Už za dva týdny čeká Evropskou unii (EU) důležitý summit. Lídři zemí sedmadvacítky by na něm měli rozhodnout o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. K blokádě postupu se však chystá maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož je Kyjev členství vzdálený „několik světelných let“. Zároveň šéf maďarské vlády odmítá podpořit další pomoc ve výši 50 milionů eur pro napadenou zemi.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a podnikatel Alexander Soros jsou tvářemi, na nichž maďarská vládní strana FIDESZ vystavěla svou kampaň. Před volbami do europarlamentu na nich mobilizuje voliče vzkazem „Netancujme tak, jak oni pískají“.
Podle Orbána se návrh EK o zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem neshoduje se zájmy mnoha členských států. „Rozhodně se to neshoduje se zájmy Maďarska. A budeme si dál troufat to říkat bez ohledu na tlak, kterému nás vystavují,“ zdůraznil.
Místo toho Orbán navrhuje, aby Brusel uzavřel s Kyjevem na pět až deset let smlouvu o strategickém partnerství. Maďarský premiér, kterého pokládají analytici za pragmatického spojence ruského diktátora Vladimira Putina, opakovaně kritizuje sankce proti kremelskému režimu a staví se proti vojenské pomoci Ukrajině. A v maďarském kabinetu mají podobný názor i jeho kolegové.
„Evropská unie má rozšiřovat mír, nemá být součástí války. Máme pocit, že zahrnutí Ukrajiny by znamenalo zapojení do války,“ tvrdí tamní ministr zahraničí Péter Szijjátró. Maďarsko navíc kritizuje postavení stotisícové maďarské menšiny na Ukrajině. Vadí mu jazykový zákon, podle něhož musí být 70 procent vyučování v ukrajinštině.
Zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek však podotknul, že navzdory protiukrajinským postojům premiéra Orbána prezidentka země Katalin Nováková tento týden zopakovala, že Maďarsko stojí na straně Ukrajiny.
Unijní tlak na změnu ukrajinské legislativy
To podle Budapešti komplikuje život dětem z maďarsky mluvících rodin. Zákony o lepší ochraně menšin potřebuje vedle boje s korupcí posílit Kyjev i podle mínění EK, která přitom zahájení přístupových rozhovorů už doporučila. Tvrdí, že Ukrajina chystá zásadní změny.
Inspiraci prý země vzala u zákona o menšinách v Rumunsku, kde podle ní funguje a Maďaři jsou s ním spokojení. „Bylo mi vysvětleno od premiéra (Denyse) Šmyhala, že zákon by měl uspokojit nejen Brusel, ale i Budapešť,“ uvedla Jourová.
Ukrajinci si od připojení k sedmadvacítce slibují především připojení k evropskému trhu práce, napojení na unijní fondy, v kroku vidí i bezpečnostní záruky. Řápek zdůraznil, že v zemi roste v posledních měsících poptávka po dalších reformách, především soudnictví a boje s korupcí.
Zpravodaj ČT dodal, že podpora vstupu do EU je mezi Ukrajinci relativně velká. „Vstup do Evropské unie si podle posledních průzkumů přeje 77 procent Ukrajinců,“ uvedl s tím, že čtvrtina dotázaných to pokládá za jednu z priorit, až ruská agrese skončí.
Prosincový summit unijních lídrů má tak být jasným signálem, že EU stojí i během konfliktu na Blízkém východě dál za Ukrajinou. Klíčové rozhodnutí, jako je zahájení přístupových rozhovorů, ale potřebuje jednomyslný souhlas všech členských států. Právě zisk podpory a hlasu Maďarska je podle komentátorů klíčem k úspěchu. I proto se vydal do Budapešti na strategickou misi šéf Evropské rady Charles Michel.
„Unijní jednota vyžaduje konstantní úsilí a to je naše hlavní silná stránka,“ konstatoval.
Mnozí diplomaté vidí za kroky Orbána vydírání. Taktika by mu údajně měla pomoci k uvolnění miliard eur z unijních fondů. Ty Brusel zmrazil kvůli tomu, že Budapešť podle něj porušuje práva sexuálních menšin, akademické svobody i principy nezávislé justice.
