Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.

Takaičiová se loni v říjnu stala historicky první japonskou premiérkou. Podle agentury AP popularita konzervativní političky dosahuje sedmdesáti procent, čehož se nyní snaží využít. Koncem ledna vyhlásila předčasné volby, aby své Liberálně demokratické straně (LDP) pomohla znovu získat půdu pod nohama po velkých prohrách v posledních letech. Samotná LDP stále dosahuje popularity jen kolem třiceti procent.

Politická stabilita by pomohla Takaičiové uskutečnit plánované reformy. „Snaží se hlasování proměnit v referendum o tom, zda ji lidé přijmou jako premiérku, či nikoli,“ řekl stanici CNBC ředitel tokijského think tanku Institute of Geoeconomics Kazuto Suzuki. „(Premiérka) sází na svou vysokou míru veřejného uznání a fragmentaci opozičních stran,“ míní ředitelka Centra pro asijská politická studia z neziskové organizace Brookings Institution Mireya Solísová.

Vysoké šance na zisk většiny

Takaičiové osobní charisma bude nejspíš pro voliče důležitější než její ekonomický program, řekl CNBC ředitel finanční firmy Monex Group se sídlem v Tokiu Jesper Koll. Takaičiová je podle něj „inspirací“ jak pro starší voliče, tak zejména pro mladší Japonce. „Je živoucím příkladem ženy, která se sama vypracovala a vystoupala na vrchol navzdory všem překážkám, pochází z normální dělnické rodiny. Nestály za tím peníze, ale tvrdá práce, vášeň a ochota dělat to, co je správné,“ uvedl Koll.

Podle aktuálních sondáží by Takaičiové mohl její plán vyjít. Koaliční LDP a Japonská inovační strana (JIP), které mají nyní v dolní sněmovně těsnou většinu, míří k drtivému vítězství, ukázal nedávný průzkum listu The Asahi šimbun. Vládnoucí blok by mohl získat více než 300 ze 465 křesel v dolní sněmovně, a dokonce si zajistit dvoutřetinovou většinu. To by kabinetu umožnilo přehlasovat v případě potřeby horní komoru, kde zůstává v menšině.

Jeden z lídrů japonské centristické aliance Jošihiko Noda
Zdroj: Reuters/Issei Kato

Nová Středová reformní aliance (CRA), kterou tvoří opoziční strany Komeitó a Konstituční demokratická strana, by naopak mohla přijít o polovinu dosavadních křesel. I podle jiných průzkumů by současná koalice měla získat v dolní komoře většinu.

Stagnující ekonomika a oslabený jen

Předvolební kampani dominují ekonomická témata, a to hlavně rostoucí životní náklady, dlouhodobá ekonomická stagnace, pokles ceny jenu a klesající reálné mzdy, řekl ČT24 vedoucí Katedry asijských studií Metropolitní Univerzity Praha Michal Kolmaš. „V posledním roce se řešila hodně také inflace, viditelná už loni na rapidním nárůstu ceny rýže – a jednotlivé strany se předhánějí v tom, kdo lidem více uleví,“ uvedl expert.

Prudký nárůst cen rýže v polovině roku 2025 ovlivnil náladu domácností a přispěl k volebním problémům LDP, podotýká CNBC. Japonsko čelí už 45 měsíců inflaci, která sahá nad cílovou hodnotou tamní centrální banky. Za loňský rok tam inflace dosáhla 3,2 procenta. Reálné mzdy loni klesaly jedenáct měsíců po sobě a meziročně klesají od roku 2022.

Japonská měna na začátku letošního roku dále oslabila, když se přiblížila k úrovni 160 jenů vůči americkému dolaru. Slabší měna sice prospívá japonským vývozcům, ale zároveň zesiluje dováženou inflaci, upozorňuje CNBC.

Voliči ale zřejmě nespojují tlak na životní náklady s politikou Takaičiové, míní Suzuki. „Myslím, že jim většinou nevadí, že (premiérka) tlačí na expanzivní politiku,“ řekl CNBC Ross Schaap, vedoucí výzkumu ve firmě GeoQuant, která se zabývá geopolitickými riziky.

Chystané úlevy pro domácnosti

Takaičiová loni předložila rekordní rozpočet ve výši 783 miliard dolarů (16,14 bilionu korun) na příští fiskální rok počínaje 1. dubnem, a to nad rámec stimulačního balíčku ve výši 135 miliard dolarů (2,78 bilionu korun), který byl zaveden loni na pomoc domácnostem s rostoucími životními náklady.

„LDP premiérky Takaičiové navazuje na ekonomickou politiku jejího mentora Šinzóa Abeho, a tedy zejména fiskální stimuly, strukturální reformy a infrastrukturní investice. Slibuje také velké úlevy pro domácnosti a chce snižovat některé daně, ale hrozí zde riziko dalšího zadlužování už tak velmi silně zadlužené země. Opozice nabízí jiné přístupy, zejména větší přerozdělování a úlevy chudším domácnostem,“ přiblížil program japonských stran Kolmaš.

Takaičiová mimo jiné navrhla dvouleté osvobození potravin od spotřební daně, aby zmírnila rostoucí životní náklady. Aliance CRA podle agentur žádá úplné zrušení této daně.

„Vládní balíček opatření poskytuje domácnostem krátkodobou úlevu. Neřeší však základní problémy nízké produktivity a stagnujících reálných mezd. Místo toho zvyšuje státní dluh, protože většina výdajů je financována z půjček. To zpomaluje snahy o obnovení finanční situace země,“ píše East Asia Forum.

Stárnoucí populace

Nová vláda bude muset řešit i další palčivý problém – stárnoucí populaci. Tokio loni v září oznámilo, že počet lidí ve věku sto let a starších vzrostl na rekordních téměř sto tisíc, z toho 88 procent tvořily ženy. Odhadovaný počet lidí ve věku 65 let a starších v Japonsku činil 36,19 milionu, což je skoro čtvrtina obyvatel, informoval server The Japan Times.

Asijská země má nejdelší průměrnou délku života na světě. Japonci se často stravují zdravěji a jsou fyzicky aktivní i ve vyšším věku, ale mají nízkou porodnost, píše server BBC News.

„Demografická krize je cítit víc než dříve, za loňský rok ubylo dle prognóz bezmála milion lidí. Jde určitě o celospolečenský problém, ale řešení jsou na to různá. Takaičiová chce strukturální změny na trhu práce a větší využití technologií. Opozice volá po mnohem rozsáhlejších reformách, nejen ekonomických, ale i sociálních. Popravdě toho Japonsko už vyzkoušelo relativně hodně, a zatím se nezdá, že by něco významně zabíralo,“ podotkl Kolmaš.

Omezení imigrace

Vládnoucí LDP slibuje Japoncům rovněž přísnější imigrační pravidla. Podle agentury AP v zemi sílí protiimigrační nálady s tím, jak tradičně izolovaný národ zažívá rekordní příliv cizinců, kteří mají posílit klesající pracovní sílu. Podle Kolmaše těmto společenským náladám nahrává i takzvaný overturismus.

„Takaičiová volá po klasických konzervativních až populistických změnách, včetně omezení migrace, většího důrazu na národní identitu. Ne vždy se to daří – země potřebuje zahraniční pracovníky, kteří přicházejí víc, než kdy dřív – dnes jich v Japonsku pobývá rekordní skoro čtyři miliony. Takaičiová chce také omezit vlastnictví půdy či přísnější kontroly vstupu a pobytu cizinců,“ sdělil Kolmaš.

Tyto návrhy ale podle Kolmaše velmi často čelí kritice odborníků i firem, které zdůrazňují, že cizinců jsou v zemi pořád pouze nějaká tři procenta a že pro budoucnost ekonomiky jsou zahraniční pracovníci nutní. Opoziční aliance CRA v rámci volebních slibů otázku imigrantů ani turistů nezmínila, všímají si Japan Times.

Filipínské pracovnice v japonské továrně
Zdroj: Reuters/Linda Sieg

Předvolební kampaní rezonují i zahraniční témata. „Pokud se diskutuje o mezinárodním napětí, tak jsou důležitá hlavně dvě témata – nestabilita daná politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména s ohledem na cla pro Japonsko, a potom vztah s Čínou, který se za vlády současné premiérky stal ještě výbušnějším, než byl dřív,“ sdělil Kolmaš.

Vynucená investiční dohoda s Trumpem

Japonsko loni na podzim slíbilo Trumpovi investice ve výši 550 miliard dolarů (11,32 bilionu korun) v USA do roku 2029, kdy končí jeho funkční období, výměnou za snížení cel z 25 na 15 procent, píše list The Financial Times (FT) s tím, že investice má schvalovat Trump. Jeden z japonských vládních činitelů popsal událost jako „vydírání“, jeden z diplomatů ji označil za „pouliční taktiku“.

Slíbené investice přitom nemusejí být pro Tokio únosné. Japonský veřejný dluh dosahuje více než 260 procent HDP, což je nejvyšší hodnota mezi rozvinutými zeměmi. Navzdory tomu zůstávají výnosy z dluhopisů pozoruhodně nízké a země nadále financuje své masivní výdaje z domácích zdrojů, upozornil magazín The Diplomat s tím, že není jasné, jak dlouho je tento systém udržitelný.

Japonská premiérka Sanae Takaičiová s prezidentem USA Donaldem Trumpem na snímku z 28. října 2025
Zdroj: Reuters/Evelyn Hockstein

Z nové investiční dohody vyplývá, že pokud Japonsko zpozdí nebo odmítne financovat projekt doporučený Trumpem, mohlo by být odpovědné za „dohánění“ plateb nebo zvýšení celních sazeb. Tokio si podle FT dobře uvědomuje svou choulostivou situaci, kdy spoléhá na USA jako na klíčového spojence v oblasti obrany a také jako na svůj největší exportní trh, což ho činí zranitelným vůči případným vysokým tarifům.

Trump podle médií loni na podzim vyzval Takaičiovou, aby se snažila zmírnit napětí ve vztazích s Čínou. To vzrostlo po jejím listopadovém prohlášení, že případný čínský útok na Tchaj-wan by znamenal situaci ohrožující přežití její země, která by tak mohla uplatnit právo na kolektivní sebeobranu na základě zákona z roku 2015. Peking výroky ostře kritizoval a zahájil proti Tokiu diplomatickou i ekonomickou „válku“, která má dopad na turismus i japonské firmy.

Šéf Bílého domu se v roztržce výslovně nepostavil za svého tradičního spojence v Asii, protože se podle komentátorů aktuálně snaží vyjednat velkou obchodní dohodu s Pekingem. Před volbami nicméně veřejně podpořil stávající šéfku japonské vlády. „Premiérka Takaičiová již prokázala, že je silnou a moudrou vůdkyní,“ uvedl Trump. Dodal, že konzervativní politička na něj udělala silný dojem při jeho říjnové návštěvě Japonska a pozval ji na jednání, které se uskuteční v Bílém domě 19. března.

Posílení armády

Současná japonská vláda slibuje navzdory kritice Číny další posílení armády. Loni v prosinci schválila rekordně vysoký obranný rozpočet v přepočtu ve výši 1,19 bilionu korun, který cílí na posílení odvetných schopností a pobřežní obranu pomocí raket země-loď a bezpilotních letounů.

„Takaičiová, podobně jako Abe, aktivně volá po změnách bezpečnostní politiky. Do voleb šla mimo jiné se snahou zvýšit armádní rozpočet na dvě procenta už do dubna 2026, tedy o rok dříve, než k tomu mělo dojít dle nové bezpečnostní strategie a souvisejících dokumentů z konce 2022,“ konstatoval Kolmaš.

Opoziční aliance CRA chce naopak „realistickou“ bezpečnostní politiku a dosažení světa bez jaderných zbraní.

Podle Kolmaše kapacity armády nadále porostou, úplnou militarizaci ale neočekává. „Ústava zakazující armádu zůstává nedotčena a po druhé světové válce se v zemi vytvořil systém brzd a civilní kontroly armády, který její užití komplikuje,“ poznamenal odborník.

V případě výrazného volebního vítězství je nicméně reálné, že se premiérka pokusí základní zákon země změnit, myslí si Kolmaš. „To ale vyžaduje třípětinovou většinu v obou komorách a souhlas v referendu. Sílící napětí s Čínou jí nahrává, ale pokusů konzervativců změnit ústavu už pár bylo a nikdy se to nepovedlo,“ připomněl expert.

Vojenský konflikt mezi Čínou a Japonskem neočekává. „Je sice pravda, že Takaičiová je rétoricky proti Číně agresivní, ale vyhrocené situace se zatím daří zmírňovat. Je ale samozřejmě otázka, jak by se Japonsko zachovalo, pokud by Čína napadla Tchaj-wan. Takaičiová prohlásila, že by ostrovu přišli na pomoc, jestli by se to ale reálně stalo – a do jaké míry – zůstává otevřené,“ domnívá se Kolmaš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...