Katalánsko projedná jednostranné vyhlášení nezávislosti už ve čtvrtek

Nahrávám video

Španělsko čeká týden plný napětí. Katalánský parlament bude už ve čtvrtek jednat o jednostranném vyhlášení nezávislosti. O pouhý den později má španělský Senát schvalovat omezení katalánské autonomie. Vše se odehraje necelý měsíc po referendu o odtržení Katalánska, které zakázal ústavní soud.

Vedení katalánského parlamentu se sešlo v reakci na sobotní rozhodnutí španělské vlády převzít kontrolu nad řízením klíčových katalánských úřadů.

Madrid své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že katalánský premiér Carles Puigdemont a jeho vláda porušují zákon snahou o vyhlášení nezávislosti. Madrid chce aktivovat Článek 155 ústavy a vzápětí se zbavit současných katalánských lídrů, omezit tamní parlament a vypsat nové volby.

Separatističtí poslanci znovu označili přístup centrální vlády k řešení katalánské krize za diktátorský a mluví o ohrožených evropských hodnotách. Podle katalánského premiéra Carlese Puigdemonta jde o nejhorší útok vůči regionu od dob Frankovy vlády.

Pokud ústava zbavuje funkcí Puigdemonta a jeho ministry, přijdou o ně automaticky. Jejich mandáty vyplývají z ústavy, nepocházejí od Boha.
Soraya Sáenzová
vicepremiérka Španělska

Na otázku, zda poslanci na mimořádné schůzi schválí vyhlášení nezávislosti, odpověděl mluvčí nejsilnějšího poslaneckého klubu Společně pro ano (JXSí) Lluís Corominas neurčitě.

Katalánský parlament již deklaraci hovořící o „obnovení samostatnosti“ schválil těsnou většinou hlasů separatistických stran před dvěma týdny, její vyhlášení však bylo odloženo na neurčito kvůli snaze o vyjednávání s Madridem. Podle španělských médií není zcela jasné, zda se při případném hlasování bude jednat o zrušení odkladu u již schváleného textu, anebo o deklaraci zcela nové.

Separatisté disponují 72 křesly ze 135 a menší radikální strana Kandidátka lidové jednoty (CUP) podporující menšinovou vládu JXSí tlačí na okamžité vyhlášení nezávislosti bez ohledu na důsledky.

Nahrávám video

Podle listu El País mají obě strany v úmyslu čtvrteční schůzi protáhnout na dva dny, aby v pátek mohli za přítomnosti premiéra Puigdemonta hlasovat o nezávislosti ve chvíli, kdy Senát schválí omezení autonomie Katalánska. Puigdemont by pak mohl okamžitě nezávislost vyhlásit.

Corominas se pro podporu separatistů pokoušel získat i poslance katalánských socialistů (PSC), kteří jsou proti odchodu ze svazku se Španělskem, avšak plány na omezení autonomie je pobouřily. Vůdce PSC Miquel Iceta vyzval Puigdemonta, aby  vyhlásil předčasné volby, čímž by mohl částečně uklidnit Madrid, který usiluje o podobný cíl. 

Katalánsku může vládnout jediná osoba dosazená Madridem

Očekává se, že Senát, jehož souhlas je k uplatnění článku nutný, umožní v pátek ústřední vládě jednat, protože tam mají většinu vládní lidovci. Vicepremiérka Soraya Sáenzová prohlásila, že vládu nad Katalánskem možná převezme jediná osoba, kterou jmenuje španělský kabinet. 

Katalánští lídři mají podle ní právo přijít na páteční jednání Senátu a vysvětlit své postoje, případně se obrátit na ústavní soud. Madrid však nepřistoupí na jednání, do kterých jdou separatisté s jedinou podmínkou, kterou je vyhlášení nezávislosti, dodala.

Mluvčí katalánské diplomacie Raül Romeva ale pro BBC zdůraznil, že právo rozhodovat o své vládě mají pouze Katalánci a pokud EU dopustí opak, ztratí důvěryhodnost.

„Jak se bude moci Evropská unie smířit s touto situací, pokud k ní dojde?“ prohlásil Romeva. „Jak mohou být důvěryhodní, pokud dovolí, aby se to stalo? Mohu vám říci, že lidé a instituce v Katalánsku by to nedovolili,“ řekl.

EU stojí za Madridem

Evropská komise ale zdůraznila, že stojí za španělskou vládou i poté, co Madrid rozhodl o omezení autonomie Katalánska. „Naše pozice je dobře známa. Vždy jsme říkali, že respektujeme ústavní a zákonné uspořádání Španělska,“ uvedl mluvčí Komise Margaritis Schinas, podle něhož aktuální postup Madridu „lze vidět přesně v tomto kontextu ústavy“.

Kritika na adresu Španělska z EU dosud zazněla pouze po tvrdém policejním zásahu v průběhu protiústavního referenda o nezávislosti, při němž byly zraněny stovky lidí. Madrid má ve sporu se separatisty podporu i předsedy Evropské rady Donalda Tuska či vedení Evropského parlamentu.

Katalánsko tvoří asi pětinu španělské ekonomiky. Zastánci nezávislosti tvrdí, že region přispívá do společného rozpočtu příliš. Oponenti jsou naopak přesvědčeni, že Katalánsko je v rámci Španělska silnější a jeho odchod by vedl k ekonomické katastrofě země jako celku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 4 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...