Jihokorejští vyšetřovatelé a policisté se v pátek bez úspěchu pokusili v sídle prezidenta Jun Sok-jola o jeho zatčení kvůli tomu, že se v prosinci snažil zavést stanné právo. Jejich záměr, který je podle prezidentových advokátů nezákonný, překazila prezidentská ochranná služba.
Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO), který vede vyšetřování ve spolupráci s policií a vojenskými úřady, vyslal své lidi do prezidentské rezidence v Soulu na základě zatykače vydaného v úterý. Soulský soud vyhověl úřadu vydáním zatýkacího příkazu poté, co se Jun třikrát nedostavil k výslechu.
Kromě vyšetřování CIO jedná ústavní soud o dalším osudu prezidenta, jehož pravomoci jsou dočasně pozastavené poté, co parlament minulý měsíc rozhodl o prezidentově odvolání. Tento krok ale musí potvrdit nebo zrušit právě ústavní soud. Ten se v pátek v Soulu sešel na druhém jednání, které bylo brzy odročeno na 14. ledna. Soud požaduje, aby při tomto slyšení byl přítomen Jun Sok-jol. Pokud by se nedostavil, bude se další zasedání soudu konat 16. ledna, informovala agentura Reuters.
Policie oznámila, že zahájila vyšetřování šéfa Junovy bezpečnostní služby a jeho zástupce; oba si předvolala k výslechu. Státní žalobce v pátek také obvinil ze vzpoury velitele armády Pak An-sua, který byl během krátkého vyhlášení stanného práva jmenován velitelem, a velitele speciálních sil Kwak Čong-kuna. Oba byli zadrženi a soud s nimi bude probíhat ve vězení, informovala agentura Jonhap.
Patová situace
Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí, které delegoval na premiéra Han Duk-soa. Kvůli Hanově neochotě jmenovat tři dodatečné soudce, kteří by definitivně rozhodli o Junově odvolání z funkce, jej ovšem opoziční poslanci 27. prosince zbavili obou funkcí. Úřadujícím prezidentem a premiérem se pak stal ministr financí Čche Sang-mok.
Páteční snaha o zatčení Jun Sok-jola vyústila podle agentur v šestihodinovou patovou situaci. Desítkám vyšetřovatelů a policistů napřed podle AP bránil ve vstupu do prezidentského sídla dav příznivců prezidenta, kteří skandovali, že budou zatčení bránit „vlastním životem“, nebo že „prezidenta ochrání lid“, a naopak vyzývali k zatčení šéfa CIO.
Vyšetřovatelům, kterých byla stovka, se následně podařilo do sídla vstoupit, v cestě k hlavě státu jim však zabránila výrazně početně převažující ochranka. Podle Reuters bylo členů ochranky více než dvě stovky. „Vytvořili několik řad lidských řetězů, aby zablokovali CIO a policii,“ popsal úředník CIO s tím, že došlo i na slovní potyčky. CIO pak několik hodin poté vydal prohlášení, podle něhož snahy o zatčení zanechal. Důvodem byly „obavy o bezpečnost pracovníků na místě zásahu“.
Skutečnost, že Jun – bývalý vrchní státní zástupce – odmítá právní proces, je hluboce politováníhodná, dodal CIO s tím, že o dalších krocích bude rozhodnuto po posouzení situace. Junovi stoupenci, kteří celé dny táboří před rezidencí, propukli podle BBC po odjezdu zatýkacího týmu v jásot, začali zpívat a tančit, a skandovali: „Vyhráli jsme!“
Vyšetřovatelé mají čas jen do 6. ledna, kdy platnost nynějšího zatykače vyprší. To znamená, že se mohou během víkendu znovu pokusit o Junovo zatčení, i když by to pravděpodobně bylo ještě náročnější než v pátek, protože o víkendu bude dav před rezidencí početnější, dodala BBC. Další možností je požádat o nový zatykač.
Stanné právo byl zoufalý pokus, říká koreanista
Prezidentovi právníci zatykač označují za nezákonný a tvrdí, že CIO nemá pravomoc o něj žádat. Jun Sok-jol čelí podezření ze zneužití úřadu a organizování vzpoury. Jde o jeden z mála činů, na které se nevztahuje prezidentská imunita.
Zatykač na úřadujícího prezidenta je bezprecedentní a prohlubuje politickou krizi, která zachvátila čtvrtou největší asijskou ekonomiku a klíčového spojence USA.
„Poté, co prezidentova vládní strana ztratila většinu v parlamentních volbách, parlament, který ovládla opoziční demokratická strana, dlouhodobě kladl odpor tomu, co se (prezident) snažil zavést a opačně,“ vysvětlil pro ČT24 koreanista Jaromír Chlada. „Většina rozhodnutí byla blokována. Zavedení stanného práva byl zoufalý pokus situaci vyřešit, což vedlo k tomu, co teď můžeme v Jižní Koreji sledovat,“ dodal.
Jun svým rozhodnutím, kdy 3. prosince nečekaně vyhlásil stanné právo, šokoval zemi i svět. Odůvodnil to snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Po několika hodinách se však proti prezidentově rozhodnutí postavil parlament a stanné právo nakonec odvolala vláda.
CIO, který funguje teprve čtyři roky, vznikl jako reakce na hněv veřejnosti vůči bývalé prezidentce Pak Kun-hje a jejím excesům. V prosinci 2016 ji parlament zbavil funkce a tři měsíce poté byla odvolána z úřadu. Rozsah pravomocí CIO však zpochybňují jiné úřady – a jeho selhání v případě Jun Sok-jola by mohlo být považováno za prohru.
