Makedonie oficiálně změnila název, stala se z ní Republika Severní Makedonie

Makedonie v úterý večer oficiálně změnila svůj název na Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Stalo se tak poté, co Řecko oficiálně informovalo o tom, že ratifikovalo protokol o přistoupení sousedního státu do NATO. V platnost tím vstoupila takzvaná prespanská dohoda, která změnou názvu bývalé jugoslávské republiky ukončila letitý spor obou států.

Řekové název Makedonie, používaný sousední zemí od jejího odtržení od Jugoslávie v roce 1991, považovali za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.

Atény proto blokovaly snahu Makedonie vstoupit do EU a do NATO. Loni premiéři obou zemí Zoran Zaev a Alexis Tsipras dojednali dohodu s kompromisním řešením, která byla podepsána v červnu v řecké Prespě.

Tato dohoda měla silné odpůrce mezi nacionalisty v obou zemích a nebylo zcela jisté, zda se ji Zaevovi a Tsiprasovi podaří doma potvrdit. Nicméně makedonský parlament tento mezinárodněprávní akt již loni přece jen schválil a následně přijal i předpokládané změny ústavy.

Na základě toho v lednu s dohodou souhlasil i řecký parlament, který pak minulý týden také ratifikoval protokol o přistoupení Severní Makedonie do NATO.

Oblast současné a starověké Makedonie (BJRM - Bývalá jugoslávská republika Makedonie, bývalý kompromisní název země)
Zdroj: ČT24

Po splnění řeckého závazku plynoucího z dohody vstoupily v platnost také změny v nyní už severomakedonské ústavě související s naplněním prespanského dokumentu. Definitivním stvrzujícím aktem byla úterní výměna diplomatických nót mezi oběma zeměmi.

V mezinárodním styku používala země doposud název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).

Severní Makedonie se účastní zasedání NATO

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přivítal v alianční centrále v Bruselu ministryni obrany Severní Makedonie Radmilu Šekerinskou.

„Pro nás pro všechny je tohle velká chvíle. Oceňujeme pokrok, kterého jste dosáhli,“ prohlásil Stoltenberg. Podotkl, že v úterý byla vlajka NATO vztyčena na budovách makedonských úřadů a nyní se ocitne společně s vlajkami členů Aliance před moderní bruselskou centrálou NATO.

Severomakedonská ministryně Šekerinská míní, že vývoj kolem nadcházejícího členství její země v Alianci je důkazem, že změna je možná, pokud k ní existuje politická odvaha. „Je to také důkaz, že neexistují zmrazené problémy, ale problémy, které pouze mají zmrazená řešení,“ poznamenala.

  • Barma/Myanmar – Někdejší britská kolonie v jihovýchodní Asii získala nezávislost v roce 1948, kdy byla vyhlášena federativní republika Barmský svaz. Vojenská junta změnila název země v roce 1989 s odůvodněním, že anglický výraz Myanmar lépe odráží etnickou rozmanitost země. Výraz „Barma“ podle ní evokuje „Barmánce“, tedy dominantní etnickou skupinu v zemi, a etnické menšiny by se tak podle názoru junty mohly cítit vyloučené.
  • V barmštině jsou pro název země vžitá dvě slova: oficiální „Myanmar“ a „Barma“ pro neformální použití. Oponenti režimu a exilové skupiny z celé řady etnik, stejně jako mnohé zahraniční vlády včetně České republiky, nadále používají výraz Barma.
  • Belize – Bývalá britská kolonie ve Střední Americe se v roce 1973 přejmenovala z Britského Hondurasu na Belize. V roce 1981 získala nezávislost na Británii, oficiální hlavou státu je ale britská královna, protože Belize zůstalo členem Britského společenství.
  • Benin – Bývalá francouzská kolonie v západní Africe vyhlásila nezávislost na Francii v roce 1960 jako Dahomská republika. V roce 1975 změnila název na Benin.
  • Burkina Faso – Někdejší francouzská kolonie v západní Africe vyhlásila v roce 1960 nezávislost na Francii jako Hornovoltská republika. Od roku 1984 se země jmenuje Burkina Faso, což znamená „země poctivých lidí“.
  • Írán – Persii, kterou založil už v polovině šestého století před Kristem Kýros II. z dynastie Achajmenovců, přejmenoval v roce 1935 na Írán šáh Reza Pahlaví.
  • Kongo – Bývalá belgická kolonie získala nezávislost v roce 1960, kdy byla vyhlášena Republika Kongo a diktátor Mobutu Sese Seko v roce 1971 zemi přejmenoval na Zair. Povstání vedené Laurentem-Désirém Kabilou, kterého podporovaly Rwanda, Uganda či Burundi, svrhlo v roce 1997 Mobutův režim a země se přejmenovala na Konžskou demokratickou republiku. Zemi zasáhly dvě občanské války (1996 až 1997 a 1998 až 2003), které si vyžádaly na 3,8 milionu obětí.
  • Království eSwatini – Král Mswati III. v dubnu 2018 během oslav 50. výročí nezávislosti Svazijska nečekaně změnil název této malé africké země, která má být nadále známá pod svým historickým názvem jako Království eSwatini. Jako důvod král uvedl, že anglická podoba názvu země – Swaziland – je příliš podobná anglickému názvu Švýcarska – Switzerland. Název eSwatini znamená v místním jazyce „místo, kde žijí Svazijci“.
  • Srí Lanka – V dávných dobách byl tento ostrov v Indickém oceánu nazýván mnoha jmény. Řečtí zeměpisci mu říkali Taprobané a Arabové Serendib. Portugalci, první evropští koloniální vládci ostrova, ho nazývali Ceilão a transliterací tohoto názvu, k níž přikročili Britové, kteří převzali v roce 1815 vládu nad ostrovem, vznikl Cejlon. Někdejší Cejlon získal nezávislost na Velké Británii v roce 1948 a změnil si název na Srí Lanku, když se v roce 1972 stal republikou.
  • Mnohé státní instituce ovšem nadále používaly původní název, včetně například Bank of Ceylon, Ceylon Electricity Board, Ceylon Petroleum Corporation či Ceylon Fisheries Corporation. Všechny zbývající připomínky svého anglického názvu se z těchto institucí Srí Lanka rozhodla odstranit v roce 2011. K běžnému používání název zůstal jen v čajovém průmyslu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...