Kreml utahuje šrouby nad internetem. Od Googlu chce data o ruských uživatelích

Moskva – Ruský parlament minulý týden schválil legislativní balíček, který má zvýšit kontrolu Kremlu nad obsahem internetu. Pokud nové zákony podepíše i prezident Putin, budou moct ruské úřady od srpna filtrovat přístup k internetovým stránkám či zakázat volné propojování ruských sítí s mezinárodními servery. Šéf Googlu Eric Schmidt již minulý rok varoval, že svým přístupem ke svobodě projevu na webu se Rusko blíží k čínskému modelu internetového cenzorství.

Bývalý důstojník sovětské KGB a nynější ruský prezident Vladimir Putin už dříve označil internet za speciální projekt CIA, prostřednictvím kterého Amerika špehuje zbytek světa. Koncem dubna se proto vůdce Kremlu nechal slyšet, že jeho vláda musí uvalit větší kontrolu nad informacemi, které si lidé předávají přes internetovou síť.

Podle návrhu zákona, který minulý týden schválili poslanci horní komory ruského parlamentu, budou muset všechny internetové společnosti – a to i včetně Googlu – skladovat data ruských uživatelů přímo na půdě Ruska. Po vzoru Číny budou muset firmy tyto informace udržovat až šest měsíců. Pokud by internetový gigant neuposlechl, hrozil by mu na ruském území stejně jako třeba Skypu úplný zákaz.

Nahrávám video

K platnosti zákona už jenom stačí Putinův podpis, poté by měl být účinný od 1. srpna letošního roku. „Pokud dojde ke schválení návrhu na přestěhování všech DNS serverů do Ruska, dovolí to Moskvě izolovat se od zbytku světa v případě konfliktu a omezit informace dostupné na ruském internetu,“ upřesnil ředitel sekce kordinace domén .ru a .rf Andrej Kolesnikov.

Vedle přesunu serverů rovněž nová legislativa klasifikuje bloggery mající minimálně tři tisíce čtenářů jako mediální instituce. To pro tyto lidi, kterých je v Rusku přibližně 30 tisíc, znamená, že budou podléhat stejné regulaci jako jakákoliv jiná ruská média. Neziskové organizace varují, že tento zákon znamená významný krok ke znárodnění internetu a zvýšení kontroly Kremlu nad jeho obsahem.

Google v ruštině
Zdroj: ČT24

„Mohlo by to mít vážný dopad na svobodu projevu na síti v Rusku. Uživatelé začnou mít na paměti, že se jejich vyhledávání na Googlu či vyjádření na Facebooku mohou obrátit proti nim,“ zdůraznil pro agenturu Bloomberg Matthew Schaf z výzkumné organizace Freedom House. Kreml ovšem informace, se kterými přišel ruský list Kommersant, zatím odmítá. Tvrdí, že podobná opatření nepřipravuje.

Ruský Facebook už je pod kontrolou

V polovině dubna už změnou prošla ruská verze Facebooku - VKontaktě. Podle jejího zakladatele Pavla Durova oblíbenou sociální síť převzali oligarchové blízcí Vladimiru Putinovi. „Dnešním dnem Vkontaktě přechází pod plnou kontrolu Igora Sečina a Ališera Usmanova. V ruských podmínkách samozřejmě nejde o nic neobvyklého, jsem ale rád, že jsme vydrželi sedm a půl roku,“ konstatoval Durov.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Dnes už bývalý ředitel firmy přitom po svém odchodu tvrdil, že se ruské úřady od internetových společností pokoušely vymoci data o Ukrajincích, kteří podporují sesazení Viktora Janukovyče z funkce ukrajinského prezidenta. „Už nemám svůj podíl, ale mám něco důležitějšího – čisté svědomí a ideály, které jsem ochoten bránit,“ poznamenal Durov na svém profilu VKontaktě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 14 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...