Kevin McCarthy se na patnáctý pokus stal předsedou Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu. Získal podporu dostatečného množství rebelujících členů Republikánské strany. Patnácté hlasování následovalo v pátek pozdě večer bezprostředně po čtrnáctém, v němž – navzdory jeho optimismu – McCarthymu nakonec chyběl jeden hlas. Po čtrnácté volbě hlasovali kongresmani o přerušení jednání do pondělí, ale odmítli to – a nakonec se jim podařilo nového předsedu zvolit.
Nového předsedu si kongresmani marně volili tři dny. Trvalo to nejdéle od roku 1859. Sedmapadesátiletý kandidát Republikánské strany narazil na odpor dvou desítek členů své strany, kteří opakovaně podporovali jiné kandidáty. Jejich postoj byl neměnný jedenáct kol. Na dvanáctý pokus se rebelie scvrkla na sedm hlasujících, v následujícím dokonce na šest.
Ve čtrnáctém hlasování chyběl ke zvolení McCarthyho už jen jediný hlas, tehdy jich získal 216 od 432 hlasujících kongresmanů. Na patnáctý pokus několik republikánů, kteří dříve hlasovali pro jiného kandidáta, nepodpořili nikoho, což ovšem znamenalo, že McCarthymu nepřímo pomohli ke zvolení. Někteří postoj změnili poté, co s nimi promluvil bývalý prezident Donald Trump.
Před posledním hlasováním hovořil McCarthy v zadní části sálu s jedním z vůdců rebelie Mattem Gaetzem, Lauren Boebertovou a dalšími oponenty. Výměnu názorů doprovázela vzrušená gesta. K McCarthymu se připojili i někteří jeho stoupenci, hrozila i fyzická potyčka republikána z Alabamy Mikem Rogersem s Gatzem. Rogerse však nakonec další kolegové včas odtáhli.
Rozhodující okamžik ve Sněmovně reprezentantů nastal, když v patnáctém kole odhlasoval montanský kongresman Ryan Zinke. V tom okamžiku bylo jasné, že McCarthy již má potřebný počet hlasů, a tak vypukly oslavy, k nimž se ale podle BBC nepřipojili například Matt Gaetz nebo Laurent Boebert, i když i oni přispěli k tomu, že McCarthy uspěl. Nakonec získal podporu 216 z 428 hlasujících kongresmanů.
„Teď začne tvrdá práce,“ prohlásil po svém zvolení McCarthy. „Jedna věc je po tomto týdnu jasná, že se nikdy nevzdám,“ uvedl též. Ve svém inauguračním projevu představil priority svého předsednictví od omezení výdajů po téma imigrace. Kongresmany ujistil, že nadcházející „debaty budou vášnivé, ale rozhodně nebudou osobní“.
Výsledkem hlasování bylo také zvolení Hakeema Jeffriese lídrem demokratické menšiny v Kongresu. CNN upozornila, že je prvním černým zákonodárcem, který se stal vůdcem stranických zákonodárců. Jeho zvolení je významné i proto, že ukončilo dlouhou éru Nancy Pelosiové, která v čele demokratických kongresmanů stála od ledna 2003.
Ke gratulantům McCarthymu se záhy připojil i americký prezident Joe Biden. Uvedl, že je připraven spolupracovat s republikány, kde to bude možné. „Americký lid očekává od svých vůdců, že budou vládnout způsobem, který staví potřeby lidu nade vše ostatní, a to je to, co musíme udělat,“ poznamenal prezident.
Dokud nebylo vyjasněno předsednictvo, byla Sněmovna reprezentantů paralyzovaná. Noví poslanci ani nemohli složit přísahu, nemohly vzniknout komise a zasednout výbory. Po zvolení McCarthyho se to změnilo. Ihned složil přísahu třetího nejvyššího ústavního činitele Spojených států a následovalo ho i ostatních 434 kongresmanů. Tím mohla dolní komora začít fungovat.
Republikánská strana v listopadových volbách získala 222 ze 435 mandátů a většina jí připadla po čtyřech letech. Je to ale docela těsná většina, takže postoj McCarthyho vnitrostranických odpůrců měl zásadní vliv.
Zpravodaj České televize ve Spojených státech Bohumil Vostal upozornil, že i když drama spočívající ve volbě předsedy sněmovny skončilo, budou následovat další. „Je to jen ochutnávka toho, co republikány čeká v příštích měsících a možná dvou letech. Jsou rozhádaní a pro Kevina McCarthyho bude velký problém rozhádané frakce spojovat,“ podotkl.
Někteří rebelové změnili svůj postoj díky dohodě, kterou s nimi McCarthy uzavřel. Podle agentury Reuters souhlasil nový šéf sněmovny mimo jiné s tím, že bude moci kterýkoliv zákonodárce kdykoli vyvolat hlasování o jeho sesazení. Scott Perry, který byl jedním z kongresmanů, kteří McCarthyho po uzavření dohody podpořili, uvedl, že se týká mimo jiné navyšování dluhového stropu USA, které radikální republikáni odmítají.
Jiní členové rebelující republikánské frakce mezitím v posledních dnech vyhlašovali, že McCarthymu svůj hlas nikdy nedají. Jejich motivace nebyla zcela jasná. V projevech z minulých dní se opakovala slova o tom, že „Washington nefunguje“ a že McCarthy není správný člověk na změnu poměrů v Kongresu.
Mnozí pozorovatelé situaci vysvětlují i tak, že rozkol z posledních dní navazuje na roky tahanic mezi frakcemi Republikánské strany a že do něj vstupuje i osobní nedůvěra vůči McCarthymu, kterého ostře pravicové křídlo nepovažuje za ideologického spojence. Nejradikálnější kritici zároveň podle některých komentářů nemají motivaci k tomu činit kompromisy. „Víc než cokoli jiného se zdá, že nejzarytější McCarthyho oponenti jej zkrátka chtějí sesadit,“ uvádí v komentáři list The New York Times.
McCarthyho ústupky ve snaze získat post předsedy Sněmovny reprezentantů kritizoval mimo jiné šéf demokratické senátní většiny Chuck Schumer. „Vzhledem k ústupkům Kevina McCarthyho extremistům v jeho straně je mnohem pravděpodobnější, že Sněmovna reprezentantů kontrolovaná spojenci exprezidenta Donalda Trumpa způsobí uzavření vládních úřadů či platební neschopnost s ničivými důsledky pro naši zemi,“ uvedl Schumer.
