Kvůli ruské agresi na Ukrajině hrozí potravinová krize. Je to forma vydírání, říká Romancov

Nahrávám video

S blížící se sklizní na Ukrajině narůstají ve světě obavy z nedostatku jídla. Okupace černomořských přístavů země Ruskem a blokáda těch stále v ukrajinských rukách přerušila exportní cesty. Běžně Ukrajina vyváží pět milionů tun pšenice měsíčně. Kvůli válce to je teď sotva dvě stě tisíc až jeden milion. S vývozem už pomáhají i české vlaky.

Před válkou vypěstovaly Ukrajina a Rusko celou třetinu světové pšenice. Ukrajina je i klíčovým exportérem kukuřice a slunečnicových semen a oleje.

Ruské dělostřelectvo však nyní dle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové záměrně bombarduje sklady obilí na Ukrajině. Ruské válečné lodě v Černém moři blokují ukrajinské lodě plné pšenice a slunečnicových semen.

„Nepochybně se jedná o formu vydírání a já pevně doufám, že na to Západ nepřistoupí. Vedle ruského vydírání by mělo dojít k tomu, že se Západ pokusí změnit situaci ve svůj prospěch nějakým silovým řešením,“ řekl k ruské blokádě v pořadu Horizont ČT24 politický geograf Michael Romancov. 

Času není nazbyt

Zatímco ruská válka zuří dál, času do sklizně kvapem ubývá. Zbývá pouhých šest týdnů. Ukrajinské úřady přitom odhadují, že kvůli bezohlednému postupu agresorů a zaminování rozsáhlých oblastí se v zemi nazývané obilnicí Evropy bude sklízet jen na sedmdesáti procentech polí.

„Udržovat zavřené přístavy, když teď v červenci a srpnu přichází na Ukrajině období sklizně, znamená vyhlášení války globální potravinové bezpečnosti. Nebude možné dostat obilí z polí. A Ukrajina pravidelně vypěstuje dostatek potravin pro 400 milionů lidí,“ varoval ředitel Programu OSN pro výživu David Beasley.

Satelitní snímky odhalují, jak okupanti masivně rabují ukrajinská sila a sklady potravin. Lodě a vlaky je odvážejí do Ruska. Západ ostře odsoudil zneužití potravin jako prostředku dobyvačné války Moskvy. Ta kontruje návrhem, že umožní neutrálním zemím proplout humanitárním koridorem v Azovském moři. Ovšem ne zadarmo. Výměnou za koridory chtějí zrušení sankcí, které byly uvaleny na ruský export a finanční transakce.

Pro vývoz potravin na světové trhy nabízí Rusko okupovaný Mariupol. Po skoro týdenním odminovávání je přístav údajně bezpečný a funguje normálně. „Odminování a demilitarizace námořního přístavu města Mariupol Doněcké lidové republiky, osvobozeného od ukrajinských ozbrojenců, jsou dokončené,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Romancov se obává, že o silném postoji světa vůči ruské agresi zatím nemůže být řeč: „V OSN, kde to nikoho v uvozovkách nic nestojí, již několikrát jednota dosažena byla. Ale pokud jde o sankce, které by na Rusko doléhaly, tak tam je podpora minimální. Spíše jde o to, jakým způsobem bude zbytek světové komunity tlačit na Západ v souvislosti s tím, co požaduje Rusko a co mu odpovíme. Ruské ambasády v Africe a v Asii například již několik týdnů tvrdí: Západ vás chce nechat vyhladovět. Nezaregistroval jsem, že by se vlády států v Asii či Africe vůči tomuto vyhrazovaly.“

Alternativy jsou drahé

Napadená země má ve skladech ještě 20 milionů tun obilí – celou třetinu loňské produkce. Ruská okupace přístavů v Azovském moři a námořní blokáda černomořské Oděsy přetnuly tradiční cestu ukrajinským exportérům.

Ukrajině chce s vývozem obilí pomoci například Británie. Konkrétní možnosti řešil britský ministr dopravy Grant Shapps se svým ukrajinským protějškem Oleksandrem Kubrakovem. „Obecně šlo o to, jaká infrastruktura je potřeba, aby se zajistilo, že se obilí dostane ven,“ řekl o jednání Shapps. „Existuje spousta dalších možných způsobů, jak obilí a další zboží dostat ze země… A je klíčové, aby se to podařilo, protože jinak bude problém s hladověním a možná i s hladomorem,“ dodal ministr. Británie chce do oblasti také vyslat válečné lodě, právě kvůli ochraně nákladních plavidel s ukrajinským obilím.

„Je to reálné, existují námořní kapacity, které by toho byly schopny. Naráželo by to však na celou řadu problémů, například na obavy z další eskalace,“ uvedl Romancov. 

Část zásob obilovin se Ukrajina pokouší s pomocí dalších zemí vyvézt po železnici. Například český státní železniční nákladní dopravce ČD Cargo odvezl v úterý první vlak s kukuřicí z Ukrajiny do německého přístavu Brake. Do exportu ukrajinského obilí se zapojila i nákladní divize německých drah DB Cargo. Tento způsob dopravy je ale o dost dražší.

„Už před Ukrajinou jsme na planetě Zemi čelili mimořádným potravinovým krizím. Náklady na palivo, ceny komodit, náklady na dopravu se už zdvojnásobily, ztrojnásobily, zčtyřnásobily,“ uvedl Beasley.

Už teď panují obavy, že výpadek ukrajinského exportu v kombinaci s vleklým suchem budou mít zásadní dopad na trhy v Africe a Asii. A jejich důsledkem může být prudký nárůst migračního tlaku na Evropu. Něco, co by pro Kreml bylo vítaným dopadem v jeho gradujícím nepřátelství se Západem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...