Lídři zemí EU se přou ohledně tématu migrace

Nahrávám video

Několikahodinové jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zatím nedokázalo vyřešit jejich neshody na téma migrace. Zatímco lídři Maďarska a Polska se podle diplomatických zdrojů snaží prosadit do závěrů summitu požadavek na jednomyslné rozhodování o migračních pravidlech EU, většina ostatních zemí je proti. Varšava zároveň slibuje představit plán na důslednou ochranu vnějších hranic sedmadvacítky. Nejvíc migrantů teď na kontinent přichází po moři.

Italský ostrov Lampedusa je pro migranty už dekádu branou do Evropy. Leží jen sto kilometrů od tuniského pobřeží, přeplněné čluny s migranty tam dokážou doplout samy, další běžence pak vozí záchranné týmy. Jen v noci na čtvrtek k břehům ostrova dorazilo sedm set lidí, od středy na dva tisíce.

Řím sází na dohody se severoafrickými státy, které mají migraci regulovat. Naposledy tamní premiérka Giorgia Meloniová jednala spolu s evropskými partnery v Tunisu. Brusel slíbil tamní vládě na boj s pašeráky dalších 100 milionů eur. „Máme velký zájem na tom, abychom rozbili cynický obchodní model pašeráků a převaděčů,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová.

Další řešení vzrůstajícího migračního tlaku má pak být celoevropské, založené na solidaritě. Pakt počítá s přijímáním běženců od zasažených členských států, variantou k relokaci je finanční příspěvek nebo personální pomoc. Proti novým pravidlům se ale postavily Maďarsko a Polsko. Varšava i přesto, že má kvůli uprchlíkům z Ukrajiny výjimku.

„Poláci nebudou doplácet na hříchy kolonialismu někdejších impérií. Nebyla to polská vláda, která pomohla destabilizovat Blízký východ a Afriku,“ odmítnul evropský plán polský premiér Mateusz Morawiecki. Dodal, že se Poláci neobohatili na zdrojích z kolonií.

Morawiecki Bruselu vyčítá, že se zabývá tím, jak migranty přijímat, a ne jak před nimi chránit hranice. Avizoval, že summitu chce představit konkrétní plán, jak to změnit. Argumentuje zkušenostmi nasbíranými od podzimu 2021, od kdy se Polsko brání migrantům vysílaným na jeho území běloruským režimem.

Bariéra východnímu přístupu

Polsko stejně jako pobaltské státy postavilo na východní hranici plot, fyzickou bariéru už dřív vybudovaly na pozemní hranici s Tureckem i Řecko nebo Bulharsko. Maďarsko zas na svém pomezí se Srbskem.

„Migrantů bude víc a víc a budou stále organizovanější,“ deklaroval maďarský premiér Viktor Orbán.

Mořská hranice ovšem ploty ubránit nejde, s tím má své zkušenosti kromě Itálie nebo Španělska i Řecko. Tamní konzervativní vláda přijala tvrdou migrační politiku. Podle mezinárodních organizací postupuje protiprávně, když běžence na lodích od břehů egejských ostrovů odhání.

Maďarské a polské požadavky zatím nebyly zapracovány

Ani několikahodinové čtvrteční jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zatím nedokázalo vyřešit jejich neshody. Zatímco představitelé Maďarska a Polska se podle diplomatických zdrojů snaží prosadit do závěrů summitu požadavek na jednomyslné rozhodování o migračních pravidlech EU, většina ostatních zemí je proti.

Podle diplomatů se schválením svého požadavku snaží prosadit hrozbou zablokování ostatních bodů závěrů týkajících se migrace. V nich se lídři mají shodnout například na pokračování spolupráce se zeměmi původu migrantů či boji proti pašerákům lidí.

Polsko a Maďarsko jsou kritické k migrační a azylové reformě, kterou státy většinovým hlasováním schválily začátkem června.

„Není možné zacházet jinak s obyvateli Ukrajiny na jedné a s lidmi z Blízkého východu a Afriky na druhé straně,“ prohlásil před začátkem summitu Morawiecki. Narážel tím na příspěvky v řádu desítek eur, které podle něho Polsko dostává od EU na jednoho ukrajinského běžence, zatímco za žadatele o azyl mají přetíženým zemím, jako je Itálie, další státy platit 20 tisíc eur. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...