Johnson versus Lavrov. Do Ruska přijel po pěti letech britský ministr zahraničí, krize vztahů trvá

Krizi ve dvoustranných vztazích Británie a Ruska přiznali ministři zahraničí obou zemí Boris Johnson a Sergej Lavrov před společným jednáním. Britský šéfdiplomat přijel na návštěvu Ruska jako první ministr zahraničí Spojeného království po pěti letech. Naději na zlepšení vztahů Londýna s Moskvou nevidí. Průlom nepřineslo ani samotné jednání.

Vztahy jsou mrazivé a to tak, že již dlouho. Velmi se pokazili po známé vraždě Alexandra Litviněnka, to je teď skoro přesně 11 let. Před tím už tu bylo odmítání vydání Borise Berezovského. A nejčerstvěji přišli velmi tvrdé výroky premiérky Mayové, která například Rusko vyzývala, aby přestali využívat informace jako zbraně.
Libor Dvořák
rusista

Britský ministr před odletem z Londýna kritikou na chování Ruska nijak nešetřil. „Naše vztahy s Ruskem nemohou být normální, protože Moskva se dál pokouší destabilizovat situaci v evropských zemích, včetně Ukrajiny,“ zdůraznil Johnson. „Jsme připraveni hájit naše zájmy,“ dodal.

Chmurnou předehru jednání podpořila i premiérka Theresa Mayová. Prohlásila, že má pro Rusko velmi prostou zprávu. „Víme, co provádíte, a neuspějete s tím,“ vzkázala premiérka a řekla, že Johnson bude v Moskvě jednat přímočaře a s jasnou hlavou, vědom si problémů na Krymu, na Ukrajině a kolem ruské dezinformační kampaně.

Už v neděli v rozhovoru pro list Sunday Times Johnson uvedl, že Rusko je „uzavřená, protivná, militaristická a nedemokratická“ země. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci prohlásila, že tyto výroky mohou Rusy jen rozesmát a nemohou je pohoršit, protože jejich autorem je Johnson.

Lavrov: Londýn nechce spolupracovat s FSB

Lavrov před jednáním zvolil diplomatický tón. Ohradil se proti výtkám, že na zhoršení vztahů nese vinu jeho země. Nápravu lze podle něj zjednat jen přímo „z očí do očí“ a Moskva je ke zlepšení styků připravena. Po schůzce si Lavrov postěžoval na „sérii agresivních a urážlivých prohlášení“, která podle něj zazněla z Londýna.

Po jednání se ministři kromě konstatování rozdílných názorů shodli jen na tom, že mohou rozšířit spolupráci na půdě Rady bezpečnosti OSN, jejímiž stálými členy s právem veta obě země jsou. V budoucnu chtějí hovořit o dopadech brexitu na vzájemný obchod nebo zajištění bezpečnosti na mistrovství světa ve fotbale, které příští rok hostí Rusko.

Lavrov ovšem vidí problém v tom, že spolupráci brzdí neochota britských rozvědek „plně spolupracovat“ s ruskou tajnou službou FSB. Příčinou je kauza někdejšího ruského agenta Sergeje Litviněnka, kterého v Londýně v roce 2006 podle Londýna otrávili agenti Moskvy.

Nahrávám video

„Upřímně řečeno, pokud si umím představit nějaké styčné body, tak snad by to bylo snaha minimálně o dosažení politického řešení syrského problému. Ale zase, i když Rusové slovně uznávají, že je nutná politická dohoda o tom, co bude v Sýrii dál, až boje nadobro skončí, tak jsou postoje příliš rozdílné,“ okomentoval situaci rusista Libor Dvořák.

Merkelová žádala vysvětlení

Kvůli válce na východě Ukrajiny si přímo s prezidentem Vladimirem Putinem vyměnila názory německá kancléřka Angela Merkelová. V pondělí totiž ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že stáhne zaměstnance Společného kontrolního a koordinačního střediska (JCCC), ve kterém jsou zastoupeny Moskva a Kyjev, a obvinilo Ukrajinu z maření práce pozorovatelů. Ukrajinští představitelé uvedli, že krok Ruska může boje na východě Ukrajiny zhoršit.

Merkelová Putina požádala, aby zdůvodnil rozhodnutí stáhnout pozorovatele. Putin odpověděl, že ruský tým čelil obstrukcím a provokacím z ukrajinské strany. „Kancléřka zdůraznila, že fungování tohoto centra by mělo být zachováno,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Lídři obou zemí se shodli, že by se mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou měla uskutečnit výměna vězňů a že má během Vánoc být dodrženo příměří.

Boje na východě Ukrajiny propukly před třemi lety, kdy proruští radikálové vyhlásili samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. Podle Kyjeva Rusko poskytuje separatistům mimo jiné i vojenskou podporu, to však Moskva trvale odmítá. Násilí si již vyžádalo na 10 tisíc životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 7 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 8 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...