Lídři Británie, Francie a Kanady varovali, že přijmou kroky proti Izraeli

Nahrávám video

Velká Británie, Francie a Kanada nebudou podle agentur AFP a Reuters nečinně přihlížet „nehorázným akcím“ vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a přijmou „konkrétní kroky“, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území.

Do Pásma Gazy sice po dvou a půl měsících izraelské blokády dorazilo prvních devět kamionů s humanitární pomocí, ale nejen podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde „pouze o kapku v moři“ toho, co je nutné.

„Odmítání základní humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu ze strany izraelské vlády je nepřijatelné a hrozí porušením mezinárodního humanitárního práva,“ uvádí se v prohlášení, které zveřejnila britská vláda.

Britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney také poznamenali, že jsou připraveni uznat palestinský stát jako součást dvoustátního řešení. „Jsme odhodláni uznat palestinský stát jako příspěvek k dosažení dvoustátního řešení a jsme připraveni v tomto směru spolupracovat s ostatními,“ doplnili lídři s odkazem na konferenci OSN plánovanou na červen. Jejím cílem je „dosáhnout mezinárodního konsensu ohledně tohoto cíle“.

Starmer, Macron a Carney rovněž zdůraznili, že odmítají jakékoli pokusy o rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. „Nebudeme váhat přijmout další opatření, včetně cílených sankcí.“

Izraelská vláda od 2. března znemožňovala jakékoli dodávky do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, s cílem vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás. Společné prohlášení Británie, Francie a Kanady kritizuje rozhodnutí Izraele vpustit do Gazy omezené „základní“ množství pomoci jako „zcela nedostatečné“.

Prohlášení dvaadvaceti zemí

Po obnovení dodávek pomoci volá v prohlášení i dvaadvacet západních zemí, podle nichž „obyvatelstvo hladoví“. Země zároveň odmítly zamýšlený izraelský plán vlastní distribuce pomoci, který podle nich nerespektuje humanitární principy. Vyzvaly proto Izrael, aby OSN a mezinárodním organizacím umožnil nezávisle a nestranně působit při záchraně životů.

Prohlášení mimo jiné podepsali ministři zahraničí Francie, Británie, Německa, Španělska, Kanady či Austrálie a také šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Česko mezi 22 zeměmi, které také vyzvaly teroristické hnutí Hamás k okamžitému propuštění rukojmí, není.

Česká diplomacie však uvedla, že považuje humanitární situaci v Gaze za alarmující. Mluvčí Černínského paláce Daniel Drake sdělil, že Česko dlouhodobě prosazuje, aby bylo dodržováno mezinárodní i humanitární právo.

„Jen od počátku letošního roku ministr (zahraničí Jan, pozn. red.) Lipavský rozhodl o poskytnutí 20 milionů korun, které pomůžou civilnímu obyvatelstvu v Gaze. Zároveň trváme na tom a zdůrazňujeme to i při jednáních s izraelskými partnery, že přísun humanitární pomoci musí být zaručen, a to i s možností využití amerického plánu,“ dodal Drake s tím, že Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení a Arabský mírový plán.

Izraelská armáda vyzvala obyvatele Chán Júnisu k evakuaci

V pondělí Izraelské obranné síly (IDF) zveřejnily výzvu k evakuaci pro obyvatele Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Armádní mluvčí Avichaj Adrají to na sociálních sítích oznámil s tím, že celá oblast bude pokládána za „nebezpečnou bojovou zónu“. „Musíte se okamžitě evakuovat na západ do oblasti Mavásí,“ napsal ke grafice znázorňující oblast, pro níž platí evakuační nařízení.

Příkaz k evakuaci, která se týká celého Chán Júnisu včetně předměstí, tedy desítek tisíc lidí, představuje první velké nařízení k evakuaci od doby, kdy IDF zahájily rozšířenou ofenzivu v Pásmu Gazy. Izraelci varují, že mají v úmyslu dobýt celé území, aby rozdrtili teroristické hnutí Hamás. „IDF zahájí bezprecedentní útok, aby zničily kapacity teroristických organizací v této oblasti,“ doplnil Adrají.

Adrajího tvrzení znázorňují i informace o tom, že armáda v posledních 24 hodinách zasáhla v Pásmu Gazy 160 cílů, mimo jiné i skladiště zbraní a podzemní infrastruktury. Podle palestinských zdravotníků bylo zabito nejméně dvacet lidí, včetně ženy a mladé dívky.

Podle informací AP navíc izraelská armáda při ranním zásahu v Chán Júnisu, který podle palestinských obyvatel provedla v přestrojení za vysídlené Palestince, zastřelila vůdce ozbrojeného křídla Výborů lidového odporu (PRC) Ahmada Sarhána a zadržela jeho ženu a dítě. Podle Násirovy nemocnice bylo při této razii kromě Sarhána zabito nejméně pět dalších lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 5 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami
Načítání...