Kauzy se týkají i Česka, tedy každého z nás, říká náměstek evropské nejvyšší žalobkyně

Nahrávám video

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřoval v loňském roce případy, ve kterých bylo z unijních peněz vyvedeno asi dvacet miliard euro, řekl náměstek evropské nejvyšší žalobkyně Laury Kövesiové Petr Klement v pořadu Interview ČT24. Řada případů se týkala také Česka a stát měl na nich tratit miliardy korun. Jako velkou výzvu vidí Klement používání špičkových informačních technologií, umělé inteligence a výpočetní techniky, které zločincům napomáhají v realizaci velmi sofistikovaných podvodů.

V reakci na negativní vnímání Úřadu evropského veřejného žalobce v tuzemsku Klement poukázal na to, že se Česká republika k projektu evropského veřejného žalobce sama připojila od samotného počátku. „Nejedná se o nátlak ze strany EU, (...) je totiž na každém státu, zda se k projektu připojí, či ne. Členství je zcela dobrovolné a myslím, že Česko udělalo velmi dobře,“ tvrdí Klement.

„Hlavním úkolem EPPO je chránit finanční zájmy EU trestně-právní cestou,“ vysvětlil náměstek. Úřad, který funguje tři roky, ale chrání nejen evropské peníze, ale i veřejné finance jednotlivých členských států. „Ty kauzy se dotýkají každého z nás,“ podotkl Klement.

Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřuje trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet EU, včetně podvodů, korupce či praní peněz, a může za ně stíhat a žalovat. Pokud tedy EPPO zaznamená, že může být poškozován veřejný finanční zájem EU, musí konat.

V praxi má úřad výhodu nadnárodní pohledu a přehledu o tom, co se děje v jednotlivých státech. Případy totiž často přesahují hranice, národní vyšetřovatelé mají omezené prostředky a případ nemohou obsáhnout v celé šíři, vysvětlil náměstek evropské šéfžalobkyně. V EPPO efektivně funguje systém přeshraniční spolupráce, dodal. „Národní vyšetřovatelé jsou velmi rádi, že je někdo vyslyší a případ dokáže rozpracovat do nadnárodní a globální úrovně,“ říká Klement .

Případy se po vyšetření předají zpět národním soudům. „Zatím není evropský trestní soud,“ říká. Tuto myšlenku ale Klement prosazuje, stejně jako vznik evropského trestního řádu. „Ta představa ale není realistická, vyžadovala by změnu základnách smluv a nemyslím, že by evropské státy něco takového chtěly, ale pro praxi by to bylo bezpochyby nejlepší,“ dodává.

I v Česku může vzniknout velká kauza

„Škody způsobené ve všech kauzách, které úřad EPPO vyšetřoval ke konci roku 2023, jsou asi dvacet miliard euro,“ sdělil Klement. Z toho sedmnáct až osmnáct procent všech případů bylo spojeno s krácením DPH ve velkém rozsahu. Největší případ svého druhu v Evropě byla takzvaná operace Admirál. V komplikované kauze krácení DPH a cla se škodou asi 2,2 miliardy euro bylo zapojeno asi 35 jurisdikcí po celém světě, které vyšetřovaly nadnárodní organizovanou skupinu, do které bylo zapojeno asi devět tisíc firem.

V každém členském státě ale může vzniknout takto velká kauza, podotýká Klement. V Česku je prý rozpracováno asi osm nebo devět případů s celkovou škodou okolo sedmi miliard korun. V jedné z nich, která se týká 1,2 miliardy korun, mělo docházet ke zneužívání takzvaného tranzitního režimu pro oběh zboží v rámci EU. To je podle Klementa celoevropský trend. Zboží, které přijde do jednoho členského státu z jiného, je připuštěno do volného oběhu, a clo a daň z přidané hodnoty mají být zaplaceny v jiném členskému státu. Zboží ale zmizí, nikdy nedojde do místa určení a je následně rozprodáno na on-line tržištích za výdělečnou cenu.

Jako velkou výzvu vidí Klement vyžívání špičkových informačních technologií, umělé inteligence a výpočetní techniky, které zločincům napomáhají v realizaci velmi sofistikovaných podvodů.

V Interview ČT24 zmínil také své nasazení v Kosovu v rámci mise EULEX, kterou označil za zkušenost na celý život, i dalších zahraničích misích a mluvil také o tom, jak je východní Evropa vnímána v úřadu žalobce, či o kauzách Andreje Babiše (ANO), kterými se EPPO také zabývá. Celý rozhovor je ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...