Musk ovládl americkou agenturu zahraniční pomoci, hrozí zrušením

Nahrávám video

Tento víkend tým pro vládní efektivitu (DOGE) pod vedením podnikatele Elona Muska převzal kontrolu nad Agenturou Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID) a pozastavil její činnost. USA patří k největším poskytovatelům humanitární pomoci ve světě. Demokraté připravují kroky, jak toto opatření zvrátit.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že plánuje USAID začlenit do ministerstva zahraničí exekutivním příkazem, a ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí sdělil, že je úřadujícím ředitelem USAID. Webové stránky agentury jsou mimo provoz a nyní jsou dostupné pouze přes ministerstvo zahraničí. Americká administrativa v pondělí uzavřela pro zaměstnance ústředí USAID ve Washingtonu a nařídila jim pracovat na dálku, napsal server The Wall Street Journal (WSJ).

Zaměstnanci USAID dostali v pondělí ráno e-mail, ve kterém stálo, že rozhodnutí o uzavření centrály učinilo „vedení agentury“. Ve zprávě se dále psalo, že odpovědi by měly být směrovány na e-mailovou adresu, která je zřejmě spojena s Gavinem Kligerem, jehož profil na síti LinkedIn ho označuje jako zvláštního poradce ředitele Úřadu pro personální řízení, a který pracuje pro DOGE.

„Nic z toho by nebylo možné udělat bez plné podpory prezidenta,“ prohlásil Musk během pondělního ranního rozhovoru na sociální síti X. „Co se týče USAID, podrobně jsem to s ním probral a on souhlasil, že bychom ji měli zrušit,“ dodal. Trump dříve tvrdil, že USAID vedou „radikální šílenci“ a v úterý potvrdil, že činnost agentury postupně ukončí.

Někteří externí zaměstnanci USAID v neděli ztratili přístup do svých e-mailových účtů. Jeden z pracovníků přiblížil, že o přístup přišla polovina členů jeho týmu, informoval WSJ. Podle ministerstva zahraničí se jedná o „prozatímní krok k získání kontroly a lepšího porozumění nad činností agentury“.

Citlivé informace USAID

Server Financial Times (FT) napsal, že dva vrcholní bezpečnostní úředníci USAID byli v sobotu večer posláni na dovolenou poté, co odmítli umožnit pracovníkům DOGE přístup do interních systémů agentury, které obsahují i utajované informace, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí.

Mluvčí DOGE Katie Millerová reagovala, že „k žádnému utajovanému materiálu nebyl získán přístup bez řádného bezpečnostního prověření“. O konfrontaci jako první informovala televizní stanice CNN.

Pracovník USAID se svěřil serveru Politico pod podmínkou zachování anonymity, že Muskův tým zastavil ochrannou bezpečnostní komunikaci pro zahraniční pracovníky, včetně těch, kteří pracují v konfliktních oblastech. Tyto kroky mají podporu Bílého domu, zdůraznil server.

Demokraté v Kongresu, bývalí úředníci USAID i humanitární skupiny varovali, že snahy o oslabení agentury poškozují národní bezpečnostní zájmy USA, protože v rozvojových zemích vznikne vakuum, které zaplní Čína a další američtí rivalové, napsal server Politico.

USAID pomáhá při pandemiích i hladomorech

USAID poskytuje finanční pomoc zemím po celém světě. Bojuje proti obchodování s lidmi, proti nemocem, zajišťuje potravu lidem v místech, kde panuje hladomor, a podporuje země, které jsou spojenci USA a jsou postiženy válkou, jako je například Ukrajina, shrnul WSJ. Financuje také vybavení, léky a personál v zemích, které bojují s pandemiemi a epidemiemi.

USAID například nakupuje od amerických zemědělců kukuřici, fazole a rýži, které distribuuje do dalších zemí. Agentura sdělila, že v roce 2023 nakoupila od amerických farmářů a chovatelů 1,1 milionu tun potravin.

Podle webu USAspending.gov, který sleduje vládní výdaje, měla agentura ve fiskálním roce 2024 rozpočet ve výši zhruba 44,2 miliardy dolarů (1,1 bilionu korun), což představuje 0,4 procenta federálního rozpočtu. USAID má více než deset tisíc zaměstnanců a přibližně dvě třetiny z nich pracují v zahraničí, napsal Congressional Research Service.

Například na Ukrajině USAID financuje zemědělce a přispívá na provoz tamní kritické infrastruktury, kterou napadá Rusko.

Na Ukrajině dále poskytují organizace spojené s USAID množství humanitárních služeb včetně poradenství, pořádání kulturních akcí a poskytování základních služeb, často těm nejzranitelnějším vrstvám společnosti, přiblížil server The Kyiv Independent.

Izrael získal výjimku

Již dříve ministerstvo zahraničí pozastavilo svou vlastní zahraniční pomoc na základě exekutivního příkazu, který Trump podepsal krátce po své inauguraci. Příkaz ukládal, aby došlo k devadesátidennímu přezkumu. Výjimku z něj dostala vojenská pomoc pro Izrael a další partnery na Blízkém východě stejně jako nouzová potravinová pomoc, sdělil WSJ.

Trumpova administrativa neupřesnila, jaká část z desítek miliard dolarů pomoci, které USA rozdělují, bude pozastavena až do konce přezkoumání. Podle serveru The Washington Post (WP) týden poté zastavily velkou část své činnosti desítky skupin, které jménem ministerstva zahraničí a USAID plní v zahraničí humanitární, zdravotní a jiné programy.

Některé skupiny poslaly většinu svých zaměstnanců v USA na neplacené volno, aby mohly pokračovat v placení zahraničních zaměstnanců, kteří jsou před takovými opatřeními chráněni místními pracovněprávními předpisy.

Humanitární úsilí po celém světě se ocitlo v chaosu, napsal server WP. Šéf OSN António Guterres vyzval k dalším výjimkám vzhledem ke klíčové roli Spojených států jako globálního dárce. Podle údajů OSN představují americké finanční prostředky více než čtyřicet procent celosvětové humanitární pomoci, čímž se Spojené státy stávají největším dárcem téměř ve všech odvětvích.

Rubio počítá s koncem některých programů

Rozsáhlé škrty v humanitární pomoci by mohly znamenat, že lidé mimo USA ztratí přístup k vakcínám, potravinám a péči o matky, sdělila pro WSJ docentka mezinárodních vztahů na Univerzitě George Washingtona Maryam Deloffreová. „Myslím, že by to mohlo mít opravdu katastrofální následky,“ řekla a dodala: „Doufám, že se do takového bodu nedostaneme.“

„Domnívat se, že ministerstvo zahraničí, které se zabývá politikou, se může přeměnit v efektivní operativní humanitární a pomocnou agenturu, je absurdní,“ míní Matthew Kavanagh z Georgetownské univerzity.

Rubio požádal Petera Marocca, vedoucího úřadu zahraniční pomoci ministerstva zahraničí, a nejmenovanou osobu, která by měla být zástupcem správce USAID, aby přezkoumali činnost a operace agentury. Rubio napsal, že revize by mohla vést ke zrušení některých programů pomoci, a dokonce k uzavření některých misí po celém světě.

„Ministerstvo zahraničí a další příslušné subjekty budou konzultovat s Kongresem a příslušnými výbory reorganizaci a převzetí některých úřadů, kanceláří a misí USAID,“ napsal Rubio republikánským a demokratickým zákonodárcům.

Musk chce agenturu zcela zrušit

Není jasné, jak se Rubiův slib spolupracovat se zákonodárci na reorganizaci USAID a případném začlenění její velké části do agendy ministerstva zahraničí slučuje s Muskovým deklarovaným odhodláním agenturu zrušit. Podnikatel se nechal slyšet, že administrativa agenturu ruší, protože „když jsme USAID prozkoumali, tak se ukázalo, že to, co tu máme, není jablko s červem, ale že tu máme vlastně jen klubko červů.“

Prohlášení Bílého domu zaslané v pondělí pozdě odpoledne se uzavřením USAID nezabývalo, ale vyjmenovalo řadu projektů, které obvinilo z plýtvání. „Za prezidenta Trumpa plýtvání, podvody a zneužívání TEĎ KONČÍ,“ stojí ve zprávě.

Rubio podle WSJ v pondělí v San Salvadoru přiblížil, že ho znepokojují zprávy o tom, že úředníci USAID „nejsou ochotni spolupracovat s lidmi, kteří kladou jednoduché otázky,“ jako co daný program dělá, kdo dostává peníze, kdo jsou naši dodavatelé a kdo je financován.

Kritici z řad republikánů tvrdí, že USAID plýtvá penězi daňových poplatníků na programy, které podporují liberální politiku, jako jsou například potraty. USAID uvedla, že jí financování potratů zakazuje zákon. Financuje však péči o ženy po potratu, aby se zabránilo úmrtí matek, prohlásila agentura. Rubio v pondělí zdůraznil, že činnost USAID musí být v souladu s americkou zahraniční politikou.

Demokraté chtějí zdržovat v Senátu

USAID zřídil prezident John F. Kennedy v roce 1961 na základě zákona o zahraniční pomoci, který Kongres schválil v témže roce. Po desetiletí byla součástí ministerstva zahraničí. V roce 1998 z ní Kongres udělal samostatnou agenturu.

Zrušení USAID jako nezávislé agentury by vyžadovalo schválení dalšího zákona v Kongresu, řekl Kavanagh. Článek I ústavy dává Kongresu výsadní právo vytvářet nebo rušit agentury, upozornil. Demokraté a někteří republikáni tvrdí, že Musk nemá pravomoc rušit programy a výdajové priority, o nichž rozhodl Kongres.

Dva demokratičtí senátoři, Brian Schatz z Havaje a Chris Van Hollen z Marylandu, přislíbili, že budou zdržovat schvalování nominantů Trumpovy administrativy na posty na ministerstvu zahraničí, pokud nebude USAID opět fungovat.

Senát obvykle urychluje schvalování mnoha kandidátů prostřednictvím takzvaného jednomyslného souhlasu, což je proces, při kterém se obejde formální hlasování, pokud žádný senátor nevznese námitky, poznamenal WSJ.

Schatzova námitka by zastavila schopnost Senátu rychle schvalovat nominace a vyžadovala by, aby vůdce republikánské senátní většiny John Thune využil drahocenný čas k tomu, aby prezidentovy kandidáty posunul do schvalovacího procesu.

„Budu proti jednomyslnému souhlasu,“ deklaroval pro WSJ Schatz. „Budu hlasovat proti. Budu maximálně zdržovat, dokud se to nevyřeší,“ dodal.

Schatzův krok by zanechal několik úřadů a kanceláří bez vyššího vedení, což by zkomplikovalo diplomatické úsilí USA a schopnost americké administrativy mluvit jasným hlasem o svých zahraničních prioritách.

Zástupci Bílého domu a ministerstva zahraničí na žádosti o komentář bezprostředně nereagovali. Prodlužování schvalovacího procesu je běžně používanou taktikou zákonodárců, aby si zajistili podporu pro své politické cíle, dodal WSJ.

Jeden z demokratických asistentů v Kongresu, který hovořil se serverem Politico pod podmínkou zachování anonymity, uvedl, že demokratická frakce připravuje novou kampaň s cílem zastavit a zvrátit Trumpovy kroky směřující ke začlenění USAID pod ministerstvo zahraničí, ale připustil, že jejich vliv je vzhledem k republikánské kontrole obou komor Kongresu omezený.

Asistent dodal, že skupina asi dvou desítek republikánských zákonodárců v zákulisí vyjadřuje své obavy vůči krokům Muska a Rubia, ale na veřejnosti se demokratům od republikánů nedostane významné podpory. „Práce v zákulisí od nich odvádí pozornost Elona Muska. Nebo se prostě bojí veřejně vyjádřit své názory,“ míní zdroj serveru Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...