Evropská unie musí spojit síly se všemi režimy ve státech původu a v tranzitních zemích, přes něž se migranti snaží dostat na starý kontinent, aby se zabránilo dalším ztrátám na životech. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedla evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová, která reagovala na kritické ohlasy na novou dohodu s autoritářským Tuniskem. Podle eurokomisařky půjde hlavně o pomoc při ochraně tuniských hranic, nikoli o peníze pro Tunis. V rozhovoru pro ČT také ocenila roli českého předsednictví při formování migračního paktu.
V červnu se členské státy dohodly po dlouhých jednáních na novém migračním paktu, který stanovuje, aby si státy vybraly, jakým způsobem budou vůči sobě solidární.
Podle Johanssonové se rýsuje dotažení migračního paktu do konce. Dohodu ještě musí schválit europoslanci. „Je potřeba lépe chránit vnější hranice a řídit zákonně migraci, ale také zařídit, aby se ti, kteří tu nemají nárok zůstat, vrátili do země původu,“ podotkla eurokomisařka.
Nepovinná relokace
Česko si vyjednalo výjimku, aby nemuselo v době, kdy hostí statisíce ukrajinských uprchlíků, platit Itálii a dalším státům za migranty na jejich území.
„Byl to velký úspěch ministra (vnitra) Rakušana. Podařilo se mu totiž přijít s tímto novým článkem, se kterým všichni souhlasí. Hlavní princip říká, že solidarita je povinná, ale relokace, tedy přemístění migrantů není povinné. Zde se objevuje také nový článek, který říká, že státy, kde už je mnoho uprchlíků, například Ukrajinců, kteří jsou přímo chráněni, se neúčastní povinné solidarity vůči ostatním členským státům,“ vysvětluje eurokomisařka.
Časový rámec přitom není daný. „Je to vždy o vyhodnocení stávající situace, doufejme, že se situace za deset let změní. Legislativa musí být odolná vůči budoucím situacím, a to znamená, že zde nemohou být uvedeny konkrétní státy nebo národnosti lidí, kteří jsou zde hosty. Musí být univerzální,“ konstatovala Johanssonová.
Ochrana tuniských hranic
Evropská komise prosazuje dohody s Tuniskem, a později zřejmě i s Marokem nebo Egyptem, které mají fungovat na principu pomoci za to, že tyto státy nebudou pouštět migranty na území Evropské unie.
„Není to pravda, že budeme platit Tunisku za to, že bude zabraňovat migrantům v přístupu do EU. Budeme Tunisku pomáhat zvládat migranty, chránit tuniské hranice, pomáhat jim v zabraňování velmi nebezpečných cest. Zhaslo tak velké množství životů, tomu chceme zabránit,“ reagovala eurokomisařka na vlnu kritiky, že se Komise utrhla ze řetězu a pracuje s autoritářskými režimy.
Z dohody také vyplývá, že Komise bude pomáhat množství migrantů, kteří už jsou v Tunisku, aby se mohli vrátit do země původu, a organizacím OSN a Tunisku v tom, aby se občané Tuniska, kteří nemají nárok na pobyt v EU, mohli vrátit do Tuniska. „Je to tedy komplexní dohoda, spojíme policejní síly, abychom bojovali proti pašerákům, kteří neposílají lidi do Evropy, ale na smrt,“ upozornila Johanssonová.
K ochraně vnějších hranic Unie je podle eurokomisařky nutné pracovat se státy, odkud uprchlíci proudí, a to včetně těch autoritářských. Před několika lety přicházeli hojně na Kanárské ostrovy třeba z Mauritánie či Senegalu, připomněla.
„S Mauritánií nebo Senegalem tak musíme pracovat, stejně tak s Marokem, aby se příchodům zabránilo,“ prohlásila Johanssonová s tím, že třeba balkánskou trasu se podařilo stabilizovat právě díky spolupráci se zemí, odkud na ni lidé mířili, tedy Tureckem.
„Musíme také chránit lidská práva, a proto je důležité s těmito zeměmi pracovat, tedy se zeměmi původu a tranzitními zeměmi, a spojit síly, abychom nelítostně bojovali proti dalším ztrátám na životech,“ zdůraznila eurokomisařka. Poukázala například na tragickou bilanci u řeckých břehů, kde už zahynulo na 600 tisíc migrantů.
