„Volby skončily v prvním kole a země má nového prezidenta,“ mohl před pěti lety ještě před sečtením všech hlasů prohlásit Petro Porošenko. Tehdy, tři měsíce po začátku ruské agrese, převálcoval ostatní kandidáty a se ziskem téměř 55 procent hlasů vyhrál s obrovským náskokem. Letos je situace úplně jiná. Ukrajinci zřejmě budou muset k oběma kolům – přičemž první se koná právě v neděli 31. března. Porošenko nejenže nemá jisté znovuzvolení, ale nemůže se spolehnout ani na to, že se do rozhodujícího rozstřelu vůbec dostane.
Stávající prezident se už v prosincových průzkumech pohyboval na třetím místě, přičemž vedla expremiérka Julija Tymošenková a mezi oba politiky se vklínil ještě komediální herec Volodymyr Zelenskyj. Poté, co posledně jmenovaný potvrdil spektakulárně o silvestrovské půlnoci svou kandidaturu, vylétly jeho preference vzhůru a Zelenskyj se od té doby drží neohroženě na prvním místě.
Potvrzují to i tři poslední průzkumy zveřejněné tento týden. Velké šetření tří organizací mezi patnácti tisíci voliči přisuzuje Zelenskému 27,7 % hlasů rozhodnutých voličů, kteří půjdou k volbám. Druhá Tymošenková a třetí Porošenko jsou na tom víceméně stejně: Tymošenková by získala 16,6 % a Porošenko 16,4 %.
Druhý zveřejněný průzkum přisuzuje Zelenskému dokonce 32,1 % hlasů rozhodnutých voličů, zatímco Porošenkovi dává s 17,1 % určitý náskok před Tymošenkovou, která by obdržela 12,5 procenta. Třetí šetření opět favorizuje Zelenského, kterého by podle těchto údajů volilo 29,4 % dotázaných, zatímco Tymošenkovou 17,2 % a Porošenka 14,9 procenta.
V druhém kole by podle průzkumů Zelenskyj porazil oba své hlavní protikandidáty, zatímco ze souboje Porošenka s Tymošenkovou by vyšla vítězně expremiérka. Současný prezident má totiž nejvyšší tzv. antirating – za žádných okolností ho nechce volit 49,3 procenta lidí, kteří se k volbám chystají. K Tymošenkové se stejně staví 28,5 % voličů a k Zelenskému 14 procent.
Většina voličů ale zároveň stále nečeká, že se Zelenskyj nakonec stane prezidentem. Na dotaz, kdo má největší šanci volby vyhrát, sice 22,6 % dotázaných řeklo, že Zelenskyj. Největší část lidí, 38,9 %, však nedokázala odpovědět. Každý pátý až každý čtvrtý volič navíc stále nevěděl, čí jméno nakonec do urny hodí.
Porošenkův boj s korupcí vázne
Ve prospěch Porošenka hraje jeho jasná prozápadní orientace a opozice vůči Rusku, stejně jako podpora armádě nebo nedávné osamostatnění ukrajinské pravoslavné církve. Mnozí Ukrajinci ale měli vůči němu i velká – až nerealistická očekávání – směrem k ukončení války či výraznému zlepšení životních podmínek. Zklamáním je pro ně i nedostatečný pokrok v boji s korupcí, což ještě zdůraznila řada kauz, které se objevily během předvolební kampaně.
Investigativní novináři obvinili rodinu bývalého prezidentova obchodního partnera a zástupce šéfa bezpečnostní rady státu Oleha Hladkovského ze zpronevěry v přepočtu asi dvou set milionů korun určených pro armádu. Do systému, který údajně spočíval v podvodném nákupu náhradních armádních dílů z Ruska, byla prý zapojena i firma vlastněná Porošenkem.
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) dále obvinil Porošenkem jmenovaného regionálního gubernátora Valerije Holovka z korupce a ministr vnitra Arsen Avakov zase prezidenta z toho, že využíval státní prostředky k nákupu hlasů. S podobným obviněným přišli už předtím zástupci občanské společnosti i někteří protikandidáti včetně Tymošenkové, která dokonce na prezidenta podala trestní oznámení.
Expremiérka také podala na Porošenka ústavní žalobu, jejímž cílem má být jeho odvolání. Zdůvodnila to výše zmíněným podezřením ze zpronevěry prostředků na obranu země. Podle ukrajinských médií je však záměr Tymošenkové problematický. Ústava sice možnost odvolání hlavy státu žalobou připouští, ale prováděcí zákon neexistuje. Expremiérka chce návrh zákona teprve předložit, a to až po „vítězných“ prezidentských volbách.
Tymošenková symbolem populismu
Prezident na armádní kauzu reagoval vyhozením Hladkovského a požádal vládu, aby i gubernátora Holovka uvolnila po čas vyšetřování z funkce. Porošenkův tým také kategoricky popřel obvinění z kupčení s hlasy.
Kontrarozvědka SBU naopak oznámila, že podnikla přes třicet domovních prohlídek po celé zemi v rámci vyšetřování podezření z ovlivňování voleb, a jeden z poslanců ze strany Tymošenkové potvrdil, že tajní agenti prohledávali i kanceláře dobrovolníků zapojených do expremiérčiny kampaně. Investigativní novináři navíc upozornili na podezřelé dary pro její kampaň.
Tymošenková platí za charismatickou osobnost, která sází na kritiku současného prezidenta a vlády a na velkorysé sliby o zlepšení životní úrovně, k jejichž provedení ale nemá prezident pravomoci. Právě výrazný populismus a skutečnost, že je „provařenou“ osobností ukrajinské politiky, patří k expremiérčiným slabinám, protože kvůli své dlouholeté přítomnosti ve veřejném životě je spjata s řadou skandálů včetně podpisu nevýhodné smlouvy o dodávkách ruského plynu z roku 2009.
Velká neznámá Zelenskyj
Oproti tomu favorit voleb Zelenskyj si pěstuje image jediného čistého mezi ostatními zkorumpovanými politiky, nové tváře mezi starými zkompromitovanými strukturami. Slibuje radikální změny politického systému, které ale dostatečně nevysvětlil, a nejasná jsou i jeho zahraničněpolitická vyjádření.
Sám navíc čelí podezření, že je jen loutkou oligarchy Ihora Kolomojského, který je nepřítelem Porošenka a na jehož televizním kanále 1+1 běží seriál Služebník lidu, v němž Zelenskyj hraje prezidenta. Kolomojskyj i Zelenskyj to odmítají.
Novináři si ale všimli, že na den před volbami, kdy už nesmí podle zákona probíhat kampaň, naplánoval kanál do svého programu dva díly Zelenského komediální show a také dokument o Ronaldu Reaganovi vyprávěný Zelenským. Právě k americkému exprezidentovi, který byl také původní profesí herec, bývá Zelenskyj někdy přirovnáván.
Kolomojského kanál 1+1 se v poslední fázi kampaně objevil ještě jednou, a to jako terč žaloby, kterou na něj podal prezident Porošenko. Hlava státu viní kanál z vysílání „systematických lží“ a „dezinformací“ o své osobě, což vnímá jako pomstu za znárodnění PrivatBank, největší ukrajinské komerční banky, která patřila Kolomojskému, ale kvůli podezření z masivních podvodů ji v roce 2016 převzal stát.
Je Porošenko pořád menší zlo?
Podle průzkumů to vypadá, že především souboj o druhé postupové místo bude velmi těsný. A vzhledem k tomu, že většina Ukrajinců stále nevěří, že favorit Zelenskyj skutečně bude prezidentem, zůstává otázkou, jestli se voliči nakonec opravdu zachovají tak, jak napovídají průzkumy.
Někteří komentátoři a analytici proto stále věří, že prezident Porošenko nakonec mandát obhájí. Analytik Ruslan Kermač z kyjevského think-thanku Democratic Initiatives Foundation například tvrdí, že Zelenského podporují hlavně mladí lidé, kteří nepatří k disciplinovaným voličům, zatímco Porošenko i Tymošenková mají v tomto ohledu spolehlivější voličskou základnu.
Pro stávajícího prezidenta mluví podle Balasze Jarabika z moskevského centra Carnegie poměrně velké množství nerozhodnutých voličů. Spíš než nezkušenému Zelenskému či polarizující Tymošenkové dají nakonec přednost osvědčenému Porošenkovi, domnívá se Jarabik. A dodává, že stávající prezident si na udržení image jediného opravdového státníka dává v kampani záležet.
Také podle Oleksije Harana z Kyjevsko-mohyljanské akademie má Porošenko šanci na vítězství. „Lidé, kteří podporují Porošenka, jsou si vědomi korupčních skandálů. Ale považují ho za menší zlo,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda.
Právě otázka, zda je pro Ukrajince Porošenko stále menším zlem, bude pro výsledek voleb rozhodující. Pokud se ukáže, že už se stal zlem větším, je dost dobře možné, že v čele země stane kontroverzní expremiérka nebo komik, který si na prezidenta dosud jen hrál.
