Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

Nahrávám video

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.

„Nemáme absolutně žádný topný olej a absolutně žádnou naftu. Nemáme žádné další rezervy,“ řekl O Levy. „Kuba je otevřená komukoli, kdo nám palivo prodá,“ dodal, aniž by zmínil ropné embargo Spojených států trvající od začátku roku.

Kvůli němu se na Kubě výrazně zhoršila ekonomická krize, s níž se tento karibský ostrov s téměř deseti miliony obyvatel potýká už řadu let. Paliva není dostatek na dopravu lidí do práce, pro zásobování obchodů či svoz odpadků. Nemocnice provádějí jen akutní operace.

Kubánský ministr energetiky také ve středu řekl, že do země od loňského prosince připlul jen jeden tanker s ropou, a to ruský s nákladem asi sto tisíc tun ropy koncem března. Toto palivo zmírnilo v dubnu energetickou krizi.

„Genocidní energetická blokáda“

Spotřeba elektřiny na ostrově je pokryta za dvou třetin dovozem paliv, do loňska to byla zejména ropa z Mexika a Venezuely, jejíž přísun zastavil letos v lednu Washington, když dodavatelům pohrozil sankcemi. Osmdesát procent elektráren na ostrově je tepelných.

„Toto dramatické zhoršení má jedinou příčinu: genocidní energetickou blokádu, kterou USA uvalily na naši zemi s pohrůžkou iracionálních cel pro každou zemi, která by nám dodala palivo,“ napsal na sociální síti X kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Americkou vládu také kritizoval, že si bere Kubánce jako rukojmí.

Spojené státy zavedly na Kubu první sankce už v roce 1960 s cílem přivodit pád levicového režimu, což se dosud nestalo. Tlak na Kubu, kde je jedinou povolenou stranou komunistická strana a kde vláda potlačuje veškerou opozici, zesílil americký prezident Donald Trump. Ten už za svého prvního působení v Bílém domě přerušil oteplování americko-kubánských vztahů zahájené jeho předchůdcem Barackem Obamou.

Letos Trump zvolil vůči Kubě metodu cukru a biče, zatímco Havana vysílá smířlivé signály stran jednání, ale zároveň trvá na nevměšování USA do vnitřní politiky. Obě země spolu letos několikrát tajně jednaly, ale zatím bez výsledků. Objevily se například informace, že americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských emigrantů, jedná s vnukem dlouholetého kubánského vůdce Raúla Castra.

Nabídka peněz za reformu režimu

Tento týden vyslal Trump Havaně další nejasný signál. „Kuba je zhroucenou zemí a míří jen jedním směrem – dolů! Kuba žádá o pomoc, a my spolu budeme mluvit!!!“ napsal Trump na své síti Truth Social bez dalších podrobností krátce před cestou do Číny. Ve středu pak americké ministerstvo zahraničí nabídlo Kubě sto milionů dolarů na „významné reformy kubánského komunistického systému“.

Začátkem května americká vláda zavedla vůči Havaně další sankce, které se týkají akciové společnosti Gaesa. To je impérium s neprůhlednou strukturou, které formálně spravuje armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci Raúla Castra, který v 94 letech i bez politické funkce patří podle analytiků stále k nejmocnějším mužům na Kubě.

Pod Gaesu patří řada firem, z nichž mnohé jsou registrované v Panamě či dalších daňových rájích a které podnikají v nejrůznějších odvětvích, včetně cestovního ruchu, zahraničního obchodu, maloobchodu, realit či telekomunikací.

Od ledna, kdy Spojené státy unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, se objevují spekulace o možné americké intervenci na Kubu. Trump podobný scénář opakovaně odmítl s tím, že kubánský režim se zhroutí sám z ekonomických důvodů.

Americký deník The New York Times (NYT) ve středu s odvoláním na své zdroje napsal, že americká armáda letos provedla výrazně více špionážních letů zaměřených na ostrovní stát. Od začátku února jich podle NYT bylo 25, většinou v okolí Havany a Santiaga de Cuba.

Španělský deník El País v této souvislosti ve čtvrtek napsal, že podobně vzrostl počet amerických špionážních letů koncem loňského roku u Venezuely, kde USA 3. ledna provedly vojenskou operaci s únosem prezidenta Madura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 31 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...