Maďarsko zakázalo pochody hrdosti

Maďarský parlament velkou většinou přijal zákon zakazující pochody hrdosti LGBT+. Úřady budou moci použít software k identifikaci účastníků, kterým hrozí pokuta. Akce Budapest Pride je v zemi velmi oblíbená, uvádí americká stanice CNN. Organizátoři avizovali, že akci uspořádají i letos. Nové opatření kritizují lidskoprávní organizace, u parlamentu v Budapešti se konala demonstrace. EU uvedla, že stojí za komunitou LGBT+.

Návrh zákona považuje za trestný čin pořádání nebo účast na akcích, které porušují maďarskou legislativu týkající se „ochrany dětí“, která zakazuje „zobrazování nebo propagaci“ homosexuality nezletilým mladším 18 let, připomíná CNN.

Účast na zakázané akci by znamenala pokutu až 200 tisíc maďarských forintů (asi 12 522 korun). Finanční částku by pak stát převedl na „ochranu dětí“. Organizátoři pochodu Budapest Pride, jenž se v zemi koná už tři dekády, považují kroky maďarské vlády za omezování základních svobod slova a shromažďování.

Akce bude, slibují organizátoři

„I přes prosazované dodatky zákona plánujeme uspořádat Budapest Pride,“ sdělili organizátoři agentuře Reuters s tím, že letos bude akce „větší než jindy“. Rovněž starosta metropole Gergely Karacsony zdůraznil, že pochod se uskuteční a bude masivnější.

Podle lidskoprávní organizace Amnesty International nový zákon vrací Maďarsko o tři dekády zpět a dále podkopává těžce získaná práva komunity LGBT+. „Jde bohužel o další v řadě diskriminačních opatření, která cílí na lidi LGBT+ a stigmatizuje je,“ uvedla organizace.

Komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O'Flaherty na sociální síti X uvedl, že nový zákon, který omezuje svobodu shromažďování, ho „velmi znepokojuje“. Vyzval maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka, aby zákon vetoval. Sulyok je politickým spojencem vládnoucího Fideszu.

Eurokomisařka pro rovnost Hadja Lahbibová zase zdůraznila, že právo na pokojné shromažďování je základním právem, které je třeba hájit v celé Evropské unii.

Agentura AP legislativu označuje za součást tažení národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána proti komunitě LGBT+. Pro zákon hlasovalo 136 zákonodárců, 27 bylo proti. Návrh poslanci přijali ve zrychleném řízení, do parlamentu se dostal teprve v pondělí.

Několik hodin po hlasování se před sídlem parlamentu na protestu proti novému zákonu sešlo více než tisíc lidí. Skandovali protivládní hesla, přešli na Markétin most a zablokovali dopravu. Na místo podle AP dorazilo mnoho policistů.

Orbánova vláda se vykresluje jako zastánce tradičních rodinných hodnot a obránce křesťanské civilizace před tím, co nazývá „genderové šílenství“, a tvrdí, že její politika je nastavena tak, aby chránila děti před „sexuální propagandou“, popisuje CNN.

Jako v Rusku

Maďarský zákon o „ochraně dětí“ byl přijat v roce 2021. Kromě zákazu „zobrazování nebo propagace“ homosexuality v obsahu dostupném nezletilým – včetně televize, filmů, reklam a literatury – zakazuje také zmínku o tématu LGBT+ ve školních vzdělávacích programech a zakazuje veřejné zobrazování „pohlaví odchylujícího se od pohlaví při narození“.

Řada lidskoprávních organizací i států EU mluví o represích maďarských úřadů vůči sexuálním menšinám. Podobnou právní úpravu má od roku 2013 také Rusko.

Orbán čelí rostoucí konkurenci ze strany opozice před volbami, jež se konají v Maďarsku příští rok, upozorňuje Reuters. Premiér zostřil rétoriku vůči komunitě LGBT+ od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...