„Je to v podstatě ruský zákon.“ Gruzínská prezidentka vetovala spornou legislativu

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o zahraničním vlivu. V Tbilisi v posledních týdnech demonstrovaly proti legislativě desetitisíce lidí, kteří ji nazývají „ruským zákonem“. Vládní strana Gruzínský sen má ale v parlamentu dost poslanců, aby veto hlavy státu přehlasovala.

„Vetovala jsem ,ruský zákon‘,“ oznámila Zurabišviliová na tiskové konferenci. „Vetovala jsem zákon, který je ve své podstatě a duchu ruský a který je v rozporu s naší ústavou a všemi evropskými standardy, a proto je překážkou na naší evropské cestě,“ uvedla prezidentka podle serveru Civil.ge. „Tento zákon nelze vylepšit a přikrášlit, a tak je to velmi prosté veto: tento zákon musí být stažen,“ zdůraznila hlava státu.

Veto přišlo dříve, než se čekalo, protože hlava státu na tento krok měla dva týdny. K přehlasování veta je zapotřebí 76 hlasů, přičemž Gruzínský sen má 84 poslanců. Klíčová otázka tak zní, zda vládní strana přehlasuje veto ještě před parlamentními prázdninami, které začnou 28. června, anebo zákon odloží až na září, poznamenal portál.

Zákon by vyžadoval, aby se organizace, které získávají více než dvacet procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako agenti zahraničního vlivu. Dále by ukládal náročné požadavky na zveřejňování informací a pokuty za jejich porušení.

Gruzínská vláda tvrdí, že návrh zákona je nutný k podpoře transparentnosti, k boji proti „pseudoliberálním hodnotám“ prosazovaným cizinci a k zachování suverenity země.

„Financování nevládních organizací, které se tváří, jako že nám pomáhají, je ve skutečnosti posilováním zpravodajských služeb a přiváděním jich k moci. Tyto peníze nemají nic společného s pomocí, ve skutečnosti je jejich cílem jenom ztráta gruzínské suverenity,“ argumentoval již dříve ve prospěch normy zakladatel vládní strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili.

Vládnoucí strana tvrdí, že chce vstoupit do EU i NATO, přesto v posledních měsících přijala ostrou protizápadní rétoriku.

Podle demonstrantů se rozhoduje o tom, zda Gruzie zůstane na cestě sbližování s Evropou, nebo se přiblíží zpět k Rusku. Průzkumy ukazují, že gruzínská veřejnost silně podporuje integraci do EU. Mnoho Gruzínců je vůči Rusku nepřátelsky naladěno kvůli tomu, že ruské zbraně umožnily a stále garantují faktické odtržení regionů Jižní Osetie a Abcházie.

„Zákon je toxický a nebezpečný sám o sobě, protože ponechává příliš mnoho možností pro interpretaci,“ uvedl server Gruzija online. Takový zákon by podle komentátora serveru bylo možné akceptovat, pokud by v zemi fungovala silná a nezávislá soudní moc, kdyby docházelo ke střídání u moci a kdyby volby byly svobodné, aby bylo zaručeno, že zákon nevyužije jedna strana k potlačení svých oponentů.

V Gruzii ale soudy ovládá a veškerou moc v rukou má oligarcha Ivanišvili, a tak není možné vyhrát žádný důležitý spor se státem, dodala Gruzija online. Zákon také počítá s blíže neurčenou a časově neomezenou procedurou „monitorování“ a finančních „prověrek“. Dovoluje kupříkladu zabavit všechny počítače prověřované organizace na neurčito či udělit pokuty za blíže neupřesněné „chyby“ při vyplňování dokumentů. „V součtu všech faktorů lze jednoznačně prohlásit – právě proto je tento zákon ruský,“ zdůraznil komentátor.

Znepokojený Západ

Evropská unie, která Gruzii v prosinci udělila status kandidátské země, opakovaně uvedla, že návrh zákona bude překážkou další integrace.

EU tehdy varovala, že Tbilisi musí reformovat svůj soudní a volební systém, zmírnit polarizaci politického života, posílit svobodu tisku a omezit moc oligarchů, než budou moci začít přístupová jednání. Návrh zákona o zahraničním vlivu podle Bruselu není v souladu se základními normami a hodnotami evropské sedmadvacítky.

Legislativu kritizují také Spojené státy. Západ i gruzínští odpůrci v ní vidí utužování poměrů po vzoru Ruska a obávají se potírání opozice a umlčování nezávislých médií. „Nejen obsahem, ale dokonce i nadpisy je váš ruský zákon identický s tím kremelským. Jsem velmi zvědavá, jak tyto podobnosti vysvětlíte,“ stěžovala si už dříve v měsíci členka gruzínského Sjednoceného národního hnutí Tina Bokučavová.

Kreml, který jakoukoli spojitost s návrhem zákona popírá, v tomto týdnu uvedl, že krize je vnitřní záležitostí Tbilisi, a obvinil vnější mocnosti z vměšování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...