Kontroverzní čínská univerzita v Bupadešti je blíž svému vzniku. Maďarský parlament schválil převedení státních pozemků na nadaci, která má pobočku šanghajské vysoké školy Fu-tan stavět. Hlasování poslanců proběhlo i přes odpor veřejnosti, kvůli kterému premiér Viktor Orbán projekt odložil.
Na budapešťských pozemcích chce maďarská vláda do tří let postavit kampus čínské univerzity Fu-tan. Zaplatí jej a půjčí si na to takřka 40 miliard korun – paradoxně od Číny. Opozici, ale i část voličů vládního Fidészu, to v první červnový víkend vyhnalo do ulic.
„Nesouhlasím s posilováním feudálních vztahů naší země s Čínou,“ řekl student Patrik, který se protestu zúčastnil. Finanční prostředky by podle protestujících měly být využity „ke zlepšení vlastních univerzit místo budování čínské“.
Síla domácího odporu ale premiéra Orbána přiměla k nečekanému ústupku. Řekl, že projekt čínské univerzity předloží občanům v referendu. Ale až napřesrok, po volbách. Přesto formální přípravy pokračují. Poslanci už schválili darování pozemků univerzitní nadaci.
Místní samospráva je proti
Liberální primátor metropole Gergely Karacsony už přejmenoval silnice v okolí. K pozemkům, kde měly původně stát studentské koleje, teď vede Dalajlámova ulice, cesta Svobodného Hongkongu nebo Ujgurských mučedníků.
„Obyvatelé Budapešti už se k vládním plánům vyjádřili. Devadesát šest procent jich čínskou komunistickou univerzitu nechce,“ řekl primátor. Čínské ministerstvo zahraničí zareagovalo ostře. „Čínsko-maďarské vztahy se nyní vyvíjejí slibně. Takové chování je opovrženíhodné,“ řekl jeho mluvčí.
Obavy má ale i starostka 9. budapešťského obvodu Krisztina Baranyiová. „V tomto kampusu by studovaly tisíce IT specialistů, biochemiků a dalších expertů, které by diplomacie a zejména tajné služby Čínské lidové republiky mohly pokládat za své zlaté rezervy v Evropě,“ uvedla.
Čínský vliv jako problém vidí i západní spojenci Maďarska. Summit NATO Čínu označil za soustavnou systémovou výzvu.
