější rozvinuté státy zbohatly během desítek let, kdy spalovaly fosilní paliva, ale teď chtějí rozvíjejícím se ekonomikám stejný růst upřít. V dohodě také nejsou vůbec zmíněny cíle pro snížení emisí metanu, který patří k nejnebezpečnějším skleníkovým plynům.

Evropská unie hrozila, že odejde od jednacího stolu, popsal expert

Historický význam dohody spočívá v konkrétním závazku ke směřování odklonu od fosilních paliv, řekl vedoucí klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth Březovský. „Je to poprvé, kdy se podařilo takto obecnou tezi o fosilních zdrojích a o tom, že jejich éra končí, do závěrečné deklarace dát,“ popsal.

„Panuje celosvětová shoda, že cíl klimatické neutrality 2050 je klíčový, že cíl udržení oteplení o 1,5 stupně Celsia podle Pařížské dohody je také klíčový,“ shrnul.

Cesta k dokumentu podle něj ale byla komplikovaná. „Vedlo to až k poměrně vyhrocené situaci, kdy Evropská unie a další státy hrozily, že odejdou od jednacího stolu. Protože text, jak byl ještě včera předložen, vypadal velice neambiciózně,“ řekl ve středu. „Nakonec byl posílen natolik, že ti, kteří čekali vyšší ambici, mohou být alespoň zčásti spokojení,“ doplnil.

Nahrávám video

Upozornil, že „ruku v ruce“ s dohodou jde také otázka finanční podpory pro rozvíjející se státy nebo země nejvíce zasažené klimatickými změnami. „Byla řešena prostřednictvím Fondu ztrát a škod, který byl potvrzen a schválen na začátku konference,“ uvedl Jungwirth Březovský. Finance, které bohaté státy přislíbily, jsou však podle něj stále „dramaticky nedostatečné“.

Ze strany klimatologů podle něj také panuje „určitá skepse“ ohledně technologií k zachytávání uhlíku, které se v dokumentu často objevují. „Je otázka, jestli se dají uplatňovat na velké úrovni, a jestli nepřináší další environmentální problémy,“ nastínil.

Pro dosažení cílů dohody podle něj bude nutné brát v úvahu i sociální smír. Upozornil, že i česká vláda měla během energetické krize tendenci přispívat na výdaje na fosilní zdroje včetně pohonných hmot. „To jsou věci, které by se podle této dohody už dít neměly. Státy nebudou moci dotovat fosilní zdroje (...) Budou muset jasně deklarovat, že klima má přednost, a hledat nástroje, jak u toho zajistit sociální stránku věci,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...