Lidé v Rusku začínají být kvůli mobilizaci neklidní, říká historik Kelin

Nahrávám video

Většina lidí v Rusku je naprosto pasivních, nevěří, že to mohou ovlivnit, ale teď, když se to začíná dotýkat přímo jich a jejich rodiny, tak začínají být nepokojní, řekl v pořadu Události, komentáře historik Alexej Kelin v souvislosti s částečnou mobilizací, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Kelin zmínil, že však nelze srovnávat protivládní protesty v Evropě a v Rusku.

„Dá se čekat, že na frontu půjde z každé rodiny někdo,“ podotkl Kelin a dodal, že v případě protestů se lidé v Rusku už mnohokrát zklamali. „Vycházeli do ulic a se vším Vladimir Putin předem počítal. Bohužel, takzvaný demokratický Západ mu dal hodně peněz a hodně času. Minimálně dvacet let na to, aby si vybudoval tenhle zrůdný totalitární aparát,“ dodal historik s tím, že evropské věznice navíc podle Kelina vypadají oproti tomu, co je v Rusku, jako rekreační zařízení.

Putin navíc disponuje Rosgvardiou, národní gardou, která slouží jako jeho osobní armáda. „To jsou strašné síly. Putin se připravoval třeba i na vojenský puč, takže tam má čtyři sta až pět set tisíc lidí, kteří by byli schopni to prostě převálcovat,“ podotkl a zmínil, že ruský prezident vychází celý život z kriminálního prostředí, byl důstojníkem KGB a počítá se všemi eventualitami. „Je na to dokonale připravený,“ dodal.

Kelin zmínil, že Rusko je více než kontinent a je složité cokoliv odhadnout. „Je tak roztříštěné, že dělat exaktní odhady je velice riskantní, a i když dojde k výměně Putina, tak pořád mu Západ dal dvacet let času a miliardy na to, aby vybudoval šíleně zkorumpovaný systém,“ dodal s tím, že i v případě demokratických voleb by v zemi zůstal státní aparát. „Ten je vydíratelný, všichni o sobě hodně vědí,“ podotkl.

Demokratická opozice je roztříštěná

Historik zmínil i ruskou demokratickou opozici v exilu, s níž je to podle něj také složité. „Jsou tam uskupení, která se nemohou dohodnout. Mají různé protichůdné názory a mají problém konstruktivně diskutovat,“ uvedl a dodal, že nyní se to již daří sjednotit, protože mají společného nepřítele a roztříštěnost přestává být tak markantní. 

Kelin v této souvislosti zmínil demonstraci pražského ruského protivojenského výboru, který má v Praze proběhnout 25. září s názvem ‚Pomůžeme Ukrajině zvítězit‘. „Současně tyto akce probíhají po všech zemích Evropy a například i v Austrálii. Konečně opozice v exilu pochopila, že už je zle a že musí překonat drobné názorové rozdíly,“ dodal Kelin. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 57 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...