Kyjev a Bratislava do sebe tepou kvůli vypnutí plynu

Nahrávám video

Podle slovenského premiéra Roberta Fica se ruský vůdce Vladimir Putin zaručil, že Moskva dostojí svým závazkům ohledně dodávek plynu. Fico to sdělil poslancům evropského výboru slovenského parlamentu, před nimiž hovořil o své nedávné cestě do Moskvy. Současně označil Rusko za spolehlivého dodavatele energetických surovin, byť v minulosti dodávky plynu na Slovensko krátilo. Fico také znovu kritizoval Ukrajinu. Ta reagovala, že neochota „jistých politiků“ ukončit závislost na ruském plynu je skutečným problémem.

Předseda slovenské vlády opět osočil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kvůli rozhodnutí neprodloužit tranzit ruského plynu přes Ukrajinu po vypršení příslušné smlouvy mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem. Tvrdí, že Zelenskyj zablokoval i jiné možnosti dodávek plynu na Slovensko, o nichž jednaly slovenská a ukrajinská vláda.

Fico již dříve prohlásil, že Slovensko kvůli zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu přijde o téměř půl miliardy eur (12,6 miliardy korun) na poplatcích za přepravu suroviny. Řešením je podle něj obnova dodávek plynu z Ukrajiny nebo kompenzace uvedeného finančního výpadku.

Rusko bylo vždy spolehlivým partnerem, co se týče dodávek energií. Nikdy nás neobelhalo, na rozdíl od Ukrajiny,“ prohlásil Fico. Gazprom přitom v minulosti opakovaně krátil dohodnuté dodávky plynu na Slovensko, které má uzavřenou smlouvu o tranzitu do roku 2034.

Fico dále poslance evropského výboru slovenského parlamentu informoval o tom, že Gazprom po zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu dodá plyn na Slovensko jiným způsobem. Podle odborníků by mohl využít například plynovod TurkStream, který vede z Ruska do Turecka a na Balkán.

Premiér zároveň upozornil, že Kyjev nepomohl ani během plynové krize z roku 2009, kdy byly dočasně zastaveny dodávky ruského plynu na Slovensko kvůli sporům mezi Ukrajinou a Ruskem. Slovensko tehdy za první vlády Fica přechodně nařídilo velkým firmám omezit spotřebu plynu.

Fico sdělil, že jeho prosincová cesta do Moskvy neznamená změnu zahraničně-politické orientace Slovenska, jak to tvrdí například slovenská opozice. „Co má plyn společného se zahraničně-politickou orientací Slovenska? Když nebudou mít lidé čím svítit, topit, tak už bude v pořádku zahraničně-politická orientace Slovenska? To už budete spokojení?“, ptal se rozladěný Fico.

Pokles příjmů Eustreamu

Slovenský premiér v emotivní slovní přestřelce s opozičními poslanci také odmítl vyjádření šéfa hnutí Progresívne Slovensko Michala Šimečky, že za zastavení tranzitu plynu může samotné Rusko, a to kvůli vojenské invazi na Ukrajinu. Šimečka také zpochybnil dřívější Ficův výrok o výpadku příjmů Slovenska ve výši půl miliardy eur (12,5 miliardy korun) z poplatků za tranzit ruského plynu. Opoziční politik zdůraznil, že už dříve výrazně klesly příjmy polostátní firmě Eustream, která na Slovensku zajišťuje tranzit plynu.

„Co z toho mají lidé na Slovensku? Z toho, co je veřejně dostupné, vidíme, že nic. Ani plyn neteče, ani žádné finanční kompenzace. A ještě máme i mezinárodní ostudu,“ upozornil Šimečka.

V Eustreamu má podíl a manažerskou kontrolu skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského. Objem přepraveného plynu přes Slovensko se snižoval už před ruskou invazí na Ukrajinu z roku 2022 a následně prudce klesl. To se projevilo i v hospodaření Eustreamu, jenž na Slovensku v minulosti patřil k mimořádně ziskovým firmám.

Bratislava podle Fica připravovala s Kyjevem řešení, že by na Slovensko proudil přes Ukrajinu plyn z Ázerbájdžánu, který by surovinu vyměnil s Ruskem. Slovensko rovněž navrhovalo možnost, že by bylo vlastníkem kupovaného ruského plynu už na ukrajinském území, a nikoliv na vlastních hranicích, jak to vyplývá z nynějšího kontraktu s Gazpromem. Fico tvrdil, že obě alternativy Zelenskyj odmítl.

Kyjev zastavení tranzitu ruského plynu po ukončení pětiletého kontraktu mezi Naftohazem a Gazpromem zdůvodnil národní bezpečností, protože Moskva prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení.

Fico opět pohrozil odvetnými opatřeními, pokud zůstane v platnosti ukrajinské rozhodnutí neprodloužit tranzit ruského plynu. Už ve čtvrtek po jednání s eurokomisařem pro energetiku Danem Jörgensenem uvedl, že recipročním opatřením vůči Kyjevu může být zastavení humanitární pomoci na Ukrajinu i snížení či odnětí dávek pro ukrajinské uprchlíky.

Fico se rovněž zmínil o možnosti zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu a také o tom, že při jednáních v EU týkajících se Kyjeva použije Bratislava své právo veta. Zelenskyj už koncem roku Fica obvinil, že otevřel druhou energetickou frontu proti Ukrajině na pokyn Putina.

Tisíce Slováků vyšly do ulic

Ficovo počínání ale rezonuje napříč slovenskou veřejností. Tisíce obyvatel v pátek demonstrovaly na podporu proevropského směřování země. Shromáždění do Bratislavy a více než desítky dalších měst po celé zemi, ale také do Prahy svolali zejména občanští aktivisté v reakci na prosincovou schůzku Fica s Putinem.

Ve slovenské metropoli podpořil demonstranty z pódia kromě jiných český herec Ivan Trojan. V Bratislavě, kam podle organizátorů přišlo 15 tisíc lidí, dav demonstrantů zaplnil prostranství u pódia na náměstí vedle sídla slovenské vlády. Mnozí si přinesli vlajky Slovenska i Evropské unie a skandovali: „Stydíme se za Fica“, „Dost bylo Fica“ či „Vlastizrada“.

Slováci vyšli do ulic podpořit proevropské směřování země
Zdroj: Reuters/Radovan Stoklasa

„Slovensko čelí vážnému ohrožení – nezávislost a demokratické hodnoty naší země jsou pod tlakem vládní koalice. Budeme organizovat protesty, petice a další nenásilné akce, abychom ukázali, že nám na Slovensku záleží,“ přečetli na demonstraci v Bratislavě prohlášení členové občanského sdružení Mír Ukrajině, které je hlavním organizátorem nynějších shromáždění. Podobnou akci sdružení zorganizovalo na stejném místě ve slovenské metropoli už před týdnem.

„Na začátku roku 2020 jsme slyšeli, že Vladimir Putin nikdy na Ukrajinu nezaútočí, že není šílenec. Přišla válka, Putin je šílenec. Pokud padne Kyjev, budeme další na řadě. Málokdy je volba tak jasná, na jakou stranu se postavit,“ řekl Trojan, jehož slova dav ocenil potleskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...