Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
Šefčovič v pátek odpoledne telefonoval s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem a americkým obchodním zmocněncem Jamiesonem Greerem. „Evropská unie je plně zapojena a odhodlána zajistit dohodu, která bude vyhovovat oběma stranám,“ napsal následně komisař zodpovědný za obchod a ekonomickou bezpečnost na síti X. Zmínil rovněž, že Evropská komise je i nadále připravena pracovat v dobré víře.
„Obchod mezi EU a USA je bezkonkurenční a musí se řídit vzájemným respektem, nikoliv hrozbami. Jsme připraveni hájit naše zájmy,“ dodal Šefčovič. Unijní exekutiva nejprve Trumpovo vyjádření nechtěla komentovat právě s ohledem na plánovaný telefonát.
Trump nicméně později v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že pokud evropští výrobci začnou přesouvat výrobu do Spojených států a stavět v zemi továrny, bude možné mluvit o odložení tohoto cla.
Trump v pátek několikrát zopakoval svůj názor, že „EU vznikla především proto, aby v obchodě využívala výhod, které jí umožňují Spojené státy“. Kritizoval silné obchodní bariéry, daň z přidané hodnoty, dle něj nepřiměřené sankce vůči firmám, nepeněžní bariéry, údajné měnové manipulace a žaloby proti americkým společnostem, které jsou podle něj nespravedlivé.
To vše dle šéfa Bílého domu přispívá k obchodnímu deficitu USA se zeměmi EU. Trump tvrdí, že tento deficit přesahuje ročně 250 miliard dolarů (5,5 bilionu korun).
Reakce z Evropy
„Domnívám se, že taková cla nikomu nepomáhají,“ reagoval německý ministr zahraničí Johann Wadephul. „Budeme nadále usilovat o jednání a budeme podporovat Evropskou komisi. Chceme bránit Evropu a evropský trh,“ dodal.
Nizozemský premiér Dick Schoof uvedl, že očekává klidnou a ráznou reakci Evropské unie na oznámení možných nových amerických obchodních cel. Podle francouzského ministra obchodu Laurenta Saint-Martina je Evropská unie připravena reagovat, ale snaží se o deeskalaci. „Trumpovy nejnovější hrozby nejsou užitečné,“ řekl Saint-Martin.
Itálie doufá, že Evropská unie může se Spojenými státy ještě stále uzavřít obchodní dohodu, citovala italská tisková agentura ANSA ministra zahraničí Antonia Tajaniho. „Naším cílem zůstávají nulová cla,“ řekl Tajani během návštěvy Mexika. Nová americká cla by podle irského premiéra Micheála Martina vážně poškodila obchodní vztahy mezi EU a USA.
„Je to výrazná eskalace obchodního napětí,“ sdělil agentuře Reuters ekonom společnosti Berenberg Holger Schmieding. „U Trumpa člověk nikdy neví, ale tohle by byla velká eskalace. EU by musela reagovat. Je to něco, co by skutečně poškodilo americkou i evropskou ekonomiku,“ míní.
Trump na začátku dubna představil rozsáhlá cla, která označil za reciproční, s minimální sazbou deset procent na většinu zboží dováženého do USA. Na dovoz výrobků z EU zavedl clo dvacet procent. Den po začátku platnosti cel však s okamžitou platností na devadesát dní snížil většině zemí sazbu na deset procent. Prezident uvedl, že v této pauze chce zemím umožnit uzavřít s USA dvoustranné dohody.
Evropská komise v reakci na to oznámila, že EU o devadesát dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna. Mělo jít o 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu.
Trump už dříve oznámil cla na hliník a ocel a 25procentní clo na dovoz automobilů.
Trump pohrozil tarify i Applu a Samsungu
Trump v pátek dále pohrozil americké technologické společnosti Apple pětadvacetiprocentním clem, pokud firma nepřesune výrobu svých přístrojů do USA. Později upřesnil, že stejně vysoké clo se dotkne i jihokorejského Samsungu a dalších producentů chytrých telefonů, kteří je vyrábějí jinde než v USA. Trump před časem vyňal různou elektroniku včetně telefonů z aktuálně platných cel. Zároveň však avizoval, že pro tento sektor chce zavést zvláštní celní sazbu.
„(Generálního ředitele) Tima Cooka ze společnosti Apple jsem už dávno informoval, že očekávám, že jejich iPhony, které se budou prodávat ve Spojených státech amerických, se budou vyrábět a sestavovat ve Spojených státech, ne v Indii nebo kdekoli jinde,“ napsal prezident na Truth Social. Nové clo na dovoz chytrých telefonů by mělo platit od konce června.
„Myšlenka výroby iPhonů v USA je neuskutečnitelná,“ míní analytik společnosti Wedbush Securities Dan Ives. Podle agentury AP tím vyjadřuje názor, který je výrazně rozšířen v investiční komunitě, jež sleduje každý krok Applu. Podle Ivese by se na americkém trhu aktuální cena tisíc dolarů za iPhone vyrobený v Číně nebo Indii v případě přesunu výroby do USA vyšplhala na více než tři tisíce dolarů.
V reakci na Trumpovy hrozby vysokých cel na Apple a na EU klesaly v pátek odpoledne akcie v Evropě i ve Spojených státech.
