Keňané se vydali k volbám. Mladí ve změnu k lepšímu nevěří, Západ doufá v zachování stability

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. O prezidentský post se uchází čtyři kandidáti, vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhuru Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemůže znovu kandidovat. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Kandidáti ale voličům slibovali i legalizaci marihuany nebo exportu hadího jedu. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně týden.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

K volbám je registrováno více než 22 milionů lidí, nadpoloviční většinu tvoří ženy. Volební účast bývá tradičně vysoká, v roce 2017 přišlo k urnám přes osmdesát procent zaregistrovaných voličů. Podobná čísla se čekala i letos, volební komise ale v úterý prohlásila, že očekává účast kolem šedesáti procent.

Podle údajů volební komise se však mnoho mladých lidí k volbám nezaregistrovalo. Z těch, kteří by mohli volit poprvé, se přihlásilo asi jen padesát procent. Ve státě, kde je průměrný věk dvacet let, se mnoho mladých cítí být opomíjeno vládnoucí elitou, vadí jim rozšiřující se společenské rozdíly a zamrzlý politický systém. Třetina mladých v zemi navíc nemá práci.

Raila Odinga
Zdroj: Reuters/Thomas Mukoya

Zlepšení ekonomiky, podpora chudých a legalizace vývozu marihuany

K politické elitě patří všichni čtyři zájemci o prezidentský úřad. Je mezi nimi bývalý premiér a čtyřnásobný neúspěšný uchazeč o prezidentskou funkci Raila Odinga. V kampani tohoto sedmasedmdesátiletého zkušeného politika podpořil dosavadní prezident Kenyatta, což by mohlo Odingovi u voličů výrazně pomoct.

Odinga a Kenyatta přitom byli v minulosti zapřisáhlí rivalové, jejich špatné vztahy se odvíjely už od dob nepřátelství jejich otců. V roce 2018 se ale překvapivě Odinga s Kenyattou usmířili.

Hlavním slibem Odingovy kampaně byla transformace keňské ekonomiky. „Přineseme Keňanům třetí osvobození. Několik let po získání nezávislosti stále bojujeme s chudobou, negramotností a nemocemi,“ řekl voličům kandidát, který je mezi Keňany znám spíš jako „Baba“ (otec). Slíbil, že těm nejchudším poskytne měsíční sociální dávku ve výši 6000 keňských šilinků (1200 korun) a prosadí dostupnou zdravotní péči.

Pro úřad viceprezidentky si Odinga vybral Marthu Karuaovou, která se v případě jeho úspěchu může stát první ženou v této funkci v celé historii země.

William Ruto u voleb
Zdroj: Reuters/Baz Ratner

Výrazným Odingovým soupeřem je viceprezident William Ruto, který v kampani dokázal zmobilizovat davy lidí. Ruto je sice bohatý muž, ale pochází ze skromných poměrů a v kampani tvrdil, že chce lidem z této společenské třídy pomoci. Zaměřil se na politiku, která by měla vyřešit nezaměstnanost mezi mládeží. Sliboval rovněž, že hodlá rozbít dosavadní politické poměry, v nichž keňské politice dominují dynastie Kenyattů a Odingů.

Velkou podporu dokázal Ruto získat mezi nejpočetnější keňským etnikem Kikujů, aniž by k této skupině sám patřil. Video, na kterém během bohoslužby roní slzy, mu získalo mnoho podporovatelů, ale i kritiků – a na internetu se stalo virálem.

Druzí dva

Souboj mezi Odingou a Rutem bude podle průzkumů velmi těsný, další dva kandidáti by mohli spíš překvapit.

George Wajackoyah před volbami sliboval, že se zasadí o legalizaci pěstování marihuany, vývoz hadího jedu a hyeních varlat. Výnosem z jejich exportu chce pomoct ekonomice země. Korupci hodlá řešit rázně: „Trest smrti je jedinou cestou. Myslím, že prvních pět let mého působení ve funkci prezidenta by tito lidé měli zažít útrapy, do kterých Keňany uvrhli,“ řekl. Sám jako teenager žil na ulici a později strávil roky ve Spojených státech a Velké Británii.

Čtvrtým kandidátem je právník a duchovní David Mwaure Waihiga. Sám sebe označuje za „božího muže“ a i on hodlá z prezidentské pozice zintenzivnit boj s korupcí. „Chci, aby se na mé prezidentské období vzpomínalo jako dobu, kdy byl zabit drak korupce, plýtvání a špatného hospodaření,“ prohlásil.

Hlídka na nádraží v Keni dohlíží na průběh voleb
Zdroj: ČTK/AP/Brian Inganga

Obavy z násilností

Vodítkem hlasování je v Keni často etnická příslušnost, což například ve volbách roku 2007 vedlo k několikatýdennímu násilí, při němž přišlo o život podle odhadů dvanáct set lidí. Politici se proto etnickému tématu nyní spíše vyhýbají a zdůrazňují demokratický charakter voleb. Etnické téma je ale podle stanice BBC stále přítomné.

Podle stanice stále panují obavy, že nespokojenost s volebním výsledkem může skončit násilím, takže se někteří občané přesunuli do oblastí, kde jejich etnikum tvoří většinu, aby se vyhnuli útokům.

Keňa je hlavním hospodářským centrem východní Afriky a za Kenyattovy vlády zaznamenala silný růst. Pandemie covidu-19, ruská invaze na Ukrajinu a sucho ale zvýšily ceny potravin a pohonných hmot. Země se také potýká s dluhovou krizí. Číně, která je největším věřitelem Nairobi, dluží osm miliard dolarů.

I když se hlavní pozornost v kampani zaměřila na domácí témata, výsledek voleb může ovlivnit celou východní Afriku, vzhledem k tomu, že Nairobi je klíčovým partnerem Západu v boji proti terorismu a je považováno za kotvu stability v regionu jinak zmítaném spory.

Pod vedením Uhura Kenyatty také Keňa vedla rozhovory o zprostředkování míru mezi Rwandou a Kongem. Západní vlády také doufají, že bezproblémové volby umožní Keni znovu se ujmout své klíčové diplomatické role v etiopských mírových rozhovorech, dodává Deutsche Welle.

Pracovník u volebních uren v Keni označuje barvou člověka, který už odvolil
Zdroj: ČTK/XINHUA/Joy Nabukewa

Šest hlasů

Keňané budou pečlivě sledovat práci volební komise, protože problémy při sčítání hlasů vedly v roce 2017 ke zrušení výsledků a opakování voleb. Komise ovšem letos uvedla, že nyní zajistila, aby elektronické hlasování fungovalo ve všech volebních místnostech a výsledky byly řádně započteny.

Keňané odevzdávají hned šest hlasů – pro členy Národního shromáždění a Senátu, pro místní guvernéry a místní parlamenty, pro prezidenta a samostatný hlas je určený k obsazení 47 křesel Národního shromáždění vyčleněných ženám. Volit se začalo v 5:00 SELČ a hlasování skončí v 16:00, kdy začne sčítání. Volební komise má na sečtení hlasů maximálně sedm dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...