Za poslední tři roky odešlo z „ostrova svobody“ do „země svobodných“ půl milionu Kubánců, tedy pět procent populace. Emigrovali do USA kvůli politické nesvobodě i vleklé ekonomické krizi či vysoké inflaci. Výpadky proudu kvůli nedostatku paliva jsou na denním pořádku. Komunistické vedení teď vyměnilo část vlády a ředitele Centrální banky.
Města na Kubě se kvůli výpadkům proudu běžně noří do tmy na celé hodiny. Energetická síť nezvládá uspokojit až třetinu celkové poptávky, protože elektrárny nemají dostatek paliva. To chybí všude – ve veřejné dopravě i u čerpacích stanic, mnohé nedostaly zásoby už několik dní v řadě.
„Máme neustále velký nedostatek paliva, v celé energetické soustavě, včetně elektrárny Moa a plovoucích elektráren,“ vysvětluje ředitel energetického podniku UNE Lazaro Guerra.
Výpadky komunistická vláda svádí na americké sankce, které už desetiletí nákup paliva komplikují. Usvědčují ji ale vlastní statistiky. Podle nich Kuba denně potřebuje na 125 tisíc barelů všech druhů paliva. Stabilní domácí produkce ropy a dovoz převážně z Venezuely a Mexika ale dají dohromady víc.
„Může to být spíš interní věc,“ myslí si odborník na energetiku Jorge Piñón. „Problém s rafinováním, s logistikou a skladováním, s tankery a vnitrostátní přepravou mezi přístavy.“
Stále se třeba nepodařilo obnovit největší ropný terminál v zemi, který před dvěma lety zničil požár. Aby získala finance na nákup dalšího paliva a omezila poptávku, chtěla vláda od začátku února pětinásobně zvýšit cenu pohonných hmot – ty jsou silně dotované, litr benzínu teď stojí v přepočtu necelých pět korun. Zatím ale krok odložila na neurčito – oficiálně kvůli kybernetickému útoku.
