Kauzy se týkají i Česka, tedy každého z nás, říká náměstek evropské nejvyšší žalobkyně

Nahrávám video
Interview ČT24: Petr Klement
Zdroj: ČT24

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřoval v loňském roce případy, ve kterých bylo z unijních peněz vyvedeno asi dvacet miliard euro, řekl náměstek evropské nejvyšší žalobkyně Laury Kövesiové Petr Klement v pořadu Interview ČT24. Řada případů se týkala také Česka a stát měl na nich tratit miliardy korun. Jako velkou výzvu vidí Klement používání špičkových informačních technologií, umělé inteligence a výpočetní techniky, které zločincům napomáhají v realizaci velmi sofistikovaných podvodů.

V reakci na negativní vnímání Úřadu evropského veřejného žalobce v tuzemsku Klement poukázal na to, že se Česká republika k projektu evropského veřejného žalobce sama připojila od samotného počátku. „Nejedná se o nátlak ze strany EU, (...) je totiž na každém státu, zda se k projektu připojí, či ne. Členství je zcela dobrovolné a myslím, že Česko udělalo velmi dobře,“ tvrdí Klement.

„Hlavním úkolem EPPO je chránit finanční zájmy EU trestně-právní cestou,“ vysvětlil náměstek. Úřad, který funguje tři roky, ale chrání nejen evropské peníze, ale i veřejné finance jednotlivých členských států. „Ty kauzy se dotýkají každého z nás,“ podotkl Klement.

Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřuje trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet EU, včetně podvodů, korupce či praní peněz, a může za ně stíhat a žalovat. Pokud tedy EPPO zaznamená, že může být poškozován veřejný finanční zájem EU, musí konat.

V praxi má úřad výhodu nadnárodní pohledu a přehledu o tom, co se děje v jednotlivých státech. Případy totiž často přesahují hranice, národní vyšetřovatelé mají omezené prostředky a případ nemohou obsáhnout v celé šíři, vysvětlil náměstek evropské šéfžalobkyně. V EPPO efektivně funguje systém přeshraniční spolupráce, dodal. „Národní vyšetřovatelé jsou velmi rádi, že je někdo vyslyší a případ dokáže rozpracovat do nadnárodní a globální úrovně,“ říká Klement .

Případy se po vyšetření předají zpět národním soudům. „Zatím není evropský trestní soud,“ říká. Tuto myšlenku ale Klement prosazuje, stejně jako vznik evropského trestního řádu. „Ta představa ale není realistická, vyžadovala by změnu základnách smluv a nemyslím, že by evropské státy něco takového chtěly, ale pro praxi by to bylo bezpochyby nejlepší,“ dodává.

I v Česku může vzniknout velká kauza

„Škody způsobené ve všech kauzách, které úřad EPPO vyšetřoval ke konci roku 2023, jsou asi dvacet miliard euro,“ sdělil Klement. Z toho sedmnáct až osmnáct procent všech případů bylo spojeno s krácením DPH ve velkém rozsahu. Největší případ svého druhu v Evropě byla takzvaná operace Admirál. V komplikované kauze krácení DPH a cla se škodou asi 2,2 miliardy euro bylo zapojeno asi 35 jurisdikcí po celém světě, které vyšetřovaly nadnárodní organizovanou skupinu, do které bylo zapojeno asi devět tisíc firem.

V každém členském státě ale může vzniknout takto velká kauza, podotýká Klement. V Česku je prý rozpracováno asi osm nebo devět případů s celkovou škodou okolo sedmi miliard korun. V jedné z nich, která se týká 1,2 miliardy korun, mělo docházet ke zneužívání takzvaného tranzitního režimu pro oběh zboží v rámci EU. To je podle Klementa celoevropský trend. Zboží, které přijde do jednoho členského státu z jiného, je připuštěno do volného oběhu, a clo a daň z přidané hodnoty mají být zaplaceny v jiném členskému státu. Zboží ale zmizí, nikdy nedojde do místa určení a je následně rozprodáno na on-line tržištích za výdělečnou cenu.

Jako velkou výzvu vidí Klement vyžívání špičkových informačních technologií, umělé inteligence a výpočetní techniky, které zločincům napomáhají v realizaci velmi sofistikovaných podvodů.

V Interview ČT24 zmínil také své nasazení v Kosovu v rámci mise EULEX, kterou označil za zkušenost na celý život, i dalších zahraničích misích a mluvil také o tom, jak je východní Evropa vnímána v úřadu žalobce, či o kauzách Andreje Babiše (ANO), kterými se EPPO také zabývá. Celý rozhovor je ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 25 mminutami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 2 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 5 hhodinami

Neznámí pachatelé ukradli kamion s dvanácti tunami čokoládových tyčinek

Neznámí pachatelé ukradli na zatím nezjištěném místě mezi Itálií a Polskem asi dvanáctitunovou zásilku čokoládových tyčinek, které vyrábí švýcarský potravinářský gigant Nestlé. Podle agentury AFP o tom informoval zástupce značky. Upozornil zároveň, že kvůli loupeži hrozí před Velikonocemi nedostatek těchto čokoládových tyčinek na trhu.
před 5 hhodinami
Načítání...