Johnson versus Lavrov. Do Ruska přijel po pěti letech britský ministr zahraničí, krize vztahů trvá

Krizi ve dvoustranných vztazích Británie a Ruska přiznali ministři zahraničí obou zemí Boris Johnson a Sergej Lavrov před společným jednáním. Britský šéfdiplomat přijel na návštěvu Ruska jako první ministr zahraničí Spojeného království po pěti letech. Naději na zlepšení vztahů Londýna s Moskvou nevidí. Průlom nepřineslo ani samotné jednání.

Vztahy jsou mrazivé a to tak, že již dlouho. Velmi se pokazili po známé vraždě Alexandra Litviněnka, to je teď skoro přesně 11 let. Před tím už tu bylo odmítání vydání Borise Berezovského. A nejčerstvěji přišli velmi tvrdé výroky premiérky Mayové, která například Rusko vyzývala, aby přestali využívat informace jako zbraně.
Libor Dvořák
rusista

Britský ministr před odletem z Londýna kritikou na chování Ruska nijak nešetřil. „Naše vztahy s Ruskem nemohou být normální, protože Moskva se dál pokouší destabilizovat situaci v evropských zemích, včetně Ukrajiny,“ zdůraznil Johnson. „Jsme připraveni hájit naše zájmy,“ dodal.

Chmurnou předehru jednání podpořila i premiérka Theresa Mayová. Prohlásila, že má pro Rusko velmi prostou zprávu. „Víme, co provádíte, a neuspějete s tím,“ vzkázala premiérka a řekla, že Johnson bude v Moskvě jednat přímočaře a s jasnou hlavou, vědom si problémů na Krymu, na Ukrajině a kolem ruské dezinformační kampaně.

Už v neděli v rozhovoru pro list Sunday Times Johnson uvedl, že Rusko je „uzavřená, protivná, militaristická a nedemokratická“ země. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci prohlásila, že tyto výroky mohou Rusy jen rozesmát a nemohou je pohoršit, protože jejich autorem je Johnson.

Lavrov: Londýn nechce spolupracovat s FSB

Lavrov před jednáním zvolil diplomatický tón. Ohradil se proti výtkám, že na zhoršení vztahů nese vinu jeho země. Nápravu lze podle něj zjednat jen přímo „z očí do očí“ a Moskva je ke zlepšení styků připravena. Po schůzce si Lavrov postěžoval na „sérii agresivních a urážlivých prohlášení“, která podle něj zazněla z Londýna.

Po jednání se ministři kromě konstatování rozdílných názorů shodli jen na tom, že mohou rozšířit spolupráci na půdě Rady bezpečnosti OSN, jejímiž stálými členy s právem veta obě země jsou. V budoucnu chtějí hovořit o dopadech brexitu na vzájemný obchod nebo zajištění bezpečnosti na mistrovství světa ve fotbale, které příští rok hostí Rusko.

Lavrov ovšem vidí problém v tom, že spolupráci brzdí neochota britských rozvědek „plně spolupracovat“ s ruskou tajnou službou FSB. Příčinou je kauza někdejšího ruského agenta Sergeje Litviněnka, kterého v Londýně v roce 2006 podle Londýna otrávili agenti Moskvy.

Nahrávám video
Rusista Dvořák: Britsko-ruské vztahy jsou mrazivé
Zdroj: ČT24

„Upřímně řečeno, pokud si umím představit nějaké styčné body, tak snad by to bylo snaha minimálně o dosažení politického řešení syrského problému. Ale zase, i když Rusové slovně uznávají, že je nutná politická dohoda o tom, co bude v Sýrii dál, až boje nadobro skončí, tak jsou postoje příliš rozdílné,“ okomentoval situaci rusista Libor Dvořák.

Merkelová žádala vysvětlení

Kvůli válce na východě Ukrajiny si přímo s prezidentem Vladimirem Putinem vyměnila názory německá kancléřka Angela Merkelová. V pondělí totiž ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že stáhne zaměstnance Společného kontrolního a koordinačního střediska (JCCC), ve kterém jsou zastoupeny Moskva a Kyjev, a obvinilo Ukrajinu z maření práce pozorovatelů. Ukrajinští představitelé uvedli, že krok Ruska může boje na východě Ukrajiny zhoršit.

Merkelová Putina požádala, aby zdůvodnil rozhodnutí stáhnout pozorovatele. Putin odpověděl, že ruský tým čelil obstrukcím a provokacím z ukrajinské strany. „Kancléřka zdůraznila, že fungování tohoto centra by mělo být zachováno,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Lídři obou zemí se shodli, že by se mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou měla uskutečnit výměna vězňů a že má během Vánoc být dodrženo příměří.

Boje na východě Ukrajiny propukly před třemi lety, kdy proruští radikálové vyhlásili samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. Podle Kyjeva Rusko poskytuje separatistům mimo jiné i vojenskou podporu, to však Moskva trvale odmítá. Násilí si již vyžádalo na 10 tisíc životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už druhý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 10 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 14 hhodinami
Načítání...