Místo vězení trest smrti. Čínský soud změnil Kanaďanovi postih za pašování drog

Nahrávám video

Čínský soud v pondělí vynesl trest smrti nad Kanaďanem obžalovaným z pašování drog. Drasticky tak změnil verdikt z původního prvoinstančního řízení, který poslal Roberta Lloyda Schellenberga na patnáct let do vězení, informovaly agentury s poukazem na sdělení soudu zveřejněné na webu. Schellenbergerův právní zástupce už oznámil, že se odsouzený odvolá. Kanadský premiér Justin Trudeau verdikt kritizoval a označil jej za „svévolný“.

Schellenberg byl zadržen v roce 2014 s obviněním, že spolu s dalšími členy pašeráckého gangu plánoval poslat z Číny do Austrálie více než 220 kilogramů metamfetaminu skrytého v pneumatikách. Loni v listopadu ho soud potrestal 15 roky vězení.

V prosinci dal odvolací soud za pravdu stížnosti prokuratury na to, že uložený trest je příliš mírný, a nařídil nový proces. V něm nyní padl absolutní trest. „Nejsem pašerák drog. Do Číny jsem přijel jako turista,“ řekl Schellenberg podle agentury AFP před vynesením rozsudku.

Kanaďanův obhájce Čang Tung-šuo oznámil, že se jeho klient odvolá. Soud podle něj neměl zvyšovat trest, protože nebyly předloženy žádné nové důkazy. „Čínské zákony stanovují, že zpřísnit trest při odvolání je možné jen tehdy, když se objeví nové důkazy,“ řekl. Obhájce Čang kromě toho poukázal na rychlost odvolacího procesu, kdy soud rozhodl o absolutním trestu během jediného dne.

„Jako vláda jsme velmi znepokojeni, stejně jako by měli být všichni naši zahraniční přátelé a spojenci, že se Čína rozhodla začít svévolně ukládat trest smrti… jako v tomto případě,“ řekl podle agentury Reuters premiér Trudeau.

Drogové trestné činy se v Číně obvykle trestají velmi přísně. V roce 2009 Čína navzdory protestům Británie popravila Brita, který byl dopaden při pašování heroinu.

Peking znovu vyzval Ottawu k propuštění finanční ředitelky Huawei

Schellenbergův případ zvyšuje napětí, které panuje mezi Ottawou a Pekingem od prosincového zadržení finanční ředitelky čínského výrobce chytrých telefonů Huawei Technologies Meng Wan-čou.

Kanadské úřady ji zadržely na žádost Spojených států, které ji chtějí stíhat za údajné obcházení amerických sankcí vůči Íránu a podvádění nadnárodních bank při obchodech s Íránem. Číňanka obvinění popírá.

Peking v úterý prostřednictvím mluvčí ministerstva zahraničí Chu Čchun-jing znovu vyzval k propuštění manažerky Huawei. V reakci na případ Kanaďana Schellenberga odsouzeného k trestu smrti mluvčí čínské diplomacie prohlásila, že Peking je „velmi nespokojen s nezodpovědnými výroky“ kanadského premiéra Trudeaua, a apelovala na Kanadu, aby respektovala čínskou suverenitu.

Kanada se snaží Čínu přimět, aby kromě Schellenberga propustila i bývalého kanadského diplomata Michaela Kovriga, zadrženého kvůli podezření z aktivit ohrožujících národní bezpečnost. Kovrig má kromě kanadského i maďarské občanství, a tudíž občanství Evropské unie. Čína také drží ve vazbě kvůli podezření z aktivit ohrožujících národní bezpečnost kanadského podnikatele Michaela Spavora.

„Některé americké univerzity varují studenty, aby při návštěvě Číny nepoužívali mobilní aplikace pro komunikaci, jako je WhatsApp a WeChat. Přestože jsou tu legální, úřady by mohly obsah zneužít jako záminku, aby je zatkly nebo jim znemožnily opustit zemi,“ uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 51 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 51 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 21 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánovčera v 11:44
Načítání...