Izrael identifikoval těla dalších čtyř rukojmí

Izraelská armáda převzala těla dalších čtyř rukojmí, která předtím palestinské teroristické hnutí Hamás předalo zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy. Všechna těla už byla identifikována. Do Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu mezitím dorazil konvoj s desítkami palestinských vězňů, které Jeruzalém v rámci dohody propustil. Jde o poslední výměnu v rámci první fáze příměří.

Rakve se čtveřicí rukojmí předal Červený kříž izraelskému vojsku na hraničním přechodu Kerem Šalom v blízkosti egyptských hranic. Izraelská skupina zastupující rodiny zajatců informovala, že těla všech čtyř předaných rukojmí už byla identifikována, napsala agentura AP. Informaci potvrdil také izraelský prezident Jicchak Herzog. Jeruzalém hodlal výměnu dokončit poté, co identifikuje přijatá těla.

Identifikovaná těla patří Cachimu Idanovi, Jicchaku Elgaratovi, Šlomovi Mancurovi a Ohadu Jahalomimu, který měl kromě izraelského i francouzské občanství. Jeho smrt ve čtvrtek v prohlášení na síti X potvrdil také francouzský prezident Emmanuel Macron, který dodal, že „barbarské činy Hamásu musí skončit“.

Podle médií zatím přijelo do Ramalláhu 37 Palestinců, kteří mají zůstat na Západním břehu, dalších pět jich zamířilo do svých domovů ve východním Jeruzalémě. Agentura Reuters později napsala, že autobusy již dovezly propuštěné vězně i do Pásma Gazy. Tam by se mělo vrátit 467 Palestinců zadržených Izraelem během současného konfliktu. Židovský stát by měl propustit i 151 dříve uvězněných Palestinců, z nichž dvě třetiny čeká deportace. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek připomíná, že mezi nimi jsou i strůjci teroristických útoků mířících na civilisty či turisty.

V úterý se podařilo vyjednavačům odblokovat situaci, která nastala poté, co Izrael v sobotu nepropustil na šest stovek palestinských vězňů, což odůvodnil porušováním příměří ze strany Hamásu. Jednalo se zejména o veřejné ceremonie, které doprovázely předání živých i mrtvých rukojmí v Pásmu Gazy. Teroristé uvedli, že jednání židovského státu rovněž porušuje příměří, a nebylo jisté, že předá těla v původně stanoveném termínu. Nakonec to učinil hned zkraje dne bez jakýchkoli veřejných vystoupení.

Není jasné, co bude následovat

Dohoda, která v první fázi zahrnovala propuštění 33 izraelských rukojmí výměnou za přibližně dva tisíce palestinských vězňů a zadržených Palestinců v izraelských věznicích a stažení izraelských jednotek z některých jejich pozic v Pásmu Gazy, zůstala v platnosti navzdory překážkám. První fáze příměří končí v sobotu. Zatím není jasné, co bude následovat.

Hamás ve čtvrtek uvedl, že jedině pokračování příměří může zaručit propuštění dalších rukojmí. Teroristická organizace v prohlášení citovaném Reuters uvedla, že je „připravena vyjednávat o další fázi a podmínky dodržovat“. V zajetí má být stále 59 rukojmí, Izrael uvádí, že dvaatřicet z nich je mrtvých.

Později izraelský ministr zahraničí Gideon Saar uvedl, že do Káhiry odcestuje izraelská delegace, aby zjistila, zda panuje shoda, která umožní jednání. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dříve nařídil vyjednavačům, aby do Káhiry zamířili již ve čtvrtek a pokračovali tam v jednáních o příměří.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) se ve čtvrtek ráno v Izraeli setkal s rodinami, kterým teroristé z Hamásu unesli příbuzné. Čeká ho také jednání s protějškem Gideonem Saarem.

Příměří přerušilo válku v Pásmu Gazy, kterou rozpoutal 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř dvanáct set lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí.

Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze kontrolovaného Hamásem od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62 tisíc lidí. Čísla nelze ověřit. Bilance tohoto úřadu nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž má být většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Podle Borka si mnozí Izraelci, kteří prošli vojenskou službou, uvědomují limity cílů armády židovského státu. „Řeší, zda je opravdu možné zničit Hamás, organizaci, která má autentickou podporu mezi řadou Palestinců v Gaze, pozvolna přechází mezi civilisty a je velice krutá, nemilosrdná a bezskrupolózní,“ uvedl Borek.

Nahrávám video
Zpravodaj David Borek k předání Hamásu dalších těl zemřelých rukojmích
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 57 mminutami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...