Migrační dohoda platí, tvrdí šéfka Komise. Erdogan k výsledku schůzky v Bruselu mlčí

Migrační dohoda Evropské unie s Tureckem uzavřená v roce 2016 je stále platná, obě strany se však musí shodnout ohledně uskutečňování jejího obsahu v praxi. Po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis předtím vyzval Erdogana, aby přestal šířit falešné zprávy a přijal zpět uprchlíky z řecké hranice.

Předseda Evropské rady Charles Michel avizoval, že neshody ohledně naplňování migračního paktu se nyní budou snažit urovnávat šéf unijní diplomacie Josep Borrell a turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu.

Podle agentury DPA trvalo jednání necelé dvě hodiny, turecký prezident z něj odešel bez prohlášení k médiím a Michel s von der Leyenovou při následném společném vystoupení neoznámili konkrétní výsledky. Oba rozhovory hodnotili pozitivně, Michel hovořil o prvním kroku ke zlepšení vztahů s Ankarou. 

„Vstupujeme do nové fáze, pokud jde o migraci. Prezident Erdogan bude (v pondělí) v Bruselu a já považuji tento vývoj za pozitivní. Doufám, že to je začátek zmírnění napětí v této krizi,“ prohlásil v pondělí Mitsotakis.

Zdůraznil také, že pokud chce Erdogan revidovat migrační dohodu Ankary s EU, kterou podle něj „sám efektivně zničil“, musí odvézt ty „zoufalé lidi“ od hraniční řeky Evros a přestat se šířením falešných zpráv a propagandy.

Nahrávám video

Atény žádají repatriaci migrantů i společné hlídky

Řecký premiér rovněž Erdoganovi navrhl, aby zvážil možnost společných hlídek při kontrole hranice. Repatriace migrantů, kteří přišli do jeho země ilegálně, by měla být podle Mitsotakise možná nejen z řeckých ostrovů v Egejském moři, ale i z řecké pevniny.

„Řecko vždy uznávalo a bude uznávat, že Turecko hraje klíčovou roli ve zvládání uprchlického problému, ale nemůže to dělat prostřednictvím výhružek a vydírání,“ zdůraznil Mitsotakis, který se v Berlíně setkal i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

„Nová fáze“ dohody s Tureckem

Také šéfka německé vlády uvedla, že Turecko nese „velké břemeno“ stran uprchlíků. Podle Merkelové ale nemůže Ankara očekávat pochopení, když se snaží řešit své problémy tak, že běženci pak skončí uvěznění v mrtvém bodě na řecko-turecké hranici.

„Takový přístup je nepřijatelný,“ konstatovala kancléřka. „Silně podporuji to, aby se dohoda EU s Tureckem dostala do nové fáze,“ dodala s tím, že nová fáze by měla začít právě v pondělí v Bruselu. Schůzka podle ní byla předem dobře připravená v mnoha telefonátech.

U řecké pozemní hranice se na tureckém území od konce února nahromadilo několik desítek tisíc běženců poté, co Erdogan oznámil, že hranice je otevřená. Turecko tak přestalo plnit dohodu s EU z roku 2016, na jejímž základě dosud bránil větší vlně migrantů do Unie výměnou za finanční pomoc.

Turecký prezident považuje tuto pomoc za nedostatečnou, a proto opakovaně vyhrožoval už dříve, že hranice otevře. Zdůvodňuje to tím, že jeho země přijala už na 3,7 milionu běženců kvůli válce v Sýrii a další přicházejí kvůli bojům v Idlibu.

V pondělí panoval na řecko-turecké hranici oproti dnům posledního týdne relativní klid, uvedla agentura AP. Za posledních 24 hodin k pondělnímu ránu zabránila řecká policie „jen“ 1646 pokusům o překročení hranice a zatkla dva lidi kvůli ilegálnímu přechodu hranic – Maročana a Egypťana.

V minulých dnech byly tyto počty mnohonásobně vyšší, zpočátku týdne zabránila řecká policie za 24 hodin podle svého tvrzení přejít hranici i sedmi tisícům osobám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...