Johnson spustil vládní revoluci. Změny se dotkly 17 lidí, kabinet dostal úkol završit brexit

Nahrávám video

Nový britský premiér po nástupu do čela vlády neotálel a spustil to, co server Politico nazval „prvním dnem revoluce Borise Johnsona“. Výměna se týká celkem 17 ministrů a členů širšího kabinetu, někteří rezignovali sami, jiné odstranil sám Johnson. Ten označil za hlavní úkol své vlády dokončit proces brexitu. Diplomacii vede nově Dominic Raab, šéfem financí je Sajid Javid a ministrem pro brexit zůstává Stephen Barclay. Opozici se změny ve vládě nelíbí a žádá nové volby.

Johnson oznámil, že se Spojené království musí připravit i na odchod z Unie bez dohody. „Všichni jsme odhodláni opustit Evropskou unii 31. října nebo dokonce dřív. Neplatí žádná kdyby, žádná ale. Nebudeme čekat na konec října, abychom přišli s novým fantastickým programem pro naši zemi. To znamená splnit priority lidí, učinit naše ulice bezpečnější,“ konstatoval Johnson.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v telefonátu s Johnsonem zopakoval, že brexitová dohoda, kterou vyjednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová, je nejlepší a jediná možná.

Nový premiér obměnil více než polovinu ministrů. Jako šéf diplomacie skončil poražený sok v boji o předsedu konzervativců Jeremy Hunt. „Byl bych poctěn, kdybych mohl pokračovat v mé práci na ministerstvu zahraničí, ale chápu potřebu nového premiéra vybrat si svůj tým. Boris Johnson mi nabídl jinou roli, ale po devíti letech ve vládě a tři sta zasedáních kabinetu nastal čas vrátit se do zadních lavic, ze kterých bude mít předseda vlády mou plnou podporu,“ uvedl Hunt.

Brexit do konce října

V čele ministerstva zahraničí ho nahradí někdejší ministr pro brexit Dominic Raab. Ve svém prvním projevu po jmenování označil za prioritu odchod Velké Británie z EU do konce října. „Lepší by to bylo s dohodou, abychom si udrželi přátelství s Evropskou unií a dalšími spojenci. Každopádně ale musíme dojít k nějakému finálnímu řešení. Potom se může vláda a národ spojit a můžeme usilovat o cíle, které premiér zmínil před Downing Street,“ prohlásil Raab.

Spolupracovat na odchodu z Unie bude i se Stephenem Barclayem, který zůstal v čele ministerstva pro brexit. Naopak končí Mel Stride, který vytvářel agendu v dolní komoře parlamentu.

Nahradil ho Jacob Rees-Mogg, jeden z největších kritiků předchozí premiérky Theresy Mayové a tvrdý zastánce brexitu bez dohody. „Boris Johnson byl připravený pracovat pro národ. A viděli jste to už z jeho projevu. Má jasný cíl a tím cílem je nás dostat z Evropské unie do 31. října,“ zdůraznil Rees-Mogg.

Kritika ze strany opozice

Opozice Johnsona za změny v kabinetu kritizuje. Liberálním demokratům například vadí šéf kampaně za odchod Británie z Evropské unie Dominic Cummings, který se stává hlavním Johnsonovým poradcem.

Stejně jako labouristé chtějí nové volby. „Tato země si zaslouží nové volby, aby si určila, jakou vládu chce. A jak se vypořádá s evidentními nerovnostmi a nespravedlností v naší společnosti. Nový předseda vlády nenabídl řešení k žádnému z těchto problémů,“ míní šéf labouristů Jeremy Corbyn.

Brusel dal po zvolení Johnsona jasně najevo, že odchodovou dohodu měnit nehodlá. Nový premiér má necelých sto dní na to, aby jejich názor případně změnil. Johnson slibuje, že se pokusí vyjednat „novou a lepší“ dohodu než jeho předchůdkyně Mayová.

  • Dominic Raab (45) – ministr zahraničí. Bývalý ministr pro brexit od července 2018 do listopadu 2018. Na ministerskou pozici rezignoval proto, že nesouhlasil s předběžným textem dohody o brexitu, kterou vláda Theresy Mayové vyjednala v Bruselu. V minulosti byl státním tajemníkem pro lidská práva na ministerstvu spravedlnosti či šéfem administrativy tehdejšího stínového ministra vnitra Davida Davise. Narodil se 25. února 1974. Je ženatý, má dvě děti. Raab má česko-židovské kořeny. Jeho otec se narodil v Československu, do Británie se dostal jako šestiletý v roce 1938 z obav před nacisty.
  • Sajid Javid (49) – ministr financí. Bývalý bankéř a syn pákistánského řidiče autobusu byl od loňského dubna ministrem vnitra. V letech 2016 až 2018 byl šéfem resortu pro místní samosprávu, jako náměstek dříve pracoval na ministerstvu financí i školství. Javid před referendem podporoval setrvání Británie v EU, poté se však jasně vyslovil, že k mírnějším variantám brexitu je skeptický. Narodil se 5. prosince 1969. Je ženatý, má čtyři děti.
  • Michael Gove (51) – místopředseda vlády. Dosavadní ministr životního prostředí (od června 2017). Patřil k vůdcům kampaně za odchod Británie z EU, jako jeden z hlavních důvodů uváděl nekontrolovanou imigraci. Po předložení návrhu brexitové dohody podle britských médií odmítl nabídku, aby po Dominicu Raabovi převzal agendu odchodu z EU. Narodil se 26. srpna 1967. Vystudoval angličtinu a poté působil jako novinář. V roce 2005 byl zvolen do parlamentu a o dva roky později se stal členem stínové vlády, v letech 2010 až 2014 byl ministrem školství a svými reformami se v kabinetu zviditelnil. Je ženatý a má dvě děti.
  • Priti Patelová (47) – ministryně vnitra. Bývalá ministryně pro mezinárodní rozvoj (červenec 2016 až listopad 2017). Rezignovala kvůli neoficiálním a utajeným schůzkám s izraelskými politiky. Byla již ve vládě Davida Camerona, kde zastávala funkci ministryně pro zaměstnanost (květen 2015 až červenec 2016). Od roku 2010 zasedá v parlamentu. Narodila se 29. března 1972. Vystudovala ekonomii a politologii. Je vdaná, má jedno dítě.
  • Stephen Barclay (47) – ministr pro brexit. Ministrem pro odchod Británie z Evropské unie byl již ve vládě Therasy Mayové (od listopadu 2018), kde nahradil Raaba. Právník Barclay byl předtím náměstkem ministra zdravotnictví, ještě dříve zastával vysoké funkce na ministerstvu
    financí. Od roku 2010 je poslancem za Konzervativní stranu. Narodil se 3. května 1972. Vystudoval práva a působil též v armádě. Je ženatý, má tři děti.
  • Ben Wallace (49) – ministr obrany. Dosavadní náměstek ministryně vnitra pro bezpečnost a hospodářskou kriminalitu (od července 2016). Poslancem je od roku 2005. Narodil se 15. května 1970. Absolvent Královské vojenské akademie osm let působil v armádě, mimo jiné ve
    Skotské gardě. Po odchodu z armády se stal za konzervativce poslancem skotského parlamentu, ve kterém zasedal v letech 1999 až 2003. Je ženatý, má tři děti.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...