Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy. Dokument má chránit ženy před násilím. O rozhodnutí informovala lotyšská média a zpravodajské agentury. Tamní parlament minulý čtvrtek odhlasoval – jako první v Evropské unii (EU) – odstoupení od úmluvy. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs ovšem příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.
Parlament ve středu přijal návrh jedné z poslankyň vládní koalice, aby lhůtu pro přijímání návrhů souvisejících s prezidentem vrácenou normou stanovil až do 1. listopadu příštího roku, napsal server Delfi.lv. To podle serveru znamená, že o zákonu se bude rozhodovat až po příštích volbách, které se mají konat 3. října 2026.
Nápad zavést roční moratorium na posuzování sporného zákona podpořilo 53 poslanců ze dvou koaličních a dokonce i dvou opozičních stran, které se dříve zasazovaly za rychlé odstoupení od úmluvy. Proti bylo jen 18 zákonodárců, z opozice a z koaličního Svazu zelených a zemědělců. Přijaté rozhodnutí vychází vstříc prezidentovi, který zákonodárce vyzval, aby problém přenechali příštímu parlamentu, napsal server.
Lotyšská premiérka Evika Siliňová rozhodnutí parlamentu uvítala jako „vítězství demokracie, právního státu a ženských práv“.
Parlamentní neshody
Lotyšští zákonodárci minulý týden odhlasovali odstoupení od úmluvy většinou 56 hlasů, proti jich bylo 32 a dva poslanci se zdrželi hlasování. Pro odstoupení hlasovaly pravicové opoziční strany, stejně jako zástupci Svazu zelených a zemědělců, který je jedním ze tří uskupení vládní koalice vedené středopravicovou premiérkou Siliňovou. Ostatní dvě vládní strany se zasazovaly za zachování úmluvy. Lotyšsko je na cestě stát se po Turecku druhou zemí, která od úmluvy odstoupila, což se v roce 2021 setkalo s ostrou kritikou Evropské komise, psala agentura Reuters po hlasování.
Úmluva Rady Evropy, kterou Lotyšsko ratifikovalo v roce 2023, vyžaduje, aby signatářské strany vypracovaly zákony a pravidla zaměřené na skoncování s násilím páchaným na ženách a s domácím násilím.
Lotyšští odpůrci úmluvy tvrdí, že zavádí definici pohlaví, která jde nad rámec biologického pohlaví jako sociální konstrukt. Tvrdí, že stávající vnitrostátní zákony jsou dostatečné k řešení genderově podmíněného násilí.
Ultrakonzervativní skupiny a politické strany v celé Evropě však úmluvu v posledních letech kritizovaly s tvrzením, že propaguje „genderovou ideologii“, povzbuzuje k sexuálním experimentům a poškozuje děti.
Istanbulskou úmluvu, kterou Rada Evropy vypracovala v roce 2011, dosud ratifikovalo 37 zemí, podepsalo ji 45 států. Česko ji podepsalo v roce 2016, dosud ji ale neratifikovalo.
