Místo bomby počítač. Hrozí kybernetické 11. září, varují experti 16 let po útocích

Od newyorských útoků v roce 2001 se taktika teroristů změnila. Zbraní jsou častěji i počítače, radikální skupiny proto mají své hackerské sekce. Experti z poradního orgánu prezidenta USA varují, že hrozí kybernetický útok v rozsahu toho z 11. září, který může cílit na kritickou infrastrukturu včetně elektráren. A Spojené státy na to prý nejsou připravené. Odborníci proto vyzývají k vytvoření zvláštních komunikačních sítí a sdílení citilivých informací mezi vládou a soukromými provozovateli infrastruktury.

Koordinované útoky v New Yorku, na Pentagon a v Pensylvánii, kde atentátníky přemohli pasažéři letadla, si vyžádaly před šestnácti lety skoro tři tisíce obětí. Za tragédií stáli radikálové z Al-Káidy, kteří od té doby s každým blížícím se výročím nabádají své stoupence k dalším akcím.

V posledních letech těží ze strachu nejen Američanů i takzvaný Islámský stát (IS), který s tím, jak přichází o území na Blízkém východě, stupňuje útoky na Západě.

IS byl vůbec první teroristickou skupinou, která zavedla zvláštní hackerskou divizi. Pirátům sympatizujícím s radikály se už podařilo mimo jiné provést útok na sociální média Centrálního velení USA (CENTCOM). Radikálové se zmocnili jeho účtu na Twitteru i YouTube.

Před dvěma lety před výročím 11. září IS zveřejnil video, v němž hrozil USA novými útoky a ukázal členy kybernetické divize včetně lidí přezdívaných „Virus Sýrie“, „Doktor ISIS“ nebo „Hacker Aldmar“. Skupiny spřízněné s IS jako Islámská kybernetická armáda či Hackeři chalífátu tehdy spustily hashtag „America Under Hacks“.

Hackeři z řad radikálů se učí rychle

Kybernetickou složku IS založil v roce 2014 dvacetiletý Junaid Hussain známý jako hacker Trick, jenž vyrůstal v anglickém Birminghamu. Od té doby se hackeři IS nabourali do systému amerických zpravodajských stanic, kuvajtského parlamentu, webů francouzských obcí nebo stránek International Business Times a twitterového účtu Newsweeku.

Podle expertů sice zatím tito hackeři nejsou úplní profesionálové, to se ale může brzy změnit. „Rozhodně se učí s technologiemi. V příštích pěti letech budou zdatnější a budou se snažit uskutečňovat operace, jež by mohly mít katastrofické následky, jako jsou ztráty na životech,“ řekl Tech Insideru bývalý příslušník americké námořní pěchoty a šéf kybernetické konzultační firmy David Kennedy.

Problém představují zejména takzvaní osamělí vlci, kteří se radikální ideologií pouze inspirují, a nemusí být ani s teroristickou skupinou v kontaktu. „Pokud sedíte v internetové kavárně v Mogadišu, můžete způsobit na internetu mnohem větší škody, než byste udělali s AK-47 nebo bombou,“ upozornil odborník.

Hrozba většího kybernetického zásahu proto roste. V ohrožení jsou nejen vládní servery, ale i banky, elektrárny, rozvody vody či dopravní systémy. Hackeři by teoreticky mohli způsobit výbuch nebo potopu. Problémem jsou i zastaralé systémy, jež řídí konkrétně v USA řadu přehrad, továren, ale i ropovodů nebo elektrických distribučních soustav.

Hackeři by například mohli „sdělit“ systému řízení přesunu ropy, že se tok černého zlata zastavil, což by způsobilo, že by automatické provozní systémy zahájily čerpání, dokud by nedošlo k výbuchu kvůli přetlakování.

Nabourat se do jaderné elektrárny není těžké, ukázal expert

Scott Lunsford z bezpečnostní divize IBM se již v roce 2007 úspěšně naboural do systému jaderné elektrárny. „Ukázalo se, že to bylo jedno z nejsnadnějších proniknutí, které jsem kdy provedl. Hned první den jsme pronikli do systému a během týdne jsme měli kompletní kontrolu nad celou jadernou elektrárnou,“ uvedl pirát.

Nebyl sice schopný přimět reaktor k explozi, čemuž brání fyzická bezpečnostní opatření, mohl ovšem elektrárně zabránit, aby zásobovalo okolí elektřinou. Hackeři by mohli způsobit rovněž hromadnou nehodu. Už roku 2010 prokázali výzkumníci z University of Washington, že piráti mohou převzít kontrolu nad klíčovými systémy automobilu. 

Jaderná elektrárna Tihange
Zdroj: Vincent Kessler/Reuters

Americký prezident Donald Trump podepsal v květnu dekret, kterým vydal pokyn posílit a modernizovat americkou počítačovou síť, podle odborníků to ale není dost.

„Je zde krátkodobé okno, příležitost, než přijde rozhodující moment, útok o rozsahu atentátů z 11. září. Přišla doba činu. Jako národ musíme znát výzvy v oblasti kybernetické bezpečnosti a začít přijímat smysluplné kroky k jejímu zlepšení, abychom zabránili rozsáhlému kybernetickému útoku,“ uvádí v nejnovější zprávě Národní rada pro infrastrukturu (NIAC), která představila jedenáct doporučení, jež mají vést ke zlepšení situace.

Problém představuje například fakt, že v USA vlastní a provozuje většinu kritické infrastruktury soukromý sektor, k němuž se nedostanou z vládních míst všechny citlivé informace o případné hrozbě.

Poradní orgán NIAC proto vyzývá průmyslové firmy, aby vytvořily automatizovaný mechanismus sdílení informací. Vláda by pak podle odborníků měla urychlit udělování bezpečnostních prověrek vedoucím pracovníkům a odtajnit informace o kybernetických hrozbách.

Spojené státy by dle poradců měly vytvořit samostatné komunikační sítě pro podporu kritické infrastruktury, které by byly odděleny od veřejného internetu. Vzniknout by měla bezdrátová záložní síť pro nouzovou komunikaci v případě celoplošného kybernetického útoku.

Na kybernetickou bezpečnost by měl dohlížet přímo poradce Bílého domu pro národní bezpečnost, míní experti.

Ti jsou rovněž přesvědčeni o tom, že by federální agentury měly poskytnout obzvlášť středním a menším firmám podporu technologického i finančního rázu, pokud jde o ochranu před útoky. Stát by měl odsouhlasit pobídky, jež by umožnily firmám více investovat do ochranných technologií.

Hackerský útok by mohl ochromit letový provoz

Že další 11. září může být způsobené spíše piráty, kteří ovládnou letecké systémy, než sebevražednými atentátníky s bombami, varoval už před dvěma lety ředitel programu pro kybernetickou bezpečnost z izraelského Institutu studií národní bezpečnosti Gabi Siboni.

„Hackeři začali cílit na jaderné elektrárny a další kritické operace po celém světě v trvalém úsilí o převzetí kontroly,“ uvedl odborník.

V nejhorším případě by teroristické skupiny mohly narušit a případně proniknout do kritické infrastruktury kontroly vzdušného prostoru, což by zastavilo letové systémy a způsobilo smrtící nehody.

Kybernetická agrese je široce využívána a stala se základní zbraní používanou v mezinárodních konfliktech. Za útoky na většinu národní infrastruktury jsou zodpovědné země a vlády západního světa chápou, že musí vyčlenit prostředky nejen na nákup nových tanků a systémů vzdušné obrany, ale také pokud jde o obrannou kybernetickou infrastrukturu.
Gabi Siboni
izraelský odborník na kybernetickou bezpečnost

Kyberválka už zuří mezi státy

Kybernetických útoků přibývá, přičemž mnohdy je více či méně dokázáno, že se na nich podílely režimy jednotlivých zemí. Vyšlo kupříkladu najevo, že íránští hackeři ovládli v roce 2013 šest metrů vysokou hráz nedaleko New Yorku. K odpovědnosti se o dva roky později přihlásila íránská skupina SOBH Cyber Jihad.

Nahrávám video

Hackeři operující ve prospěch cizího státu také nedávno pronikli do nejméně dvanácti amerických elektráren, včetně kansaské jaderné elektrárny Wolf Creek, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na informované americké činitele.

Útok podle nich vyvolává podezření, že hackeři hledají slabá místa v rozvodu elektrické energie. Hlavním podezřelým je v tomto případě Rusko.

Loni v prosinci měl na svědomí výpadek elektrické energie v ukrajinské metropoli Kyjevě škodlivý program nazvaný Win32/Industroyer. Pozměněné formy tohoto malwaru by podle odborníků dokázaly zaútočit i na jinou infrastrukturu. Ukrajina z útoků na své energetické sítě obvinila právě Rusko, které ale vinu odmítlo.

Počítače využívá jako zbraň i Washington. Třeba zásah proti íránskému jadernému zařízení Natanz ale nikdy oficiálně nepotvrdil. Virus Stuxnet podle některých expertů tamní jaderný program mezi lety 2009 a 2010 zpomalil.

Červ dokázal přeprogramovat automatizované systémy a vyřadil tak z provozu tisícovku íránských centrifug na obohacování uranu.

V roce 2014 se pro změnu severokorejští hackeři nabourali do útrob společnosti Sony, a to nejspíš díky ukradeným heslům administrátora. Bílý dům tehdy označil útok za národně bezpečnostní hrozbu. Sony se nakonec rozhodla filmovou parodii pojednávající o atentátu na hlavu komunistické KLDR nepředat do distribuce.

Zranitelnost systému ukázaly i úniky z ústředí Demokratické strany před prezidentskými volbami v USA. Americké tajné služby tvrdí, že kampaň, jež měla pošpinit Hillary Clinotovou a pomoci Trumpovi, nařídil Kreml.

Ruská vojenská rozvědka (GRU) prý poskytla serveru WikiLeaks materiály, které získala hackerským útokem na demokratické politiky. Moskva vinu popřela.

Stejně přitom reagovala i v červnu, kdy z uniklé zprávy Národní bezpečnostní agentury (NSA) vyplynulo, že ruští hackeři napadli několik dní před volbami server nejméně jednoho dodavatele amerického hlasovacího softwaru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...