Le Penová pozve Putina a zaměstná celníky. Macron věří silné Evropě

Téměř ve všech podstatných bodech zahraniční politiky se liší oba soupeři, kteří se v neděli utkají o post francouzského prezidenta. Zatímco Emmanuel Macron se označuje za „přesvědčeného Evropana“ a jeho vítězství by přivítali čelní představitelé EU, Marine Le Penová slibuje radikální změnu zahraniční politiky, která by podle ní měla být „nezávislá“.

Evropská unie

MACRON

Bývalý bankéř Macron prosazuje reformu Evropské unie, jejímž cílem má být posílení vazeb mezi zeměmi eurozóny. Tyto státy by podle něj měly mít samostatný rozpočet, vlastního ministra financí i parlament, jenž by sestával z dosavadních zástupců těchto zemí v europarlamentu.

Macron by rád posílil i obrannou složku Unie, a to vytvořením Evropské bezpečnostní rady. Sestávat by měla z vojenských, diplomatických a zpravodajských expertů, kteří by radili klíčovým představitelům EU.

Začátkem týdne však svůj silně pro-unijní přístup mírnil, když uvedl, že je třeba naslouchat kritikům s tím, že „nefunkčnost EU není udržitelná“. Slíbil proto, že bude „do hloubky reformovat Evropskou unii a náš evropský projekt“.

Pokud jde o vyjednávání o brexitu, Macron trvá na tom, aby se pravidla jednotného trhu plně vztahovala i na všechny obchodní partnery Unie. Macron také podporuje další smlouvy o volném obchodu typu té s Kanadou (CETA).

LE PENOVÁ

Národní fronta ve svém manifestu stanovila šestiměsíční lhůtu, která má začít ubíhat okamžitě po volbách a ve které chce Le Penová vyjednat změnu podoby francouzského členství v Unii, a tím i Unie samotné. Poté by následovalo referendum o setrvání Francie v upravené EU.

Podle představ Le Penové by měly být vztahy mezi členskými státy EU volnější než dosud. Kandidátka Národní fronty požaduje zrušení Schengenského prostoru a obnovení hraničních kontrol, odmítá unijní rozpočtová pravidla a nadřazenost unijní legislativy.

Jedním z nejhlasitějších požadavků Le Penové bylo také opuštění eurozóny a znovuzavedení franku. Tuto radikální rétoriku ale začátkem měsíce mírnila.

V rozhovoru pro list Le Parisien sice řekla, že „euro je mrtvé“, zároveň ale uvedla, že jeho opuštění už nepovažuje za nezbytně nutné a že by firmám umožnila dál obchodovat pomocí společné evropské měny, zatímco běžní lidé by platili novým frankem.

USA

MACRON

Francie potřebuje podle Macrona udržovat pevné vztahy s USA. Vyjádřil proto naději, že nadále budou obě země spolupracovat při výměně informací tajných služeb a v boji proti terorismu. Macron ale také kritizoval politiku nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Emmanuel Macron v den 1. kola prezidentských voleb
Zdroj: BENOIT TESSIER/Reuters

Uvedl například, že Trump by udělal vážnou chybu, kdyby zpochybnil závazky svého předchůdce Baracka Obamy ohledně klimatu. Reagoval i na Trumpovy protiimigrační kroky, když zahraniční vědce, kteří by kvůli tomu mohli mít obtíže, pozval, aby se přestěhovali za prací do Francie.

Kritizoval také Trumpovy záměry prosazovat ochranářskou hospodářskou politiku. Podle něj by tím americký prezident poškodil kupní sílu americké střední třídy, která závisí na zboží vyrobeném v zemích s mnohem levnější pracovní silou.

LE PENOVÁ

Francouzská politička je Trumpovou příznivkyní. Neskrývala nadšení z jeho vítězství ve volbách a označila ho za známku naděje pro svou vlastní kampaň. Trump a ruský prezident Putin podle ní prospějí světovému míru.

Le Penová podpořila Trumpovo odmítnutí dohody o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP), kterou označila za zcela devastující pro francouzské hospodářství. V lednu také navštívila Trumpovo sídlo na Manhattanu. Její pobyt v New Yorku byl označen za soukromý a Trumpovo okolí uvedlo, že se prezident s političkou nesetkal.

Ojedinělý případ, kdy Le Penová šéfa Bílého domu kritizovala, představoval útok na syrskou základnu Šajrát. V reakci uvedla, že je překvapena, neboť, „Trump opakovaně řekl, že nezamýšlí, aby USA byly nadále světovým četníkem“.

Rusko

MACRON

Podle Macrona je Rusko klíčem k řešení války v Sýrii a mělo by tlačit na Damašek, aby krveprolití ukončil. Na rozdíl od Le Penové však zaujímá centrista vůči Rusku tvrdý postoj. Macron vzešel z vlády, která na Moskvu kvůli Ukrajině uvalila sankce a odmítla jí dodat už zaplacené vojenské lodě.

Šéf Macronovy kampaně navíc oznámil, že kandidátův štáb byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Odvolal se přitom na japonskou protivirovou společnost Trend Micro. Všechna napadení se údajně podařilo odvrátit, Moskva jakýkoliv podíl na útocích popřela.

LE PENOVÁ

V případě vítězství Le Penové by vztahy Francie s Ruskem prošly velkou proměnou. Le Penová je chce výrazně zlepšit, několikrát se dokonce vyznala z obdivu k prezidentovi Vladimiru Putinovi, se kterým se měsíc před prvním kolem prezidentských voleb sešla v Kremlu. Rusko hraje podle ní také klíčovou roli v syrském konfliktu.

Marine Le Penová s Vladimirem Putinem
Zdroj: Reuters

Le Penová volá po zrušení protiruských sankcí, které zavedla EU po anexi Krymu a které jsou podle francouzské političky „úplně hloupé“. Le Penová schvaluje ruský zábor Krymu s tím, že poloostrov „byl vždy ruský“ a že současná ukrajinská vláda se k moci dostala ilegálně. Ruska se podle ní není třeba obávat, tamní vládu ocenila v listopadu za „odůvodněný protekcionismus“.

Sýrie

MACRON

Středový prezidentský kandidát nepovažuje Bašára Asada za součást budoucnosti Sýrie, ale je ochotný s ním dočasně spolupracovat. Syrského prezidenta dlouhodobě kritizuje a chtěl by, aby se zodpovídal mezinárodnímu trestnímu tribunálu.

Ve svém postoji poněkud přitvrdil po použití chemických zbraní v Chán Šajchúnu, což Západ připisuje právě Damašku. Den před americkým útokem na základnu Šajrát volal po mezinárodní intervenci proti Asadovu režimu, ke které mělo podle něj dojít pod patronací OSN a která měla být součástí „diplomatické a politické cestovní mapy“.

LE PENOVÁ

Le Penová podporuje syrský režim Bašára Asada a kritizovala snahy Západu o dohodu se syrskou umírněnou opozicí, což podle ní jen „pomohlo vyzbrojit Islámský stát“. Přerušení vztahů s Damaškem ze strany Francie považuje „za víc než chybu“, která podle ní učinila Francii zranitelnější vůči teroristickým útokům.

Sýrie pod vládou Asadova režimu je podle ní pro Francii „více uklidňující“ možností, neboť za jedinou realistickou alternativu vůči němu považuje Islámský stát. Asad tak podle ní představuje „menší zlo“. Le Penová také kritizovala americký útok na syrskou základnu Šajrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán oznámil, že bude brzy hostit rozhovory mezi USA a Íránem

Pákistán bude brzy hostit jednání mezi Spojenými státy a Íránem. V neděli to oznámil pákistánský ministr zahraničí Išak Dar, napsala v noci na pondělí agentura AP. Ta poznamenala, že Teherán s Washingtonem to zatím nekomentovaly a že není jasné, zda rozhovory budou přímé, nebo nepřímé. Válka v blízkovýchodním regionu začala na konci února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán.
před 1 hhodinou

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Teherán po nových útocích postihly výpadky proudu

Íránskou metropoli Teherán, její přilehlé okolí a provincii Alborz v neděli postihly výpadky elektřiny, které nastaly po úderech na íránskou energetickou infrastrukturu. Uvedlo to íránské ministerstvo energetiky. Izraelská armáda vzápětí oznámila další vlnu útoků na metropoli. Stanice BBC s odkazem na íránskou agenturu Fars informovala, že dodávky elektřiny byly již ve většině Teheránu obnoveny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Paraguayi byl nalezen mrtvý český podnikatel, píše místní server

V Paraguayi byl nalezen mrtvý český podnikatel, zřejmě se stal obětí vraždy. Jeho krajan je na útěku a pátrá po něm policie, informoval v neděli místní server ABC. Čin se stal v departementu Itapúa na jihu země, policie okolnosti a motiv činu stále vyšetřuje.
před 3 hhodinami

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
před 5 hhodinami

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších třináct podle agentury Ukrinform utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČeské vrtulníky sestřelují ruské drony. Štáb ČT natáčel s ukrajinskou jednotkou

Bachmut, Kupjansk nebo Pokrovsk. V těchto ukrajinských městech byly nasazeny vrtulníky Mi-24, které zemi postupně do roku 2024 dodala česká armáda. Když Rusko změnilo taktiku vzdušných úderů na města, začaly pomáhat sestřelováním bezpilotních letounů. U jednoho stroje z Česka je na kontě více než dvacet sestřelených bezpilotních letounů. Darja Stomatová a Ján Schürger strávili den s jednotkou, která stroje z Česka využívá.
před 6 hhodinami
Načítání...