Ministr zahraničí USA Blinken je v Kyjevě. Pomoc už přijíždí a další je na cestě, ujistil

Vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku už začala přijíždět na Ukrajinu a další zásoby jsou na cestě. V úterý to při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken, napsala agentura Reuters. Zelenskyj šéfovi americké diplomacie podle ruskojazyčného webu stanice BBC poděkoval za pomoc, kterou označil za kriticky důležitou.

Zelenskyj dále uvedl, že jeho vlasti napadené Ruskem nyní nejvíce chybí prostředky protivzdušné obrany. Potřebuje ji hlavně Charkovská oblast na východě země, která sousedí s Ruskem. K její ochraně před ruskými vzdušným údery Kyjev podle ukrajinského prezidenta potřebuje nejméně dvě další baterie protivzdušné obrany.

Návštěva Blinkena v Kyjevě nebyla předem ohlášená. Cílem cesty je podle agentury AP ujistit Ukrajinu v době zesílených útoků ruských invazních vojsk o americké podpoře. Kongres USA před časem schválil dlouho odkládaný balík pomoci v hodnotě 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), který má mimo jiné doplnit těžce vyčerpané ukrajinské zásoby dělostřelectva a protivzdušné obrany.

„Nejste sami. Spojené státy stojí na vaší straně od prvního dne. Jsme s vámi i dnes a zůstaneme po vašem boku, dokud nebude zajištěna bezpečnost Ukrajiny, její suverenita a schopnost zvolit si vlastní cestu,“ uvedl Blinken.

Ministr zahraničí USA Antony Blinken pracuje během cesty vlakem do Kyjeva
Zdroj: Reuters/Brendan Smialowski

V pondělí Bílý dům informoval, že Ukrajina už první část vojenské pomoci z nového amerického balíku obdržela. Vysoce postavený americký činitel, který Blinkena doprovází, podle agentury AP ve vlaku do ukrajinské metropole prohlásil, že USA Ukrajincům poskytly dodávky munice pro dělostřelectvo, rakety do protivzdušné obrany i balistické střely dlouhého doletu, přičemž některé zbraně jsou už v přední linii.

Podle analytika z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislava Břízy efekt amerického balíku s vojenskou pomocí již nastal. Ukrajincům schválený balík totiž umožnil uvolnit skladové zásoby munice na frontu. „Není to jen o munici, nečekejme, že se otočí dynamika války. Minimálně ne v letních měsících tohoto roku,“ dodal ve vysílání ČT24 Bříza.

Nahrávám video

Tlak na Charkov sílí

Ruská armáda zároveň v úterý dopoledne uvedla, že její síly získaly kontrolu nad západní a severní částí města Vovčansk v Charkovské oblasti, napsala ruská státní agentura TASS. Agentura Reuters ale s odvoláním na ukrajinskou armádu napsala, že situace v obci, která leží severovýchodně od druhého největšího města země Charkova, je pod kontrolou.

Nahrávám video

Zpráva ukrajinské armády podle Reuters uvádí, že počet ruských útoků na severu Charkovské oblasti se v úterý naopak výrazně snížil. Zároveň ale konstatuje, že se ukrajinští vojáci poblíž další příhraniční vesnice Lukjanci stáhli na nové pozice kvůli silným leteckým útokům ze strany Ruska.

Moskva v oblasti zahájila ofenzivu v pátek a od té doby invazní síly obsadily několik ukrajinských vesnic v blízkosti hranice s Ruskem. Kyjev přiznal, že situace v regionu je složitá, a vyměnil velitele odpovědného za tuto oblast. Bříza se domnívá, že Rusko v současnosti hledá slabá místa ukrajinských obranných linií. Zároveň podle analytika může ofenziva ve směru na Charkov donutit obránce k přeskupení sil z jiných oblastí.

Tvrzení ani jedné ze stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit, podle ukrajinských médií se ale do Charkova z Vovčansku přesunují civilisté.

Projevuje se i ukrajinský nedostatek mužů, soudí Kofroň

Politický geograf Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Jan Kofroň uvedl v Devadesátce ČT24, že „současná situace není taková krize jako první tři čtyři týdny (od začátku invaze), kdy se hrálo o vše, ale možná je to od té doby nejkritičtější moment“.

Ukrajina podle něj čelí problémům s nedostatkem munice i osob v některých jednotkách. „Ta personální nenaplněnost se prostě na frontě projevuje.“ Jenom ta americká dodávka munice a zbraní nepomůže, dodal.

Ukrajina tak nyní potřebuje dotáhnout mobilizaci a zároveň odvedencům nabídnout kvalitní výcvik. Varoval před přehnaným nadšením z jednotlivých zbraní, například z blížících se dodávek stíhaček F-16. Většinou toto nadšení vydrží šest až osm týdnů. Některé zbraně se osvědčí, jiné zapadnou. „Na konci to, co bude rozhodovat, tak jsou počty (vojáků), průmyslová výroba a schopnost zorganizovat prvky skládačky do efektivního celku.“

Rusko má podle Kofroně výhodu většího průmyslu. „Má výhodu také v tom, že někteří jeho spojenci mají velké zásoby dělostřelecké munice, zejména KLDR. Byť často zastaralé, na hranici použitelnosti. Sami Rusové jí pak také měli velké zásoby.“

K současným nejnovějším bojům v Charkovské oblasti geograf řekl, že samotné získání města Charkova je nepravděpodobným cílem Moskvy, i vzhledem k tomu, že ruské jednotky nejsou dostatečně početné. Ale i pokud se k Charkovu boje přiblíží, tak to může pro město znamenat velké strádání. V horizontu tří čtyř měsíců, kam lze nyní dohlédnout, vidí Kofroň pravděpodobnost pádu Charkova jen v řádu promile. „Pro Rusy je to spíše možnost, jak odlákat některé rezervní ukrajinské jednotky z oblasti, kde se nyní hodně bojuje, tedy mezi Časiv Jarem a Avdijivkou.

Nahrávám video

Ruská ekonomika jede na válečné vlně, řekl Janíčko

Ekonom Martin Janíčko z Vysoké školy ekonomické v Praze v Devadesátce zmínil, že Rusko najelo na válečnou ekonomiku. Tedy na stav, kdy nejen státní sektor, ale i část podnikového sektoru dodávají válečnou techniku i různé služby pro armádu nebo pro nějaké její podpůrné složky. A Rusko se nyní minimálně z deseti, možná dvaceti procent takto chová, soudí ekonom.

V prvním roce invaze zaznamenala ruská ekonomika pokles, i když ne tak velký, jak se všeobecně čekalo. V roce 2023 vykázala poměrně robustní růst také díky velkým vládním investicím do armády, i do podnikového sektoru. Není příliš diverzifikovaná, což se dalo říci i před válkou, ale není to benzinka s jadernými zbraněmi, míní Janíčko.

„Je to ekonomika, která jede výrazně na válečné vlně a určitě si podlamuje svůj potenciál do budoucna.“ V současné situaci Moskvě pomáhá velký vnitřní trh i to, že není příliš zapojena do mezinárodního obchodu a některé věci je schopna si pořídit sama. Dokáže také obcházet sankce přes třetí země jako třeba Pákistán nebo Turecko. Přeorientovala se na Čínu – do ní vyváží 26 procent svého celkového exportu a dováží z ní 39 procent celkového importu – a Indii. Vládnoucí garnitura také výrazně používá národní fondy, které před válkou naakumulovala zejména z ropy, vyjmenoval Janíčko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...