Morales neměl ve volbách dost hlasů, soud sčítání zastavil. Nyní bolivijský prezident hlásí vítězství

Nahrávám video

V některých částech Bolívie propukly nepokoje poté, co prezident Evo Morales sporným způsobem zvítězil už v prvním kole voleb hlavy státu. Sčítání hlasů v neděli na den pozastavil volební soud poté, co z předběžných výsledků vyplývalo, že bude nutné druhé kolo, nyní oznámil vítězství v prvním kole. Morales by tak vládl už čtvrté období za sebou. Opoziční kandidát Carlos Mesa prozatímní výsledek neuznal a hovoří o podvodu.

Podle bolivijského volebního systému vedoucímu kandidátovi stačí v prvním kole hlasování vést o více než deset procentních bodů, aby se nemuselo konat kolo druhé.

Volební soud v neděli večer po sečtení 84 procent hlasů uvedl, že Morales získal 45,3 procenta a jeho největší soupeř Carlos Mesa 38,2 procenta hlasů. Mesa předběžný výsledek oslavoval a vyzval ostatní opoziční kandidáty, aby ho ve druhém kole podpořili. Morales nicméně prohlásil, že druhé kolo nebude, protože „věří v sílu venkova“, kde má silnější voličskou podporu než Mesa.

Soud nyní po téměř čtyřiadvacetihodinové přestávce sdělil, že po sečtení 95 procent hlasů má Morales 46,85 procenta oproti 36,73 procenta pro Mesu. To by úřadujícímu prezidentovi zajistilo zvolení již v prvním kole. Mesa označil nový výsledek za „hanebnost“ a řekl, že ho neuznává. „Věříme, že to občané nepřijmou,“ prohlásil Mesa.

A zatímco například kubánský prezident Miguel Díaz-Canel už Moralesovi gratuloval k dalšímu vítězství, USA či šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová vyjádřily znepokojení kvůli možným manipulacím. Také pozorovatelé z Organizace amerických států (OAS) jsou hluboce znepokojeni a překvapeni z „drastické změny“ ve výsledkovém trendu po 24hodinovém přerušení.

V Bolívii vyšli lidé do ulic

Na několika místech Bolívie, včetně metropole La Pazu, následně vypukly nepokoje. Lidé protestovali zejména před regionálními středisky pro sčítání hlasů. Ve městě Sucre Moralesovi odpůrci zapálili regionální pobočku volebního soudu.

Ve městě Riberalta na severu Bolívie svrhli sochu venezuelského exprezidenta Huga Cháveze a křičeli přitom, že nechtějí žít v diktatuře, jako je ta venezuelská. Chávezovým nástupcem je nyní ve Venezuele autoritářský prezident Nicolás Maduro, obviňovaný z porušování lidských práv.

Do ulic ale už v pondělí vyšli i Moralesovi příznivci. „S Evem máme my mladí jistou budoucnost, je to nejlepší prezident v historii Bolívie,“ řekla serveru BBC Mundo Adriana Lópezová v tričku s Moralesovým portrétem.

Nepokoje v bolivijské metropoli La Paz
Zdroj: Ueslei Marcelino/Reuters

Morales je nejdéle vládnoucí prezident Latinské Ameriky

Bývalý odborový lídr pěstitelů koky Morales, který tento týden oslaví šedesátiny, stojí v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od ledna 2006, a je tak nyní nejdéle vládnoucím latinskoamerickým prezidentem.

Hned po převzetí úřadu Morales znárodnil velkou část těžby zemního plynu a snažil se, aby z bohatství těžili hlavně Bolivijci. Ekonomika ročně rostla o pět procent, počet extrémně chudých se snížil – vláda navíc investovala do vzdělávání.

Řady svých odpůrců Morales výrazně rozšířil v roce 2017, když prosadil zrušení omezení dvou mandátů pro volené funkce.

Bolivijci totiž v únoru 2016 v referendu odmítli ústavní změny, které by levicovému prezidentovi umožnily ucházet se o další funkční období. Proti hlasovalo 51,3 procenta voličů. Předloni v listopadu však příslušné články ústavy, jež omezovaly výkon volených funkcí v zemi na dvě volební období, zrušil ústavní soud.

Morales čelí kritice také kvůli nedostatečné ochraně životního prostředí. Bolívie letos bojovala s lesními požáry, které zničily čtyři miliony hektarů půdy. Mnozí tvrdili, že situaci zhoršil Moralesův dekret, kterým zečtyřnásobil množství půdy, kterou je možné využít k zemědělské činnosti, píše BBC.

Morales chtěl dávat koku dětem, aby měly dost vápníku

Bolivijský vůdce proslul mnoha výstřelky, například nechal postavit své vlastní muzeum, mapující jeho život. Obhajuje pěstování koky, kterou kdysi žvýkal i na zasedání Komise OSN pro narkotika ve Vídni a kterou navrhoval rozdávat do škol místo mléka, neboť má hodně vápníku. V roce 2015 daroval papeži Františkovi krucifix ve tvaru srpu a kladiva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...