Jihokorejský prezident po zbavení pravomocí řekl, že se nevzdá

Nahrávám video
Události: Jihokorejský parlament odvolal prezidenta Jun Sok-jola
Zdroj: ČT24

Jihokorejský parlament zbavil pravomocí prezidenta Jun Sok-jola, který se minulý týden pokusil v zemi zavést stanné právo. Povinnosti hlavy státu dočasně přebírá premiér Han Duk-so. O definitivním odvolání prezidenta musí rozhodnout ústavní soud, který ho musí schválit dvoutřetinovou většinou. Jun po rozhodnutí poslanců o jeho odvolání řekl, že se nikdy nevzdá, a vyzval k udržení stability vládních funkcí.

Hlasování se zúčastnilo všech tři sta zákonodárců poté, co první pokus o odvolání hlavy minulou sobotu neuspěl, když sál opustili poslanci z prezidentovy Strany lidové moci (PPP). Někteří z nich od té doby nicméně avizovali, že v druhém hlasování už hodlají pro odvolání prezidenta zvednout ruku.

Opozice v parlamentu drží 192 křesel, což znamená, že v tajném hlasování pro návrh na prezidentovo odvolání hlasovalo nejméně dvanáct poslanců jeho strany. Proti bylo 85 poslanců, tři se hlasování zdrželi a osm hlasů bylo neplatných.

„Pravomoci prezidenta byly pozastaveny, přebírá je premiér. Ústavní soud má 180 dnů na to, aby impeachment potvrdil. Pokud by tak neučinil, prezident zůstává ve funkci, pokud tak učiní, tak skončil, a do šedesáti dnů se musejí konat předčasné volby,“ podotkla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Šámalová k impeachmentu jihokorejského prezidenta
Zdroj: ČT24

Ústavní soud musí odvolání prezidenta schválit dvoutřetinovou většinou, pro musí být nejméně šest soudců z devíti. „Soud momentálně není plně obsazený, má pouze šest členů, takže shoda musí být jednoznačná, pokud nebudou v nejbližší době dovoleni další členové,“ upozornila Šámalová s tím, že zatím není jasné, jak by mohl soud rozhodnout. Jihokorejská média uvedla, že soud v této věci poprvé zasedne už v pondělí.

Jun by se stal druhým odvolaným prezidentem v historii Jižní Koreje. V roce 2017 byla zatčena prezidentka Pak Kun-hje, kterou parlament zbavil funkce po korupčním skandálu, a následně odsouzena k dvaceti letům vězení, než byla omilostněna.

Prezident se nehodlá vzdát

„Ačkoli se prozatím zastavuji, cesta, kterou jsem v posledních dvou a půl letech s lidmi ušel vstříc budoucnosti, se nesmí zastavit nikdy. Nikdy se nevzdám,“ řekl Jun v televizním projevu po oznámení rozhodnutí parlamentu.

„S veškerou kritikou, povzbuzením a podporou na mou adresu v srdci budu do poslední chvíle pro zemi dělat vše, co bude v mých silách,“ řekl prezident. Jun už dříve obhajoval své rozhodnutí o stanném právu jako nezbytný akt pro správu věcí veřejných a slíbil, že bude „bojovat až do konce“ tváří v tvář snahám opozice o jeho odvolání.

Premiér Han, který dočasně přebírá prezidentovy pravomoci, po rozhodnutí parlamentu řekl, že vynaloží maximální úsilí na zajištění stability v zemi. Ministerstvo obrany vyzvalo armádu, aby zůstala ve stavu „připravenosti“, a nařídilo velícím důstojníkům, aby „pracovali na stabilizaci velení svých jednotek“, uvedl resort v prohlášení.

Demonstrace za odvolání prezidenta Jun Sok-jola v Soulu
Zdroj: Yonhap via Reuters

Odpůrci prezidenta vyrazili do ulic

Do ulic Soulu v posledních necelých dvou týdnech vyrážely navzdory mrazům desetitisíce lidí, kteří požadovali Junovo odvolání i zatčení. V hlavním městě se shromažďovaly ale i tisíce Junových konzervativních příznivců, demonstrace obou táborů byly převážně pokojné.

Před sobotním hlasováním se před budovou parlamentu sešlo podle odhadů až dvě stě tisíc lidí, kteří žádali prezidentovo odvolání. Po oznámení výsledku hlasování v parlamentu začali demonstranti oslavovat, mnozí výsledek označili za důkaz odolnosti jihokorejské demokracie. Naopak demonstrace na podporu prezidenta, která se rovněž konala v blízkosti sídla zákonodárného sboru, se po oznámení výsledku brzy rozešla.

Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo 3. prosince v krátkém televizním projevu, v němž slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opozici zároveň obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, jež paralyzovala vládu. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Prokuratura země prezidenta vyšetřuje pro podezření z velezrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...