Kisku chce nahradit patnáct lidí. Největší podporu mají Mistrík a Šefčovič

Nahrávám video

Na Slovensku o půlnoci vyprší termín pro podání kandidatury pro březnové prezidentské volby. Zájem o účast projevilo patnáct osobností, reálnou šanci na úspěch má asi šestice z nich. V čele prvních průzkumů veřejného mínění jsou místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a vědec Robert Mistrík. Současná hlava státu Andrej Kiska se už o funkci ucházet nebude.

Jedenácti kandidátům už předseda parlamentu Andrej Danko potvrdil splnění předepsaných podmínek, u trojice stále probíhá ověření podpisů. Dvě kandidatury Danko nepřijal.

Během čtvrtečního odpoledne přinesl do sídla Národní rady podpisové archy ještě patnáctý kandidát, Ivan Zuzula.

Průzkumy vedou Šefčovič a Mistrík

V lednovém průkumu agentury Focus pro televizi Markíza, který jako první zahrnul všechny favority volby, vedla dvojice Maroš Šefčovič a Robert Mistrík

Nahrávám video

Šefčovič kandiduje jako nezávislý, ale s podporou nejsilnější vládní strany Smer – sociální demokracie Roberta Fica. „Naše země potřebuje dobrého, nadstranického prezidenta, který přispěje k celospolečenskému smíru, který bude Slovensku otevírat dveře v Evropě i ve světě,“ uvedl Šefčovič při oznámení své kandidatury.

Tyto volby budou znovu o Smeru a Robertu Ficovi ve chvíli, kdy se do druhého kola dostane Šefčovič. Soupeři mu vytýkají, že jde do boje s podporou strany Smer, že na sebe bere tíhu kauz Roberta Fica a jeho strany.
Lukáš Mathé
zpravodaj ČT na Slovensku

Také Mistrík jde do voleb jako nezávislý kandidát, ale má podporu největší opoziční strany Svoboda a solidarita. Slovenští komentátoři jej považují za klon současného prezidenta Andreje Kisky.

Do kampaně vstoupil s heslem „Není Robert jako Robert“, kterým se vymezil proti Robertu Ficovi. Za svůj hlavní cíl Mistrík považuje boj za slušnost. „V minulých letech došlo k menší devalvaci právního státu, takže si myslím, že bez spravedlnosti a spravedlivého státu se nepohneme dál,“ říká.

Robert Mistrík se svým volebním týmem
Zdroj: ČT24

Na třetím místě skončil ve zmiňované sondáži společnosti Focus kontroverzní soudce Nejvyššího soudu a bývalý ministr spravedlnosti Štefan Harabin. Člověk blízký expremiérovi Ficovi v současnosti čelí v souvislosti se svou soudcovskou funkcí několika disciplinárním řízením, připomněl zpravodaj ČT na Slovensku Lukáš Mathé.

Harabin, někdejší pravá ruka Vladimira Mečiara, bude na cestách po Slovensku autobusem „Harabiňákem“ slibovat prosazování křesťanských tradic a státní suverenity. „Slovenský prezident se nesmí a nemůže řídit nějakými pokyny a doporučeními ze zahraničí. Z kterékoliv strany,“ tvrdí.

Štefan Harabin
Zdroj: ČT24

Slovenským prezidentem se chtějí stát také předseda strany Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko Marian Kotleba, šéf vládní strany Most-Híd Béla Bugár, právnička Zuzana Čaputová, poslanec malého opozičního hnutí Jsme rodina Milan Krajniak, někdejší šéf úřadu na ochranu ústavních činitelů Juraj Zábojník, podnikatelka Bohumila Tauchmannová, novinář Martin Daňo, předseda neparlamentní Strany maďarské komunity József Menyhárt, bývalý předseda parlamentu František Mikloško, pedagog Eduard Chmelár, předseda občanského sdružení Slovenské hnutí obrody Róbert Švec a vysokoškolský učitel a fyzik Ivan Zuzula.

Pro obyčejného Slováka je mnohem důležitější téma právního státu zabalené do hesla Za slušné Slovensko, tedy žít ve státě, kde budou fungující instituce, že se bude moct spolehnout na soudy, bude mít slušnou zdravotní péči a slušné školství. Zadruhé jde o civilizačně-mezinárodní zakotvení Slovenska.
Martin Ehl
zahraničněpolitický analytik Hospodářských novin

Demokratičtí vs. antisystémoví kandidáti

„Máme tu souboj tří možností. Nejprve jsou tu kandidáti něčeho, co můžeme nazvat demokratické Slovensko a je jedno, jestli je progresivní, levicové, pravicové nebo liberální. Potom je tu kandidát, se kterým většina slovenských demokratů nemá žádný zásadní problém, což je Šefčovič. Je to ale kandidát Smeru, s čímž už mnozí problém mají. A potom jsou tu kandidáti – a není jich málo, kteří jsou antisystémoví,“ upozornil sociolog a politolog Michal Vašečka.

Antisystémoví kandidáti podle něj budou pracovat s „různými konspiracemi“. „Otázkou je, nakolik budou demokratičtí kandidáti na tyto konspirace reagovat, nebo jestli budou prosazovat svá témata. Demokratičtí kandidáti hovoří o slušném Slovensku, které je psychicky i fyzicky ve 21. století, zatímco antisystémoví kandidáti prosazují agendu jakoby z jiného vesmíru. Je otázkou, jestli se toho demokratický tábor chytí,“ podotkl Vašečka.

Čaputová možná vyklidí pole ve prospěch Mistríka

Slovenská média už informovala o dohodě mezi Zuzanou Čaputovou a Robertem Mistríkem, podle které by mohla právnička z boje odstoupit, aby silnějšímu kandidátovi zajistila postup do druhého kola. 

„Jsem ochotná tento krok udělat, pokud bude hrozit, že se do druhého kola dostanou dva představitelé hodnot, které já nereprezentuji,“ uvedla nezávislá kandidátka s podporou strany Progresivní Slovensko. Rozhodnout se chce koncem února těsně před tištěním volebních lístků.

„Před prvním kolem bude úplně nejdůležitější, jak se vypořádají se svou podporou takzvaní demokratičtí kandidáti. Jestli někteří odstoupí a podpoří jiného. A samozřejmě velmi důležité bude, nakolik se antisystémoví kandidáti případně vzdají ve prospěch pana Harabina,“ prohlásil politolog Vašečka.

Důchodce získal podpisy poslanců podvodem

Předseda slovenského parlamentu nepřijal kandidaturu občanského kandidáta Radovana Znášika, jemuž v době voleb ještě nebude 40 let, což je jedna z podmínek.

Danko stejně postupoval i vůči důchodci Jánu Molnárovi, který podle médií získal podpisy od poslanců během dne otevřených dveří a nyní je použil pro kandidaturu.

Zájemci o křeslo slovenského prezidenta musejí předložit petici s podpisy nejméně 15 tisíc obyvatel nebo souhlas patnácti poslanců parlamentu. 

První kolo přímých prezidentských voleb se na Slovensku uskuteční 16. března, případné druhé kolo je naplánováno o dva týdny později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...