Kyjev by díky české iniciativě mohl do konce roku dostat půl milionu kusů munice

Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu sto tisíc kusů munice. V Bruselu to oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Do iniciativy se dosud zapojilo osmnáct zemí, patnáct z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500 tisíc kusů munice. Její celková hodnota jsou necelé dvě miliardy eur (asi 50,5 miliardy korun), doplnil vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Na pokračování iniciativy bude záležet, zda se znovu zapojí další země.

Během července a srpna získá Kyjev celkem sto tisíc kusů munice. „Nyní hledáme peníze pro nákup další munice, aby mohla iniciativa pokračovat i v roce 2025,“ řekl novinářům Lipavský. „Mohli bychom dodat ještě letos až 800 tisíc kusů, kdybychom měli peníze,“ dodal.

„Na samém začátku přislíbilo finanční zapojení do iniciativy osmnáct zemí, patnáct z nich finance dodalo a patnáct z nich také dodá,“ sdělil vládní zmocněnec Kopečný. Už nepředpokládá, že by zbývající tři země, které iniciativu zpočátku podpořily, nakonec poslaly i peníze. „My jsme ale rádi, že náš systém shledalo důvěryhodným patnáct států z Evropy a Severní Ameriky a že do někoho vkládají své finanční prostředky,“ uvedl Kopečný. Které země se nakonec do české muniční iniciativy nezapojí, nechtěl prozradit, podle informací ČTK je ale mezi nimi například Francie.

Díky penězům, které iniciativa obdržela od patnácti států, bude možné do konce roku dodat až půl milionu kusů velkorážové munice, která má hodnotu skoro dvě miliardy eur, přiblížil vládní zmocněnec Kopečný.

Otázkou je, zda budou země chtít v podpoře pokračovat

V současné době jsou podle Kopečného nejvíce potřeba právě finance. Teprve když je Česko, které v systému funguje jako koordinátor, má k dispozici, mohou začít reálná obchodní jednání, co se kde bude kupovat.

„Vzhledem k tomu, že munice bude nyní dodána do konce roku a že většině států trvalo tři nebo i čtyři měsíce, než poslaly své finanční příspěvky, je jasné, že musíme nyní okamžitě začít jednat o tom, co se bude dít od ledna,“ podotkl vládní zmocněnec. „Kdybychom se na to začali ptát až v zimě, tak zase budeme mít mezeru x měsíců, během kterých budou mít Ukrajinci podstatně menší množství toho, s čím střílet,“ dodal.

Česko nyní nepředpokládá, že by se k iniciativě přidaly ještě další země. Spíše doufá, že nynější partneři budou chtít v tomto způsobu pomoci Ukrajině pokračovat. „Chceme, aby byl náš systém udržitelný a dlouhodobě fungující,“ zdůraznil Kopečný.

Nahrávám video

Také součástky děl a houfnice

Češi jsou podle ministra zahraničí v každodenním kontaktu s ukrajinskými partnery, kteří si tuzemské iniciativy velmi cení. S Kyjevem řeší zejména, co přesně jejich vojáci potřebují. Podle Kopečného Ukrajincům nejčastěji chybí právě dělostřelecká munice, protivzdušná obrana a drony. „S tím třetím si dokážou poradit relativně dobře sami. Největším producentem dronů, dá se říct i na světě, je nyní právě Ukrajina. Jsou tam stovky firem, které produkují FPV drony, a ta spotřeba je ohromující. I tím, že se staly pevnou součástí nejen průzkumných jednotek, ale i dělostřelectva jako takového, tak ta spotřeba by se letos měla přiblížit až k jednomu milionu kusů,“ dodal.

To, s čím nejvíce dokáže pomoct Česko, je právě dělostřelectvo, ať už se jedná o munici, nebo děla a raketometné systémy. Podle Kopečného se iniciativa bude nyní soustředit také na součástky děl, děla jako taková a houfnice, zkrátka nejen munici.

Česká muniční iniciativa shání pro Kyjev dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba padesáti tisíc kusů munice. Praha na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama Česká republika na dodávky přispěla téměř 866 miliony korun.

Některé informace ohledně iniciativy jsou velmi citlivé, zejména to, ze kterých zemí se munice nakupuje. „Je známým faktem, že se Rusko snaží podkopat naši iniciativu, snaží se nás přeplatit, i proto nechceme říkat, odkud munici bereme,“ prohlásil šéf české diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...