Meloniová rapidně mění politický systém Itálie

Nahrávám video
Horizont ČT24: Proměna politického systému v Itálii
Zdroj: ČT24

Vláda italské premiérky Giorgie Meloniové s účastí krajně pravicových stran během dvou dnů prosadila dvě zásadní reformy politického systému. Senátem nejprve v prvním čtení prošla přímá volba předsedy vlády. Poslanecká sněmovna zase rozšířila autonomii regionů. Opozice hodlá zákony zastavit u ústavního soudu a s pomocí referenda.

Během projednávání zákona, který rozšiřuje pravomoci regionů, došlo v italské sněmovně dokonce ke rvačce. Bohaté kraje na severu se těší, že jim návrh umožní více nakládat s daněmi vybranými na jejich území. Naopak samosprávy na výrazně chudším jihu země se obávají, že budou mít ještě méně peněz na provoz škol a nemocnic. Už nyní jsou rozdíly v dostupnosti služeb státu mezi oběma částmi Itálie propastné.

„Napadli jste ústavu a poškodili soudržnost a národní jednotu naší země,“ osočila zastánce zákona předsedkyně opoziční Demokratické strany Elly Schleinová.

Vládou prosazovaný zákon poslanci schválili po bouřlivém celonočním jednání v sedm hodin ráno. Nepodpořili ho přitom ani někteří zástupci koalice zvolení na jihu země. Opozice už připravuje stížnost k ústavnímu soudu.

Přímá volba premiéra

Jindy rozhádané levicové strany se výjimečně spojily i v boji proti zákonu o přímé volbě italského předsedy vlády, který o den dříve podpořil senát.

Podle kontroverzní ústavní reformy bude vítěz voleb automaticky sestavovat vládu. O důvěru parlamentu ale může žádat nanejvýš dvakrát za sebou. Pokud neuspěje, budou se volby opakovat. Pokud ano, v čele kabinetu může sedět nanejvýš deset let v kuse. V případě, že premiér během funkčního období odstoupí, má do týdne rozpustit sněmovnu. Rozhodně ho tedy nemůže nahradit úřednická vláda jako v minulosti.

„Tato reforma je nutná. Považuji ji za matku všech reforem. Pokud neprojde, považuji ji za natolik potřebnou, že požádám o názor občany. Ale nebude to referendum o mně,“ nechala se slyšet Meloniová.

„Meloniová prodala jih (místopředsedovi vlády Matteovi) Salvinimu. V tomto otřesném obchodu vyměnila větší autonomii za přímou volbu premiéra,“ postěžoval si poslanec Strany zelených Angelo Bonelli.

Na referendum nakonec nejspíš dojde, pravicová vláda totiž nemá v parlamentu potřebnou dvoutřetinovou většinu. Ještě před tím ale musí volební zákon doladit. Zatím totiž není jasné, jak velký bude bonusový počet mandátů pro vítěze voleb, ani kolika procent hlasů bude třeba k jeho dosažení získat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...