Myanmarská junta obvinila Su Ťij z přijetí úplatku. Zabila další demonstranty proti puči

Myanmarská vojenská junta, která v únoru provedla převrat, obvinila zadržovanou premiérku Do Aun Schan Su Ťij, že přijala nelegální platbu 600 tisíc dolarů (13,1 milionu korun) a 11 kilogramů zlata. Při pokračujících protestech proti puči ve městě Myain zemřelo nejméně šest lidí, jednu oběť policejního násilí hlásí média v Rangúnu, píší agentury Reuters a DPA. Rada bezpečnosti odsoudila násilí, neshodla se však na kritice puče.

Armáda, která Su Ťij zadržuje, tvrdí, že do korupce se zapojil také prezident Win Myin a několik členů vlády. Řekl to brigádní generál Zo Min Tchun. Prezident podle něj ovlivňoval průběh voleb, když odmítl brát v potaz armádní upozornění na nesrovnalosti.

Protesty proti vojenskému převratu v Barmě trvají již několik týdnů, zásahy policie jsou podle pozorovatelů stále násilnější. Podle barmské neziskové organizace Asociace pro pomoc politickým vězňům (AAPP) od začátku střetů bezpečnostní složky zabily nejméně šedesát demonstrantů a policie zadržela přes dva tisíce lidí.

Rada bezpečnosti OSN odsoudila násilí páchané armádou na demonstrantech. Britský návrh rezoluce kritizující samotný puč však neprošel přes odmítavý postoj Číny, Ruska a nestálých členů Indie a Vietnamu.

Lidskoprávní organizace Amnesty International obvinila barmské vojáky, že používají vojenské „vražedné metody“. Junta obvinění odmítá a uvedla, že bezpečnostní složky jsou disciplinované a sílu používají, jen když je to nutné pro zachování pořádku. Demonstranty označil za „rabující protestující“, kteří napadají policisty a stabilitu země. Nestabilitu však vyvolal právě vojenský puč.

Junta již usmrtila nejméně 70 lidí, uvedl zpravodaj OSN

Zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva Thomas Andrews ve čtvrtek uvedl, že vláda vojenské junty usmrtila v Barmě od únorového převratu nejméně 70 lidí. Andrews Radě OSN pro lidská práva sdělil, že zabíjení, mučení a pronásledování, kterých se vojenské vedení dopouští, by mohlo představovat zločiny proti lidskosti, a vyzval k přijetí sankcí proti současnému barmskému režimu.

Podle Andrewse bylo v zemi od 1. února, kdy armáda svrhla vládu barmské vůdkyně a držitelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, nezákonně zadrženo přes 2000 lidí. Více než polovina z lidí zabitých při protestech byla podle zpravodaje mladší 25 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...