Královnu Alžbětu II. trápí zdravotní problémy. Novou schůzi britského parlamentu místo ní zahájil princ Charles

Britská královna Alžběta II. v úterý kvůli zdravotním problémům nezahájila nové zasedací období parlamentu, ceremonie se nezúčastnila poprvé od roku 1963. Šestadevadesátiletá panovnice má problémy s pohyblivostí. Při tradičním vystoupení před oběma komorami Westminsteru ji zastoupil její syn princ Charles, který přednesl legislativní program vlády.

„Královna má nadále občasné problémy s pohyblivostí a po konzultaci se svými lékaři se neochotně rozhodla, že se zítřejšího (úterního) zahájení zasedání parlamentu nezúčastní,“ uvedl Buckinghamský palác v prohlášení. Rozhodnutí přišlo na poslední chvíli, v posledních 24 hodinách před projevem.

Za 70 let svého panování Alžběta II. vynechala zahájení zasedání parlamentu jen dvakrát - v letech 1959 a 1963, v obou případech kvůli těhotenství. „Je to výjimečné,“ řekl zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.

Královnin proslov, který připravuje vláda, letos přednesl následník trůnu princ Charles. Zahájení zasedacího období parlamentu se zúčastnil také královnin vnuk princ William, který je druhý v linii následnictví. 

Panovnice od loňského podzimu, kdy strávila noc v nemocnici, zřídka opouští hrad Windsor u Londýna. V únoru prodělala covid-19. Královská rodina nedávno oznámila, že Alžběta se letos nezúčastní tradičních slavností v zahradách Buckinghamského paláce. Zatím není jasné, zda bude přítomna při oslavách 70. výročí svého nástupu na trůn. Buckinghamský palác uvedl, že to plánuje, ale zatím svou účast nebude potvrzovat.

„Mnozí si kladou otázku, co se bude dít dál, jak bude vypadat platinové jubileum, které se chystá příští měsíc,“ popsal Vostal. Připomněl, že královna sama přiznala problémy s pohybem při nedávné návštěvě vysokých představitelů armády na hradě Windsor, na veřejnosti mluvila i o vyčerpání po nákaze koronavirem.

Palác odmítl uvést podrobnosti o Alžbětině onemocnění, ale jeden ze zdrojů Reuters řekl, že souvisí s problémy, které měla v loňském roce.

Nahrávám video

Schvalování programu by mělo být jen formálním krokem

Zákonodárci budou o projevu, který letos místo královny přednesl Charles, několik dní debatovat a nakonec o něm hlasovat. Jde ale jen o formalitu. Toto hlasování naposledy v roce 1924 prohrál konzervativní premiér Stanley Baldwin, který ve volbách měsíc předtím přišel o parlamentní většinu.

Během projevu představil princ Charles program vlády Borise Johnsona, který se po covidu vrátil k převolebním slibům. Řešit tak má regionální nerovnosti v Británii a maximalizovat svobody po brexitu.

„Vláda Jejího Veličenstva bude podporovat hospodářský růst s cílem zlepšit životní úroveň a financovat udržitelné investice do veřejných služeb. To bude podpořeno odpovědným přístupem k veřejným financím, snižováním dluhu a zároveň reformou a snižováním daní,“ řekl Charles v parlamentu.

Vláda představila celkem 38 návrhů zákonů, mezi nimi i opatření na oživení britských hlavních ulic, boje proti praní peněz či zatraktivnění Londýna pro globální investory po brexitu. Johnson a jeho vláda se snaží upřít pozornost k tomu, co nazývají „skutečnými problémy“ lidí, a odvrátit ji od skandálů s porušování covidových opatření v premiérově rezidenci, připomíná Reuters.

V době klesajících preferencí Konzervativní strany je vláda také pod tlakem, aby řešila rostoucí krizi životních nákladů. Program vlády ovšem nenabídl žádná konkrétní opatření, která by lidem poskytla pomoc s placením rostoucích účtů. Britská centrální banka minulý týden uvedla, že Británii hrozí recese a inflace vyšší než deset procent.

Johnsonovi konzervativci minulý týden v místních volbách utrpěli citelnou porážku. Úbytek voličů především v jižní Anglii analytici přičítají zejména skandálům a stoupajícím životním nákladům. Některé členy jeho strany to přimělo vyzvat Johnsona, aby konzervativce nasměroval zpět k tradičnějšímu programu, jako je snižování daní.

Parlamentní schůze v Británii běžně trvá zhruba 12 měsíců. Na jejím konci zanikají všechny rozpracované návrhy zákonů a vláda následně prostřednictvím projevu královny při zahájení nové schůze představuje legislativní plány pro další období. Mezi dvěma schůzemi je přestávka, většinou třítýdenní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...