Madrid chce dotáhnout migrační dohodu. Vzdorující Poláky a Maďary za překážku nepovažuje

Nahrávám video

Sedmadvacítka by měla podle španělského premiéra Pedra Sáncheze během předsednictví jeho země dokončit migrační reformu, a to navzdory negativním postojům Polska a Maďarska. Shodl se na tom v Madridu se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Španělsko převzalo půlroční předsednictví v Evropské radě po Švédsku v sobotu. Mezi další Sánchezovy priority patří jasná podpora Ukrajiny nebo obnova evropského průmyslu.

Španělsko přebralo tento týden vedení evropské sedmadvacítky od Švédska, jemuž se podařilo dovést blok k většinové shodě na několik let vyjednávaných migračních pravidlech.

Dohoda, která má ulevit přetíženým zemím a zároveň urychlit návraty neúspěšných žadatelů o azyl, vyžaduje od všech států, aby těm nejvytíženějším pomáhaly, a to převzetím uprchlíků, finančními příspěvky nebo třeba poskytnutím policistů. Polsko a Maďarsko však tento princip odmítají a jejich premiéři kvůli tomu minulý týden zablokovali závěry unijního summitu.

„Musíme zvládnout tu poslední míli, která někdy bývá úplně nejtěžší,“ připustila možné obtíže von der Leyenová po společném zasedání Komise a španělské vlády a bilaterálním jednání se Sánchezem.

Hledání shody s europoslanci

Podle zpravodaje ČT Petra Obrovského Španělsko chce najít shodu na konečném návrhu členských zemí s europarlamentem do konce letošního roku. Vzhledem ke kritickým ohlasům části poslanců na podobu schválenou státy EU to nicméně může být náročné.

Odpor Polska a Maďarska však podle von der Leyenové ani Sáncheze nebude při dokončování reformy překážkou. EU se drží svých smluv, v nichž je stanoveno, že o migraci se rozhoduje většinově, a nikoli jednomyslně, jak žádají vlády ve Varšavě a Budapešti, shodli se oba politici.

„Bude to pro Španělsko velmi důležité, až symbolické,“ prohlásil v pondělí Sánchez s odkazem na to, že jeho země patří vedle Itálie ke státům, do nichž migranti přicházející z Afriky přes Středozemní moře míří nejvíce.

Nahrávám video

Jednota EU ve vztahu k Ukrajině

Španělský premiér také zdůraznil, že jeho země chce v čele EU pokračovat v podpoře ukrajinské cesty ke členství v EU. Nespecifikoval však, zda by již letos chtěl Madrid zprostředkovat oficiální zahájení přístupových rozhovorů, které požaduje Kyjev a některé státy východního křídla Unie.

„Španělsko se bude snažit zejména udržet jednotu sedmadvacítky ve vztahu k Ukrajině a návštěva Sáncheze v Kyjevě první den španělského předsednictví toho měla být jednoznačným výrazem,“ podotkl zpravodaj ČT Obrovský.

Rozhodující bude podle zpravodaje říjen, kdy Unie představí pravidelnou každoroční zprávu, v níž hodnotí uchazeče o členství v EU. Podle předběžného hodnocení Komise plní Ukrajina dvě kritéria ze sedmi. „Splnila reformu mediálního práva a justičního systému, ještě bude ale muset zabrat v oblasti boje proti korupci, boje proti praní špinavých peněz nebo přijímání zákonů, které mají omezit oligarchy,“ sdělil zpravodaj.

V EU také Španělé chtějí posunout agendu v oblasti ekologické transformace, zasadit se o udržení sociální a ekonomické soudržnosti nebo o obnovu evropského průmyslu, informoval dále Obrovský. „Sánchez by chtěl dotáhnout také reformu trhu s elektřinou nebo dosáhnout dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a skupinou zemí, která si říká Mercosur. Tam patří Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay,“ doplnil zpravodaj.

Von der Leyenová prohlásila, že Španělsko by mělo dovést státy ke shodě na navýšení víceletého rozpočtu Unie o 66 miliard eur (1,6 bilionu korun), které Komise navrhla v červnu. Věří také v dohodu na plánu investic do výroby zbraní a munice v evropských zbrojovkách, reformě fiskálních pravidel či první celosvětové regulaci umělé inteligence.

Španělsko čekají už 23. července předčasné volby. „Ať už budou výsledky voleb jakékoli, věřím tomu, že španělská vláda a instituce budou schopny vést předsednictví efektivně,“ prohlásila šéfka Komise. „Demokracie nikdy nepředstavovala problém, nikdy problémy nepůsobí. Není to v Evropě poprvé, co se volby konají během rotujícího předsednictví EU a co se mění vlády,“ podotkl Sánchez.

V podobné situaci byla v roce 2009 i Česká republika, když během předsednictví padla vláda Mirka Topolánka. Sánchez ujišťuje, že španělské předsednictví pomáhala chystat i opozice a žádné velké rozpory nejsou.

„K zásadnímu posunu priorit by zřejmě dojít nemělo, nicméně socialistický premiér Sánchez podle průzkumů v těch volbách podlehne svému pravicově konzervativnímu vyzyvateli a podle pozorovatelů a komentátorů by změna vlády znamenala komplikaci zejména v případě, že by se vítězi voleb nedařilo delší dobu sestavit vládu nebo kdyby do ní vstoupila pravicově populistická strana Vox, která je silně protiimigrační,“ poznamenal Obrovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 53 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...