McCarthy je předsedou americké sněmovny. Uspěl na patnáctý pokus

Nahrávám video

Kevin McCarthy se na patnáctý pokus stal předsedou Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu. Získal podporu dostatečného množství rebelujících členů Republikánské strany. Patnácté hlasování následovalo v pátek pozdě večer bezprostředně po čtrnáctém, v němž – navzdory jeho optimismu – McCarthymu nakonec chyběl jeden hlas. Po čtrnácté volbě hlasovali kongresmani o přerušení jednání do pondělí, ale odmítli to – a nakonec se jim podařilo nového předsedu zvolit.

Nového předsedu si kongresmani marně volili tři dny. Trvalo to nejdéle od roku 1859. Sedmapadesátiletý kandidát Republikánské strany narazil na odpor dvou desítek členů své strany, kteří opakovaně podporovali jiné kandidáty. Jejich postoj byl neměnný jedenáct kol. Na dvanáctý pokus se rebelie scvrkla na sedm hlasujících, v následujícím dokonce na šest.

Ve čtrnáctém hlasování chyběl ke zvolení McCarthyho už jen jediný hlas, tehdy jich získal 216 od 432 hlasujících kongresmanů. Na patnáctý pokus několik republikánů, kteří dříve hlasovali pro jiného kandidáta, nepodpořili nikoho, což ovšem znamenalo, že McCarthymu nepřímo pomohli ke zvolení. Někteří postoj změnili poté, co s nimi promluvil bývalý prezident Donald Trump.

Před posledním hlasováním hovořil McCarthy v zadní části sálu s jedním z vůdců rebelie Mattem Gaetzem, Lauren Boebertovou a dalšími oponenty. Výměnu názorů doprovázela vzrušená gesta. K McCarthymu se připojili i někteří jeho stoupenci, hrozila i fyzická potyčka republikána z Alabamy Mikem Rogersem s Gatzem. Rogerse však nakonec další kolegové včas odtáhli.

Rozhodující okamžik ve Sněmovně reprezentantů nastal, když v patnáctém kole odhlasoval montanský kongresman Ryan Zinke. V tom okamžiku bylo jasné, že McCarthy již má potřebný počet hlasů, a tak vypukly oslavy, k nimž se ale podle BBC nepřipojili například Matt Gaetz nebo Laurent Boebert, i když i oni přispěli k tomu, že McCarthy uspěl. Nakonec získal podporu 216 z 428 hlasujících kongresmanů.

„Teď začne tvrdá práce,“ prohlásil po svém zvolení McCarthy. „Jedna věc je po tomto týdnu jasná, že se nikdy nevzdám,“ uvedl též. Ve svém inauguračním projevu představil priority svého předsednictví od omezení výdajů po téma imigrace. Kongresmany ujistil, že nadcházející „debaty budou vášnivé, ale rozhodně nebudou osobní“.

Výsledkem hlasování bylo také zvolení Hakeema Jeffriese lídrem demokratické menšiny v Kongresu. CNN upozornila, že je prvním černým zákonodárcem, který se stal vůdcem stranických zákonodárců. Jeho zvolení je významné i proto, že ukončilo dlouhou éru Nancy Pelosiové, která v čele demokratických kongresmanů stála od ledna 2003.

Ke gratulantům McCarthymu se záhy připojil i americký prezident Joe Biden. Uvedl, že je připraven spolupracovat s republikány, kde to bude možné. „Americký lid očekává od svých vůdců, že budou vládnout způsobem, který staví potřeby lidu nade vše ostatní, a to je to, co musíme udělat,“ poznamenal prezident.

Dokud nebylo vyjasněno předsednictvo, byla Sněmovna reprezentantů paralyzovaná. Noví poslanci ani nemohli složit přísahu, nemohly vzniknout komise a zasednout výbory. Po zvolení McCarthyho se to změnilo. Ihned složil přísahu třetího nejvyššího ústavního činitele Spojených států a následovalo ho i ostatních 434 kongresmanů. Tím mohla dolní komora začít fungovat.

Republikánská strana v listopadových volbách získala 222 ze 435 mandátů a většina jí připadla po čtyřech letech. Je to ale docela těsná většina, takže postoj McCarthyho vnitrostranických odpůrců měl zásadní vliv.

Zpravodaj České televize ve Spojených státech Bohumil Vostal upozornil, že i když drama spočívající ve volbě předsedy sněmovny skončilo, budou následovat další. „Je to jen ochutnávka toho, co republikány čeká v příštích měsících a možná dvou letech. Jsou rozhádaní a pro Kevina McCarthyho bude velký problém rozhádané frakce spojovat,“ podotkl.

Někteří rebelové změnili svůj postoj díky dohodě, kterou s nimi McCarthy uzavřel. Podle agentury Reuters souhlasil nový šéf sněmovny mimo jiné s tím, že bude moci kterýkoliv zákonodárce kdykoli vyvolat hlasování o jeho sesazení. Scott Perry, který byl jedním z kongresmanů, kteří McCarthyho po uzavření dohody podpořili, uvedl, že se týká mimo jiné navyšování dluhového stropu USA, které radikální republikáni odmítají.

Jiní členové rebelující republikánské frakce mezitím v posledních dnech vyhlašovali, že McCarthymu svůj hlas nikdy nedají. Jejich motivace nebyla zcela jasná. V projevech z minulých dní se opakovala slova o tom, že „Washington nefunguje“ a že McCarthy není správný člověk na změnu poměrů v Kongresu.

Mnozí pozorovatelé situaci vysvětlují i tak, že rozkol z posledních dní navazuje na roky tahanic mezi frakcemi Republikánské strany a že do něj vstupuje i osobní nedůvěra vůči McCarthymu, kterého ostře pravicové křídlo nepovažuje za ideologického spojence. Nejradikálnější kritici zároveň podle některých komentářů nemají motivaci k tomu činit kompromisy. „Víc než cokoli jiného se zdá, že nejzarytější McCarthyho oponenti jej zkrátka chtějí sesadit,“ uvádí v komentáři list The New York Times.

McCarthyho ústupky ve snaze získat post předsedy Sněmovny reprezentantů kritizoval mimo jiné šéf demokratické senátní většiny Chuck Schumer. „Vzhledem k ústupkům Kevina McCarthyho extremistům v jeho straně je mnohem pravděpodobnější, že Sněmovna reprezentantů kontrolovaná spojenci exprezidenta Donalda Trumpa způsobí uzavření vládních úřadů či platební neschopnost s ničivými důsledky pro naši zemi,“ uvedl Schumer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 7 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 7 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...