Jsme hluboce znepokojeni situací okolo KLDR, shodl se Biden s jihokorejským prezidentem

Nahrávám video

KLDR opět jako velké téma jednání v Bílém domě. Tentokrát jej řešil nový americký prezident Joe Biden s jihokorejskou hlavou státu Mun Če-inem. I když Biden během pandemie přijímá cizí státníky ve svém sídle pouze ojediněle, představiteli Soulu věnoval hned několik hodin.

Po japonském premiérovi následoval jihokorejský prezident. Státníci z Asie jsou zatím jediní zahraniční politici, které Joe Biden přivítal v Bílém domě. Region totiž patří k nejvyšším prioritám jeho zahraniční politiky.

Tématem páteční Munovy návštěvy byla mimo jiné otázka Severní Koreje. „Můj tým detailně konzultoval s týmem prezidenta Muna naše zjištění o KLDR. Nastalou situací jsme oba hluboce znepokojeni,“ prohlásil Biden.  

Americký prezident v té souvislosti zcela nevyloučil setkání s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Zatím však nechce opakovat „nedávné snahy“ svého předchůdce Donalda Trumpa, který s Kimem jednal napřímo dvakrát.

„Nechtěl bych mu dát to, co hledá (…), a sice mezinárodní uznání,“ řekl o Kimovi Biden. Setkání by bylo možné jedině za podmínky, že by Severní Korea udělala vážně míněné kroky ohledně svého jaderného programu.

„Nejnaléhavějším společným cílem obou naších zemí je dosáhnout úplného jaderného odzbrojení na Korejské poloostrově,“ uvedl zase Mun, který uvítal pragmatickou a realistickou politiku Spojených států.

Washington chce posílit bezpečnostní spolupráci se Soulem

Americká administrativa zdůrazňuje symboly spojenectví se Soulem. Prezidenti se proto společně zúčastnili předání Medaile cti čtyřiadevadesátiletému veteránovi Korejské války. 

Prezident Mun navštívil nedaleko Bílého domu také památník amerických obětí Korejského konfliktu. Připomínka společné minulosti má podle politiků nastartovat novou éru vztahů obou zemí.

Washington hodlá spolupráci se Soulem zásadně posílit na širším bezpečnostním poli – třeba i vývojem a výrobou mikročipů. Reaguje tak na vzestup svého hlavního rivala – Pekingu.

Ve Spojených státech ale sílí kritické hlasy, že Amerika zaspala. „Dostali jsme se do bodu, kdy nejsme schopni přemýšlet ambiciózně. Jen sledujeme Čínu, jak vyhlašuje obří cíle a projekty,“ tvrdí například demokratický kongresman a člen Sněmovního výboru pro zahraniční vztahy Andy Kim.  

Kroky Bidenovy administrativy podle domácích komentátorů ukazují, jak moc při soupeření s Čínou potřebuje v regionu spojence.

Balancování mezi USA a Čínou

Jižní Korea mezitím balancuje mezi Spojenými státy a Čínou. Američany potřebuje k obraně před severokorejskou hrozbou, ale na Pekingu je závislá ekonomicky. Mun Če-in je vnímán jako pročínský politik a jeho levicová vláda se od Washingtonu odklonila.

Za rozmístění amerického protiraketového systému Peking potrestal Soul sankcemi. Munova vláda se to snažila uhladit. Další spolupráci v bezpečnostní oblasti stopla a ani v Bílém domě se Američanům nepodařilo z Muna dostat silné prohlášení vůči Číně jako před měsícem z japonského premiéra. 

„Znovu jsme potvrdili sílu spojenectví mezi Jižní Koreou a USA a společnou vizi jeho rozvoje v ještě silnější spojenectví,“ uvedl Mun Če-in pouze.

Jihokorejský prezident spojil kariéru s usmiřováním se Severní Koreou. Stal se tak prostředníkem mezi Kim Čong-unem a Donaldem Trumpem, ale nevyšlo to. K jadernému odzbrojení totiž nedošlo, sankce proti KLDR zůstaly a nakonec se proti němu obrátila i vůdcova zloba. Po skandálech ve veřejné správě mu popularita doma klesá a pozice oslabuje. Za rok mu skončí mandát a znovu nemůže kandidovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...