Dánsko mluví po dalších incidentech s drony o hybridním útoku

Nahrávám video

Letiště v dánském městě Aalborg zavřelo kvůli výskytu dronů v jeho vzdušném prostoru. Úřady zaznamenaly bezpilotní letouny v noci na čtvrtek, zhruba ve čtyři hodiny ráno pak prostor nad letištěm znovu otevřely. Policie v oblasti evidovala „více než jeden dron“, nepodařilo se jí však stroje identifikovat. Drony zaznamenala i jiná letiště v zemi. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem.

Podle dánského ministra spravedlnosti Petera Hummelgaarda šlo o hybridní útok, jehož cílem bylo vyvolat strach. „Hybridní operace mají přispívat k podrývání, destabilizaci společnosti, nahlodávání její důvěry ve vlastní vládu, hledání rozkolu, rozsévání chaosu. Dalším klíčovým aspektem je, že se snaží být nějakým způsobem popiratelné. Pokud je lze přisoudit jednotlivému aktérovi, tak aby to mohl popřít,“ vysvětluje pojem bezpečnostní analytik Jakub Drmola z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Poulsen uvedl, že šlo o práci profesionálů, země ale nečelí bezprostřední vojenské hrozbě. Na tiskové konferenci potvrdil další incidenty v oblasti vojenských zařízení.

Kodaň se podle něj rozhodla bezpilotní stroje nesestřelit. Vláda zatím ještě nerozhodla, zda aktivuje článek 4 NATO ohledně konzultací se spojenci. Podobných hybridních „událostí“ bude podle Kodaně přibývat, Dánsko proto hodlá vylepšit své schopnosti drony detekovat a neutralizovat.

Nahrávám video

Narušení provozu

Uzavření letiště v Aalborgu na severu Dánska se dotklo čtyř letů, včetně dvou spojů společnosti SAS, jednoho firmy Norwegian Air a jednoho letu KLM, napsala agentura Reuters. Policie podle ní sdělila, že v oblasti bylo spatřeno více dronů. Letiště kromě komerčních aerolinek využívá také dánská armáda. Dánské ozbrojené síly uvedly, že pomáhají místní i národní policii s vyšetřováním.

Podle policie v severním Jutsku letěly bezpilotní stroje se zapnutými světly. Vyšetřovatelé však odmítli specifikovat, jestli jde o stejné drony, s nimiž se potýkala v pondělí večer Kodaň. Poprvé byly dle vyšetřovatelů spatřeny ve středu kolem 21:44 místního času. „Je příliš brzy na to, abychom řekli, jaký je cíl dronů a kdo za nimi stojí,“ uvedl policejní úředník a dodal, že drony, pokud to bude možné, zlikvidují.

Policie posléze doplnila, že drony byly pozorovány také poblíž dalších letišť v dánských městech Esberg, Sonderborg a Skrydstrup. Na tomto letišti mají podle Reuters základnu dánské stíhačky F-16 a F-35, žádná z uvedených letišť uzavřena nebyla.

Další incidenty

V pondělí večer bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů uzavřeno letiště v Kodani. Policie poté uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu stále pátrá. Během noci na úterý byl pak uzavřen vzdušný prostor nad letištěm v norském Oslu, rovněž kvůli narušení drony.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová označila přelet dronů nad kodaňským letištěm za dosud nejzávažnější útok na dánskou infrastrukturu. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. „Je jasné, že to souvisí s událostmi, jejichž jsme byli svědky nedávno, dalšími dronovými útoky, narušeními vzdušného prostoru a hackerskými útoky na evropská letiště,“ prohlásila.

Frederiksenová se už domluvila s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem na spolupráci při ochraně infrastruktury a zajištění bezpečnosti země.

Norská policie ve středu zabavila dron, který poblíž mezinárodního letiště v Oslu ovládal muž původem ze zahraničí. S bezpilotním strojem létal v zakázaném prostoru, aniž ovlivňoval letový provoz, sdělila šéfka místních policejních vyšetřovatelů Lisa Mari Lökkeová. Uvedla, že muž nebyl zadržen, ale čeká ho výslech.

Nahrávám video

„Jasně se ukazuje, že to není práce amatérů, ale že tu situaci organizují skutečně profesionálové a ukazuje to na Rusko,“ komentoval provokace v Polsku a Estonsku generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Podobné je to podle něj i v Dánsku. „Zaprvé složitost, zadruhé synchronizace s dalšími místy jasně ukazuje, že to je dobře připravené a že celá operace vyžadovala k naplánování a pak i provedení profesionální úroveň a znalosti,“ míní Šedivý.

Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse incidenty v Dánsku ukazují na strategii Kremlu. „Není to žádným překvapením, i když moje kolegyně Mette Frederiksenová samozřejmě zatím nemůže nic říct ohledně toho, odkud tyto drony pocházejí. Podezření je zřejmé: je to součást strategie Vladimira Putina, aniž bychom v tomto případě mohli říct cokoli konkrétního,“ uvedl podle Reuters.

„Je to součást toho, co zažíváme každý den. Nejsme ve válce, ale také už nejsme v úplném míru. Jsme napadáni, hybridně v dezinformačních kampaních a nyní i drony. To je realita, které čelíme a s níž se potýkáme,“ konstatoval Pistorius.

Německý kancléř Friedrich Merz následně prohlásil, že Berlín nedovolí, aby ruské útoky na území Severoatlantické aliance pokračovaly. NATO podle něj musí vyvinout účinný způsob, jak Moskvu odstrašit. Dodal, že postoj Aliance k incidentům z posledních týdnů je „naprosto správný“.

Moskva svou roli v incidentech popírá. Ruský velvyslanec v Dánsku Vladimir Barbin v prohlášení zaslaném Reuters uvedl, že obvinění z ruského zapojení jsou neopodstatněná. Ve čtvrtek Moskva důrazně odmítla údajné „absurdní spekulace“ o jeho podílu na nočních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti. „Je jasné, že hlášené incidenty zahrnující narušení provozu na dánských letištích jsou řízenou provokací,“ uvedlo ruské velvyslanectví v Dánsku na sociálních sítích.

Testování metody a reakce

Hackerský útok na velká letiště po celé Evropě, po kterém následovaly incidenty s drony v Kodani a Oslu, testují slabá místa letecké infrastruktury v regionu a vyvolávají obavy z koordinovaných útoků vedoucích k významnému narušení provozu, píše agentura Reuters.

Vyšetřovatelé zatím nezjistili, kdo za dronovými incidenty stojí, ale odborníci je považují za součást série „hybridních hrozeb“ v regionu, které mají otestovat, jak země spravují svou kritickou infrastrukturu. „Prvním bodem je vyzkoušet, jak metoda funguje. V tomto případě vede k uzavření letišť. Druhým bodem je naše reakce,“ řekl Reuters Jukka Savolainen z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami.

Narušení provozu odhalila, jak zranitelný je sektor civilního letectví. „Letecké společnosti se v tomto ohledu obracejí na vlády a úřady, letiště to samé,“ prohlásil Eric Schouten, ředitel firmy Dyami, která se zabývá bezpečnostními zpravodajskými službami a poradenstvím v oblasti letectví.

Nákladná a vleklá modernizace

Vzhledem k rostoucím hrozbám hybridní války, včetně dronů, rušení GPS a hackerských útoků, musí regulační orgány v letectví podniknout proaktivnější kroky ke zmírnění rizik pro kybernetickou bezpečnost, navigační systémy a celkovou bezpečnost, podotýká Reuters.

Náklady a zátěž spojená s modernizací infrastruktury ale brání letištím v rychlé reakci. Zavádění nových technologií, jako jsou rušičky, lasery a sledovací zařízení, může stát miliony dolarů a půjde o vleklý proces, kterým ne všichni provozovatelé budou ochotni projít, upozorňuje Reuters.

Obchodní organizace leteckých společností IATA uvedla, že technologie proti dronům se stále vyvíjí a často přesahuje rozpočet letiště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...