Kyjev a Washington se podle Reuters dohodly na podobě smlouvy o těžbě ukrajinských nerostů

Washington a Kyjev se shodly na podmínkách dohody o ukrajinských nerostech, která je stěžejní pro udržení americké podpory Ukrajiny, jež se již tři roky brání ruské agresi, napsala agentura Reuters s odkazem na dva informované zdroje. Podle nich se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chystá v pátek odcestovat do USA na setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.

Setkání ukrajinského prezidenta s Trumpem podle jednoho ze zdrojů agentury Reuters, který si přál zachovat anonymitu, navrhl Bílý dům. Podle tohoto zdroje se vyjednavači na obou stranách shodli na návrhu dohody a doporučili ji podepsat. Jiný zdroj obeznámený se záležitostí uvedl, že Zelenskyj se možná ve Washingtonu setká se zákonodárci, ale že harmonogram návštěvy se ještě mění.

„Slyšel jsem, že dorazí v pátek,“ sdělil Trump o Zelenském. „Rozhodně mi nevadí, že by to chtěl podepsat se mnou. A chápu, že je to velká věc, velmi velká věc,“ dodal šéf Bílého domu. Trump podle agentury řekl, že dohoda o vzácných zeminách byla „v podstatě vyjednána“. Na otázku, co Ukrajina dostane na oplátku, Trump podle serveru BBC odpověděl „právo pokračovat v boji“. „Jsou velmi odvážní... bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ dodal.

Zelenskyj mezitím na sociální sítí X poděkoval spojencům za podporu, ale dohodu o nerostech nezmínil. Podle agentury Bloomberg by návrh v příštích hodinách měla projednat vláda v Kyjevě a doporučit ke schválení. Současná úmluva neobsahuje záruky pro napadenou zemi, ale měly by vyplývat z nových socioekonomických vazeb obou států.

Zpravodaj ČT Bohumil Vostal sdělil, že list Financial Times, který měl možnost nahlédnout do poslední verze dohody, uvedl, že v návaznosti na uzavření smlouvy by měl vzniknout fond. Do toho by Ukrajina odváděla 50 procent zisků z těžby nerostných zdrojů, jež by se dále v zemi investovaly. S odkazem na list Vostal dodal, že Kyjev o dohodě mluví jako o „rámcové“ a žádné nerosty podle ní ze země nebudou vyvezeny, dokud nevznikne zmiňovaný fond.

Nahrávám video

Dohoda má kompenzovat dosavadní americkou pomoc Kyjevu

Americký prezident tvrdí, že usiluje o rychlé uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem a zároveň o dohodu, která by USA zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Ta by podle něj Spojeným státům kompenzovala dosavadní pomoc Kyjevu v obraně proti Rusku.

Ukrajina má významná ložiska důležitých prvků a nerostů, od lithia po titan, které jsou nezbytné pro moderní technologie a jsou velmi žádané v celosvětovém boji o zdroje. Má také značné zásoby uhlí, ropy, plynu a uranu, byť většina z nich se nachází na území pod ruskou kontrolou.

Mezi Trumpem a Zelenským došlo minulý týden k ostré a veřejné výměně názorů. Šéf Bílého domu označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ a vyzval jej k rychlému jednání, pokud nechce přijít o svou zem. Ukrajinský prezident naopak o Trumpovi prohlásil, že žije „v dezinformační bublině“.

První návrh dohody o nerostném bohatství ale Zelenskyj odmítl podepsat, neboť podle něj neobsahoval bezpečnostní záruky. Dodal, že Ukrajinu nemůže prodat s tím, že podle původní dohody by USA získaly ukrajinské vzácné nerosty v hodnotě 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů korun) výměnou jen za dosud poskytnutou válečnou pomoc. Tato částka navíc podle Zelenského skutečné výši americké pomoci ani neodpovídá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...