Jihokorejský prezident po zbavení pravomocí řekl, že se nevzdá

Nahrávám video

Jihokorejský parlament zbavil pravomocí prezidenta Jun Sok-jola, který se minulý týden pokusil v zemi zavést stanné právo. Povinnosti hlavy státu dočasně přebírá premiér Han Duk-so. O definitivním odvolání prezidenta musí rozhodnout ústavní soud, který ho musí schválit dvoutřetinovou většinou. Jun po rozhodnutí poslanců o jeho odvolání řekl, že se nikdy nevzdá, a vyzval k udržení stability vládních funkcí.

Hlasování se zúčastnilo všech tři sta zákonodárců poté, co první pokus o odvolání hlavy minulou sobotu neuspěl, když sál opustili poslanci z prezidentovy Strany lidové moci (PPP). Někteří z nich od té doby nicméně avizovali, že v druhém hlasování už hodlají pro odvolání prezidenta zvednout ruku.

Opozice v parlamentu drží 192 křesel, což znamená, že v tajném hlasování pro návrh na prezidentovo odvolání hlasovalo nejméně dvanáct poslanců jeho strany. Proti bylo 85 poslanců, tři se hlasování zdrželi a osm hlasů bylo neplatných.

„Pravomoci prezidenta byly pozastaveny, přebírá je premiér. Ústavní soud má 180 dnů na to, aby impeachment potvrdil. Pokud by tak neučinil, prezident zůstává ve funkci, pokud tak učiní, tak skončil, a do šedesáti dnů se musejí konat předčasné volby,“ podotkla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Nahrávám video

Ústavní soud musí odvolání prezidenta schválit dvoutřetinovou většinou, pro musí být nejméně šest soudců z devíti. „Soud momentálně není plně obsazený, má pouze šest členů, takže shoda musí být jednoznačná, pokud nebudou v nejbližší době dovoleni další členové,“ upozornila Šámalová s tím, že zatím není jasné, jak by mohl soud rozhodnout. Jihokorejská média uvedla, že soud v této věci poprvé zasedne už v pondělí.

Jun by se stal druhým odvolaným prezidentem v historii Jižní Koreje. V roce 2017 byla zatčena prezidentka Pak Kun-hje, kterou parlament zbavil funkce po korupčním skandálu, a následně odsouzena k dvaceti letům vězení, než byla omilostněna.

Prezident se nehodlá vzdát

„Ačkoli se prozatím zastavuji, cesta, kterou jsem v posledních dvou a půl letech s lidmi ušel vstříc budoucnosti, se nesmí zastavit nikdy. Nikdy se nevzdám,“ řekl Jun v televizním projevu po oznámení rozhodnutí parlamentu.

„S veškerou kritikou, povzbuzením a podporou na mou adresu v srdci budu do poslední chvíle pro zemi dělat vše, co bude v mých silách,“ řekl prezident. Jun už dříve obhajoval své rozhodnutí o stanném právu jako nezbytný akt pro správu věcí veřejných a slíbil, že bude „bojovat až do konce“ tváří v tvář snahám opozice o jeho odvolání.

Premiér Han, který dočasně přebírá prezidentovy pravomoci, po rozhodnutí parlamentu řekl, že vynaloží maximální úsilí na zajištění stability v zemi. Ministerstvo obrany vyzvalo armádu, aby zůstala ve stavu „připravenosti“, a nařídilo velícím důstojníkům, aby „pracovali na stabilizaci velení svých jednotek“, uvedl resort v prohlášení.

Demonstrace za odvolání prezidenta Jun Sok-jola v Soulu
Zdroj: Yonhap via Reuters

Odpůrci prezidenta vyrazili do ulic

Do ulic Soulu v posledních necelých dvou týdnech vyrážely navzdory mrazům desetitisíce lidí, kteří požadovali Junovo odvolání i zatčení. V hlavním městě se shromažďovaly ale i tisíce Junových konzervativních příznivců, demonstrace obou táborů byly převážně pokojné.

Před sobotním hlasováním se před budovou parlamentu sešlo podle odhadů až dvě stě tisíc lidí, kteří žádali prezidentovo odvolání. Po oznámení výsledku hlasování v parlamentu začali demonstranti oslavovat, mnozí výsledek označili za důkaz odolnosti jihokorejské demokracie. Naopak demonstrace na podporu prezidenta, která se rovněž konala v blízkosti sídla zákonodárného sboru, se po oznámení výsledku brzy rozešla.

Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo 3. prosince v krátkém televizním projevu, v němž slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opozici zároveň obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, jež paralyzovala vládu. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Prokuratura země prezidenta vyšetřuje pro podezření z velezrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 39 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...