EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

„Evropa a Spojené státy mají společný zájem na bezpečnosti arktické oblasti, zejména prostřednictvím NATO. Evropská unie bude v tomto regionu hrát silnější roli,“ uvedl Costa na závěrečné tiskové konferenci.

Americký prezident začal přednedávnem znovu hovořit o svém odhodlání získat pro Spojené státy v zájmu jejich bezpečnosti Grónsko, které je autonomní součástí Dánska. Minulý víkend Trump ohlásil dodatečná desetiprocentní cla na produkci Dánska a dalších sedmi evropských zemí, které jeho záměr odmítají a většina z nich je členy EU.

Ve středu večer ale od tohoto záměru ustoupil, když po schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem oznámil shodu na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Mluvčí NATO pak uvedl, že na zajištění bezpečnosti Arktidy budou země Aliance pracovat společně. Detaily budoucí možné dohody ale zatím nejsou zřejmé.

Costa po summitu označil Trumpovo středeční oznámení, že na evropské země neuvalí žádná další cla, za pozitivní. „Zavedení dalších cel by bylo neslučitelné s obchodní dohodou mezi EU a USA,“ uvedl předseda vrcholných unijních schůzek. „Cílem zůstává účinná stabilizace obchodních vztahů mezi Evropskou unií a USA. Zároveň bude EU i nadále hájit své zájmy a bude bránit sebe, své členské státy, své občany a své společnosti proti jakékoli formě nátlaku. Má k tomu pravomoc a nástroje a v případě potřeby je použije,“ dodal.

Očekáváme, že USA budou respektovat obchodní dohodu s EU, míní von der Leyenová

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové Brusel očekává, že Washington bude respektovat svou stranu obchodní dohody, která byla uzavřena loni v létě ve Skotsku. „Dohoda je dohoda,“ zdůraznila na tiskové konferenci a zopakovala vyjádření ze svého projevu v Davosu začátkem tohoto týdne: „To je to, co chceme od Spojených států vidět. To je to, co chceme z naší strany splnit.“

Aby EU splnila svůj závazek, musí se ale Evropský parlament opět začít zabývat návrhy, které se týkají právě červencové smlouvy. Zákonodárný sbor EU jejich projednávání ve středu zastavil. Důvodem byly právě Trumpovy výhrůžky adresované Dánsku a Grónsku.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Evropská komise podle své šéfky brzy navrhne rozsáhlý investiční balíček pro arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. „Pracujeme na posílení vztahů EU s Grónskem a v rámci toho komise brzy předloží rozsáhlý investiční balíček,“ řekla. Evropská unie podle ní rovněž využije zvýšených výdajů na obranu právě i na vybavení pro Arktidu, v této souvislosti zmínila například evropské ledoborce.

EU se shodla, že musí být připravena reagovat na změny rétoriky USA, sdělil Babiš

Na summitu EU podle českého premiéra Andreje Babiše zaznělo, že pokud by došlo ze strany USA ke změně rétoriky a zavedení opatření vůči Evropské unii, musí být sedmadvacítka připravena reagovat. S kolegy při více než pětihodinovém jednání debatovali o tom, jaký je současný stav transatlantických vazeb. Český premiér v této souvislosti zdůraznil, že spolupráce s USA je velice důležitá.

Babiš označil změnu v Trumpově chování v otázce Grónska za pozitivní zprávu. Zásadní roli v tom, jak budou pokračovat vztahy mezi Evropou a USA, hraje podle něj právě šéf NATO Mark Rutte, který má s prezidentem Trumpem velmi dobré vztahy. „Dánsko trvá na tom, že chce také vyjednávat napřímo. Uvítalo roli generálního tajemníka, ale přece jen se to týká jejich teritoria a chce mít v tomto směru samostatnou roli,“ dodal.

„Americký prezident má svou taktiku, vždycky něco řekne a potom zkrátka změní názor a vyjednává,“ uvedl Babiš s tím, že podobná situace se odehrála už víckrát. „Takže jde o to, abychom s tím počítali a přizpůsobili jsme naše jednání protějšku,“ dodal.

Podle Babiše si lídři na summitu vyměnili názory rovněž i na vznik Trumpovy Rady pro mír. Česko dostalo do rady rovněž pozvání, český premiér ho ale zatím podle svých slov nečetl. „Domluvili jsme se s ministrem (zahraničí Petrem) Macinkou (Motoristé), že to zanalyzuje příslušný odbor ministerstva zahraničních věcí. Uvidíme, jaký bude závěr té analýzy,“ uvedl předseda české vlády. „Já neznám detaily, byly na to různé názory, některé země se toho nechtějí zúčastnit, některé říkají, že by tam měly být,“ dodal.

Podle NYT má NATO posílit svou přítomnost v Grónsku

V době, kdy evropští lídři diskutují mimo jiné o budoucnosti Grónska, americký deník New York Times (NYT) přišel s podrobnostmi o dohodě ohledně tohoto území mezi USA a NATO, jež po středečním jednání se šéfem Severoatlantické aliance Ruttem na ekonomickém fóru v Davosu oznámil Trump.

Podle nejmenovaných diplomatických a bezpečnostních zdrojů NYT se jednání o budoucí dohodě nyní soustředí na posílení přítomnosti NATO v celé arktické oblasti v podobě vytvoření nové mise.

Nahrávám video
Události, komentáře: Vladimír Votápek a Cyril Svoboda o vztahu k Rusku
Zdroj: ČT24

Dále se mělo hovořit také o tom, že by USA získaly malé části grónského území skrze rozšíření smlouvy z roku 1951 mezi Dánskem a Spojenými státy, která poskytuje americké armádě rozsáhlý přístup na ostrov pro výstavbu a provoz vojenských základen. Potenciální dohoda by také bránila nečlenským zemím NATO, například Rusku a Číně, v oblasti těžit minerály. Všichni představitelé obeznámení s rokováním však upozornili, že řada detailů zatím nebyla definitivně vyřešena.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Setkání evropských lídrů věnované Grónsku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 30 mminutami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 2 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 5 hhodinami

Neznámí pachatelé ukradli kamion s dvanácti tunami čokoládových tyčinek

Neznámí pachatelé ukradli na zatím nezjištěném místě mezi Itálií a Polskem asi dvanáctitunovou zásilku čokoládových tyčinek, které vyrábí švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Podle agentury AFP o tom informoval zástupce značky. Upozornil zároveň, že kvůli loupeži hrozí před Velikonocemi nedostatek těchto čokoládových tyčinek na trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...